Srdeční pumpy dokážou v průměru zachránit život 80 procentům pacientů, kteří se tak dožijí transplantace srdce. Kromě toho prodlouží život i těm, kteří jsou třeba kvůli vyššímu věku nebo prodělanému onkologickému onemocnění nevhodní jako kandidáti pro transplantaci.
Nemáme problém s lidmi, ale s místem, říká ředitel IKEM Stiborek |
V pražském Institutu klinické a experimentální medicíny již takto pacientům pomáhají devatenáct let - úplně první nemocný v České republice dostal umělou srdeční pumpu 3. dubna 2003.
„V současnosti máme k dispozici celé spektrum přístrojů od těch, které jsou zaváděny dočasně a řeší akutní stavy, kupříkladu infarkty myokardu, po ty, které je možné implantovat a pacienty mohou podporovat v řádu několika let,“ popsal Ivan Netuka, přednosta Kliniky kardiovaskulární chirurgie IKEM.
To je případ třeba modelu HeartMate 3, který lékaři vyměňují za starší model HeartMate2. „Tento případ byl zvláštní jednou věcí. Pacient, který byl původně směřován k transplantaci srdce, ji odmítl. Život s čerpadlem mu přišel natolik pohodlný, že se nechtěl vystavovat dalšímu velkému riziku spojenému s transplantací srdce a užíváním preparátů na snižování imunity,“ popsal Netuka po operaci jednoho z pacientů.
Po osmi letech od první operace proto podstoupil další zákrok, při kterém mu lékaři voperovali nejnovější typ srdeční pumpy. S tím může žít dalších osm let. Ve světě pak pacienti s tímto přístrojem žijí i deset až dvanáct let.
Pacienty přitom přístroj téměř neomezuje. „Tyto přístroje se za poslední dvě dekády, kdy program provozujeme, výrazně zmenšily. Když jsme začínali, řídící jednotky byly zhruba velké jako pěkná americká lednice. V současnosti je vše miniaturizováno, čerpadlo se implantuje k srdci pacienta a z těla vede pouze kabel, který systém napájí pomocí dvou baterií,“ vysvětlil Netuka.
Stavbu pavilonů IKEM hlídá protikorupční tým, kanalizaci razili horníci |
Pacient se srdeční pumpou se nemůže koupat ve vaně nebo chodit do bazénu. Nemůže také počítat s profesionálním sportem. Jinak jej ale přístroj na běžném životu nijak neomezuje a třeba rekreační sport lékaři naopak podporují.
„Pokud takového pacienta potkáte někde v koridorech naší nemocnice, asi vůbec nebudete schopni zjistit, že má srdeční náhradu,“ řekl Netuka.
Přesto míní, že přístroj transplantaci plně nenahradí, naopak má smysl metodu dále rozvíjet. „Je to zlatý standard a poskytuje největší kvalitu života - nemáte žádný přístroj, nevede z vás žádný kabel. Limitací je ale samozřejmě množství dostupných orgánů a těch bude vždy nedostatek oproti počtu pacientů se srdečním selháním,“ uvedl. Čerpadla jim ale umožní návrat k běžnému životu a pomohou jim přečkat čas do případné transplantace.
