Pražský Institut klinické a experimentální medicíny (IKEM) má za sebou rekordní rok v počtu transplantací.
„Počet odléčených pacientů rok od roku roste a také naše budova dosáhla maxima. Abychom mohli i nadále léčit a poskytovat kvalitní péči našim pacientům, musíme růst,“ zdůvodňuje ředitel nemocnice Michal Stiborek (MS) stavbu dvou nových pavilonů, v nichž bude mimo jiné 56 špičkově vybavených lůžek pro pacienty transplantační chirurgie a kardiologie.
Náklady přesahují miliardu korun, z toho více než 603 milionů korun hradí stát. I proto na stavbu od jejího počátku dohlíží nezávislá třetí strana – česká pobočka protikorupční organizace Transparency International (TI) v rámci takzvaného Paktu integrity. „Pakt jsme vytvořili jako nástroj boje s korupcí ve veřejných zakázkách,“ říká ředitel české Transparency International Petr Leyer (PL).
Co si mám pod pojmem Pakt integrity představit?
PL: Jde o proces, který do veřejných zakázek zapojuje nezávislou občanskou kontrolu, přináší větší transparentnost procesu výběru a realizace veřejné zakázky a možnost dohledu nad celým smluvním procesem nejen ze strany zúčastněných stran i veřejnosti. První stranou je zadavatel, tomto případě IKEM, potažmo stát, a druhou dodavatel, tedy stavební firma, kterou je IMOS Brno. Mezi nimi stojí nezávislý monitor, což jsme my jako Transparency International. U projektu jsme od úplného začátku, kdy byl jen myšlenkou, a pomáhali jsme už s přípravou zadávací dokumentace. A dozorovat ho budeme do kompletního předání.
MS: My jsme Transparency sami oslovili, aby nám tento obrovský strategický projekt dozorovali. Současný IKEM se stavěl po sametové revoluci, v devadesátých letech, komplet celý byl dokončen v roce 2005. Současný projekt je pro nás bez nadsázky stavbou desetiletí, příležitostí, která může přijít jednou za život. Proto jsme to chtěli udělat efektivně, účelně a nemít žádný problém se zákonem.
Na co přesně tedy Transparency International dohlíží?
PL: Chceme, aby stavba byla co nejvíce transparentní vůči veřejnosti, které bude následně sloužit. Omezí se tím třeba riziko korupce. Pakty integrity ale rozhodně nejsou nějaká naše exkluzivní doména. Tento model funguje při hájení veřejných zájmů i v jiných zemích. V Itálii byl třeba u přípravných fází jedné stavby monitorem občanský spolek, který sledoval archeologický průzkum a dohlížel na to, aby nebyla poškozena žádná kulturní památka.
MS: My jsme si spolupráci už vyzkoušeli při stavbě našeho energocentra. To byla stavba přibližně za sto milionů korun. A protože se nám osvědčila, rozhodli jsme se pro ni i u pavilonů G1, G2.
V čem se model osvědčil?
MS: Především v tom, že jsme dokázali ušetřit prostředky za stavbu, což nebývá úplně zvykem. Pomoc zahrnuje hlavně právní know-how, zkušenost s řízením velkých projektů. Díky tomu je financování projektu průhledné.
PL: Už na začátku se nám povedlo nastavit jasné a férové podmínky pro soutěž dodavatelů, což oproti prvotním předpokladům snížilo cenu o 25 milionů korun. To bylo důležité, protože se jedná o strategickou vládní zakázku, kterou z větší části financuje stát. Jako další příklad můžu uvést třeba změnové listy, které přicházejí na řadu vždy, když při stavbě přijde něco nečekaného. Transparency se podívá na všechny podklady a ptá se, co změnu způsobilo, jestli vznikají nějaká nová rizika a jestli jde změně zamezit. Zároveň je naší devízou, že můžeme v případě problému nebo neshody informovat veřejnost. Je to vlastně takový průběžný audit. A konečným benefitem bude, že nikdo nebude moci za rok za dva přijít a říkat, že stavba byla předražená, že ji vyhrála předem domluvená firma a podobně.
Stavba začala zhruba před půl rokem. V jaké fázi je nyní ?
MS: Aktuálně jsme po prvním milníku stavby. Reálně to znamená, že jsme čtyři měsíce budovali inženýrské sítě, při kterých jsme objevili mnoho nezmapovaných sítí minulých. Máme také vyhloubenou stavební jámu pro oba pavilony, ze které vyvozili dělníci přes 48 tisíc tun zeminy. Je toho opravdu hodně. Vybudovali jsme třeba retenční nádrž, která bude zachytávat dešťovou vodu. Mimo jiné jsme dělali i hlubinnou kanalizaci, na to nám sem do Krče dokonce přijeli opravdoví horníci.
Zdá se, že dostavba přichází právě včas. Narážím na očekávaný příval nových pacientů v souvislosti s koronavirem...
MS: Myslím si, že ano. První rok koronaviru byl pro celý zdravotnický systém náraz a vše se kompletně muselo překopat. Ten druhý rok jsme se však už dokázali adaptovat. Situace se začala pomalu, ale jistě otáčet a my jsme v roce 2021 dokonce provedli nejvíce transplantací v historii IKEM. Zvýšili jsme totiž intenzitu spolupráce s dalšími nemocnicemi, které nám indikují jak pacienty, tak dárce orgánů. A v této spolupráci chceme pokračovat i po covidu.
Co reálného nové pavilony přinesou pacientům?
MS: Našimi pacienty jsou lidé, kteří potřebují transplantace nebo velké kardiochirurgické operace. U nich je velmi složité a ze zdravotního hlediska takřka nemožné je po zákroku někam převážet. Navíc očekáváme, že jich po covidu přibude, už jen proto, že bude nutné dohnat odkládanou péči, která v posledních dvou letech vznikla. Dostavbou vznikne 56 nových lůžek, celkem v nových budovách bude i díky přesunu některých současných pracovišť 83 lůžek. Převažovat budou lůžka intenzivní péče. Vyšší objekt bude mít sedm pater, nižší čtyři. Stavba přinese také nové zásobování a rozšíření lékárny. Další pozitivum je, že v případě dlouhodobějšího přerušení dodávky tepla zajistí nové energopiloty a tepelná čerpadla vytápění podlahových ploch JIP oddělení, a nemocnici tak nehrozí evakuace pacientů. Obvodový plášť budovy bude celoprosklený, celá budova bude bezbariérová.
Stavba má mnoho zajímavých prvků a technologií, třeba odpařovací stanici kyslíku. Co to je a k čemu slouží?
MS: Dříve, když měl člověk problém s dýcháním, tak dostal kyslíkovou bombu. Jenže s takovými bombami bylo velmi složité manipulovat. My jsme teď pro celý IKEM vytvořili zcela nové, větší centrální kyslíkové hospodářství, které dodává kyslík ke všem lůžkům najednou. A díky tomu, že nemusíme používat kyslíkové lahve, šetříme nejen finance, ale i provoz v IKEM. Je to jednodušší pro manipulaci a skladové zásoby.
Jsou pacienti v současnosti stavbou nějak omezeni? Snížil se například počet parkovacích míst?
MS: Omezení se projevuje především v oblasti komfortu. Nikdy nebyla a nebude významně omezena péče o pacienty. Máte pravdu, že pro lidi je v současnosti bohužel extrémně složité se sem dostat. Pokoušíme se pronajmout co největší počet parkovacích míst, ale pořád je to diskomfort a my doporučujeme všem, aby nyní raději do naší nemocnice přijeli taxíkem či veřejnou dopravou.
PL: Zhotovitel stavby vychází nemocnici i pacientům maximálně vstříc, hlučné nebo prašné práce dělá ve smluvených časech, kdy jsou dopady nejmenší. V tomto ohledu jsme nezaznamenali žádné větší problémy.
Budou náklady na stavbu vzhledem k současnému zdražení energií a materiálů nakonec vyšší než předpokládaná miliarda a padesát milionů?
MS: Dodavatel by chtěl navýšit peníze na materiály celkem zásadně. My ale případné navýšení musíme řešit s ministerstvy financí a zdravotnictví, protože právě tyto instituce schvalovaly její rozpočet. Podle toho, jak je to nastavené teď, se zdá, že částka, kterou jsme původně vyčíslili, bude definitivní.
PL: IKEM si nechal velmi zodpovědně udělat nákladovou oponenturu stavby od ČVUT. A i když stavební materiály zdražily, nelze bez zásadní změny postoje státu cenu navyšovat. Naštěstí jsme ušetřili zmiňovaných 25 milionů korun už na začátku, celková cena by tedy díky tomuto polštáři neměla přesáhnout předpokládanou hodnotu.
Kdy bude stavba dokončena?
MS: Dokončení výstavby plánujeme na leden 2024. Následovat bude zkušební provoz za účelem otestování technologií a veškerého provozu. Kolaudace tak bude nejpozději v prosinci roku 2024.
