Začátkem února odborníci odhadovali, že vrchol epidemie je daleko. Ale dodávali, že strach mít nemusíme. Platí to pořád?
Jsem stále optimistou. Domnívám se, že kdyby se takto monitorovala epidemie chřipky, zejména v letech, kdy je průběh závažnější, možná bychom se báli každý rok. Ale toto nikdy nezískalo takovou popularitu a pozornost médií, takže to, že zemře několik set lidí či možná několik tisíc lidí na chřipku, to nikdo nevnímá.
Ale v okamžiku, kdy se mluví o nové nemoci, které se všichni bojí právě proto, že je nová, podléhají panice a domnívají se, že situace je mimořádná. Ona možná mimořádná bude, já to nejsem schopen predikovat, sám jsem nečekal tak velké rozšíření v Evropě, ale dokud budou případy ve většině lehké, jako dosud jsou, myslím, že nejde o žádnou katastrofu.
Nouzový stav může trvat ještě týdny, říká šéf krizového štábu Prymula |
Těžko tedy říct, kde jsme na té cestě ke konci epidemie, kde je to světlo na konci tunelu…
Pan profesor Prymula je skutečně mimořádně erudovaný a jak jste asi četla, odhadl, že když se bude všechno dodržovat, za měsíc se to začne lámat a trend otáčet. Je potřeba to tak brát, že to bude trvat delší dobu.
Už je také vidět, že všechny plánované sportovní akce na první pololetí se přesouvají, tedy všichni asi předpokládají, že první polovina roku bude touto pandemií významně poznamenaná.
Opatření, která jsou nyní krizovým štábem vedeným právě profesorem Prymulou nastavená, jsou podle vás tedy dostatečná?
Mě už moc nenapadá, co jiného vymyslet. Kdybychom se bavili před dvěma, třemi týdny, nenapadlo by mě, že se dostaneme tak daleko. V dané chvíli je to asi nastavené maximálně, a jestli se to za dva dny ještě zpřísní, to už si nedovedu představit jak, ale asi tam rezervy jsou. Všechno se bude muset zpětně zhodnotit, co bylo a nebylo třeba udělat.
Epidemie koronaviru |
Jsem ale optimistou, protože se velmi rychle identifikoval původce, zavedla se možnost testování, a jak se zdá, rychle se objeví i možnost léčby. Domnívám se, že jsou vytvořeny vhodné podmínky, aby se infekce dostala pod kontrolu. Budu rád, když si z toho lidé odnesou ponaučení, že na infekce se umírá, je potřeba proti nim bojovat, a když existuje onemocnění, proti kterému se lze očkovat, je potřeba očkování využít a ne hledat důvody, proč se mu vyhýbat. To jsou zástupné důvody, které nemají žádné opodstatnění v medicíně založené na důkazech.
Lidé nyní po opatřeních české vlády začínají místy panikařit. Co dobrého si ale z této epidemie můžeme odnést? Jak lékaři, tak společnost?
Neřekl bych dobrého, ale je to spíš závazek, že by se lidé měli více zamyslet nad tím, jak se chovají ke svému tělu a jak posilují svoje zdraví, a jestli způsob života, který zastávají, je jediný možný, a zda by nebylo možné či lepší žít zdravěji.
Nechci ani v nejmenším současnou situaci snižovat, ale zdravotních problémů je plno, jen to nemá takovou publicitu. Na infekce se vždycky umíralo a umírat bude a můj soukromý názor je takový, že v době antibiotik, antivirotik a očkování je to určitým způsobem nemravné umírat na infekční choroby. Podobně ani zavírat infekční lůžka s tím, že epidemie nebude, nebylo úplně chytré a možná je teď budeme problematicky zase otvírat. Každý stát musí počítat s tím, že se to může stát.
Máme jen tři týdny na to, abychom neskončili jako Itálie, varoval Prymula |
Myslíte, že lidem chybí pokora?
Samozřejmě. Nejvíce mě zlobí, že lidé cestují do exotických destinací a přitom nejsou schopni nést ani nejmenší míru rizika. Chtějí, aby letadlo letělo na čas, aby tam nedostali průjem, aby nedostali respirační infekt, natož aby je napadl nějaký hmyz a podobně. Chtějí si užít exotiky bez jakékoli míry rizika a velice se diví, že toto ale cestování do takových oblastí přináší. To je také věc k zamyšlení.
Vraťme se ještě ke koronaviru. Objevily se zprávy, že možná zmutoval do dvou typů. Vědci přesto uklidňují, že šance mutace do ještě horšího typu je malá. Souhlasíte?
Vím, že jsou popsané minimálně dva typy a že jsou si velice podobné, což by nemělo dělat problémy z hlediska imunity po prodělané infekci, ale zároveň se v odborné literatuře uvádí, že potenciál pro mutace je u koronavirů poměrně vysoký, takže může dojít ke změnám. Mutace obecně vznikají u každého mikrobiologického agens, jde o to, jestli mutanta je životaschopná a najde si svého hostitele.
Když použijeme zkušenosti z historie, podobnou epidemii asi můžeme očekávat i v budoucnu, i když se nám teď podaří koronavirus potlačit…
To je samozřejmě vidět i u chřipky, kdy se pandemie objevují. Nechci snižovat význam koronovavirové pandemie, ale třeba španělská chřipka v letech 1918 až 1919 zabila až sto milionů lidí, a to většinou mladých, zdravých lidí. Ale samozřejmě nebyla v době, kdy existovala masmédia jako dnes, kdy jsou všichni on-line.
Čínská tržiště se zvířaty jsou rizikové „území“, infekce se odsud mohou dobře přenést ze zvířat na lidi. Myslíte, že je na čase nějak je omezit? Nebo je to příliš velký zásah do letité tradice?
My do toho asi můžeme jen těžko mluvit, ale tržiště, zejména ptačí kdekoli v Asii, jsou něco hrozného pro infekčního lékaře. Na jednom místě jsou porušovány úplně všechny principy, které u nás odjakživa byly součástí zákonů a vyhlášek. Jsou tam živá i mrtvá naporcovaná zvířata, peří… To je velké nebezpečí.
Možná to k něčemu povede, protože v Číně se tohle dá prosadit mnohem rychleji, možná se postupně situace bude měnit.
