Ve funkci ředitele IKEM jste tři roky. Proč jste do toho šel a co se vám zatím podařilo uskutečnit?
Když jsem se hlásil do výběrového řízení, bylo pro mě a celý IKEM rozhodující, abychom měli kvalitní lidi, kvalitní techniku a dost peněz na to pořídit jedno i druhé. Po třech letech se nám to poměrně daří. Máme přední odborníky nejen v rámci Česka, ale i střední Evropy, a v mnoha případech i světa. Relativně se nám daří i ekonomicky. To znamená, že pro pacienty i lékaře můžeme kupovat moderní techniku. Ve výsledku díky tomu všemu můžeme moderně léčit.
Co věda a výzkum?
Máme přislíbeno historicky největší peníze věnované na výzkum, které jsme kdy v IKEM měli, a jsme poměrně daleko ve fázi jejich schvalování.
O jaké částce se bavíme?
To nemůžu do schválení prozradit, ale hovoříme o vyšších stovkách milionů korun.
Michal Stiborek
|
Jaké priority máte nyní?
Jedna z věcí, na kterých usilovně pracujeme poslední tři roky, je výstavba pavilonů G1 a G2. Už jsme se totiž dostali na hranu našich prostorových i léčebných kapacit. Potřebujeme víc lůžek, moderní a novou techniku pro rozvoj zdravotní péče. Budou to hlavně pavilony kardiologie a transplantační chirurgie.
V minulém roce se nám podařilo dosáhnout historicky nejvyššího počtu transplantovaných orgánů – celkem to bylo 542. I přesto, že to byl covidový rok. Nové pavilony stavíme i proto, aby pacientů po transplantaci orgánů mohlo být ještě víc.
Jak jste zvládali covidovou situaci?
IKEM byl v trochu odlišné situaci od ostatních českých nemocnic. Je to dáno naším místem v systému zdravotní péče. Ministerstvo zdravotnictví se v době covidu snažilo o to, aby lidé měli přístup do nemocnic, kde může být léčen covid. Zároveň ale nechtělo omezovat neodkladnou péči. IKEM má proti ostatním nemocnicím relativně málo oborů i lůžek, těch máme 315.
Pro nás by větší počet covidových pacientů znamenal v podstatě zastavení transplantační aktivity a kardiovaskulární péče v nemocnici. To je rozdíl proti fakultním nemocnicím nebo těm v krajích, které mají tisíce lůžek. Naše je stavěná na provedení výkonu, léčbu a následné propuštění pacienta. Nikoli na dlouhodobou hospitalizaci. Stovky pacientů s covidem-19 jsme měli, ale bylo to v rámci námi léčených diagnóz.
Pomáhali jste nějak ostatním nemocnicím?
Uchovali jsme si operační kapacity, takže jsme mohli operovat pacienty z nemocnic, které byly kvůli covidu přeplněné a nemohly výkony provádět. Byli to lidé z celé republiky. Kromě toho jel naplno transplantační program, který je život zachraňující a nejde odložit, protože dárce orgánu buď je, nebo není.
V IKEM poprvé transplantovali játra od žijícího dárce dospělému pacientovi |
Na začátku rozhovoru jste zmínil nutnost mít kvalitní personál. Jak jste na tom s lidmi?
Jsme na tom dobře s lékaři, zdravotníky i sestrami ve vyšší a střední věkové struktuře. Problém cítíme u mladých, těch bychom potřebovali podstatně více. Snažíme se je přilákat, vypsali jsme pro ně stipendia, děláme pro ně školení, kurzy, prohlídky.
Čekal bych, že zájem o IKEM bude enormní.
Víte, ono je to trochu i v tom, že když máte v nemocnici skutečné legendy v jednotlivých oborech, udávají příklad. Nově příchozí vidí, že se tady pracuje více než v jiných zdravotnických zařízeních. Zároveň po nich stále chceme, aby se ve svém oboru vzdělávali. Na mezinárodní kongresy, stáže či hrazené zahraniční pobyty vynakládáme vysoké desítky milionů. Snažíme se, aby nejezdil jen přednosta, primář nebo šéf oddělení, ale aby jel každý, kdo má zájem. To se týká lékařů i sester. Slibujeme si od toho větší iniciativu.
Dnes už to nevypadá, jako když se díváte na Nemocnici na kraji města. I sestřičky a zdravotní bratři pracují se supermoderními přístroji, navíc u pacientů, jejichž stav je velice vážný. Na druhé straně máme reálný problém v tom, že spousta mladých klade důraz na osobní život. U starších jsme byli zvyklí na obrovské zapálení pro medicínu.
Pojďme k novým pavilonům. Jaký budou mít přínos pro pacienty?
IKEM byl stavěn v devadesátých letech a byl stavěn velice chytře. Ve stávajících prostorách jsme mohli fungovat třicet let. Počet pacientů, o které se IKEM stará, se ale logicky zvyšuje. Jenom transplantační program je za 12 let, co zde působím, dvojnásobný. To se děje i v jiných oblastech jako je kardiologie, kardiochirurgie, hepatogastroenterologie, nefrologie nebo diabetologie. Objemově rosteme, a tak potřebujeme stále více prostoru. Víc ordinací, víc vyšetřoven, sálů i lůžek. Dostali jsme se na kapacitní hranu. Byli jsme zřízeni primárně kvůli transplantačnímu a kardiovaskulárnímu programu. Nemáme tudíž problém s lidmi, ale s místem.
A ten nové pavilony vyřeší?
Ano. Podařilo se nám přesvědčit vládu, aby nás zařadila do programu strategických vládních investic, a jako takoví jsme dostali příspěvek od státu na tuto stavbu. Mluvím o příspěvku, stavba není celá hrazena ze státních peněz. My se na investici významně podílíme, stát nám dává 600 milionů korun, my ze svého 450 milionů. Kromě této investice musíme ještě udělat redesign stávajícího monobloku, kdy vytvoříme větší prostor pro některé stávající kliniky, aby i ony mohly rozšiřovat péči.
Zvířecí orgány? Stojíme na začátku převratné doby, říká šéf Transplant centra |
To vyjde na kolik?
Bude to asi jako naše investice do pavilonů G1 a G2 – více než 400 milionů korun. Díky tomu všechny naše kliniky získají expanzí prostor na dalších 10 až 15 let. Když to vezmu přes kupecké počty… máme 540 transplantací orgánů za rok, takže asi 500 pacientů. Když probíhá vše dobře, pacient dochází jednou za čtvrt roku na kontrolu. Když ne, častěji. To znamená, že každý rok vám přibude 2 000 kontrol pacientů. Za deset let je to 20 tisíc pacientů, to je obrovský nárůst. Tohle vytváří tlak na náš růst.
Jsme rádi, že lidí odléčíme víc a máme je v péči. Naši lékaři jsou schopni léčit pacienty v těžším stavu. Před nějakými deseti roky by to nešlo. Dnes ho díky vývoji medicíny, technologií, znalostí a erudice nejenom zachráníme, ale udržíme mu i rozumnou kvalitu života.
Takže víc práce a pacientů je pro vás vlastně úspěch.
Rozhodně. Kvůli tomu jsme byli zřízeni a i kvůli tomu se snažíme růst.
Chirurgové IKEM loni vyměnili rekordních 542 orgánů. Nejvíce ledvin a jater |
Zní to jako velké rozšíření. Zvládne to kapacitně i váš personál?
Náš personál je skvělý, umí si poradit a pomoci při akutním výpadku na některých odděleních, ale přes 50 nových lůžek s tím narůstající objem další péče určitě nezvládne. Proto budeme hledat 100 nových kolegů a kolegyni. 70 z nich budou zdravotníci, 30 technicko-hospodářští pracovníci. S jejich hledáním začínáme už teď. Máme dveře otevřené pro každého, nemusí to být nutně erudovaný specialista, nyní máme čas mladé lidi hned po škole zaškolit, zacvičit, aby se po otevření nových pavilonů v roce 2023 mohli stát erudovanými členy nových týmů.
Ještě se chci vrátit k financím a kofinancování státem. České zdravotnictví je nechvalně proslulé pletichami při zadávání veřejných zakázek. Máte ošetřeno, aby na tomto projektu potenciálně nedošlo k úniku peněz?
My jsme se už před začátkem této investice rozhodli k ní přistoupit jinak, než je v Česku zvykem. Při konzultaci zadávacích dokumentací dlouhodobě spolupracujeme s Transparency International. Asi před pěti lety jsme tušili, že budeme stavět nové pavilony, proto jsme je požádali o dlouhodobou spolupráci. Začali jsme na menší zakázce, na výstavbě Energocentra, která pavilonům předcházela.
Celá naše spolupráce nezahrnuje jen přezkum zadávací dokumentace, ale i dohled a vyhodnocení výstavby. Podepsali jsme na naše poměry unikátní věc – tzv. Pakt integrity mezi námi, Transparency a zhotovitelem stavby. Máme společné kontrolní dny, oni mají kontinuálně přístup k veškeré dokumentaci. Pokud dochází ke změnám, což se děje u každé stavby, tak bez jejich souhlasu je my vůbec nepodepíšeme.
Začali jste stavět před půl rokem. V jaké fázi jste a kdy by mohlo být hotovo?
Stavbu máme rozdělenou na klíčové body, říkáme jim milníky a nyní jsme před třetím. Pod úrovní země jsou celkem tři patra, přičemž dokončujeme třetí. Máme za sebou měsíce budování inženýrských sítí, při hloubení stavební jámy bylo odvezeno 48 tisíc tun zeminy. Byli tu s námi horníci, kteří pomáhali razit 3 štoly v celkové délce 103 metrů a v hloubce 11–14 metrů. Dokonce jsme museli odstřelovat skálu, která se objevila v cestě.
Vrtaly se energopiloty, díky nimž budou nové budovy energeticky soběstačné. V budoucnu v nich budou tepelná čerpadla, která nám v zimě zajistí teplo a v létě s nimi budeme budovy chladit. Teď na přelomu února a března pokládáme základovou desku v jakoby bodě nula. A pak už to poroste rychle. Během tohoto roku bude hrubá stavba hotová a nový IKEM bude konečně vidět.
Omezuje stavba chod nemocnice?
Maximálně jsme se snažili, aby nedošlo k omezení poskytování péče. To je pro nás základ, i když výstavba omezuje komfort. S tím ale nic neuděláme, pokud chceme pavilony za dva roky otevřít. Prostě se musíme omezit. To se týká jak zaměstnanců, tak bohužel i pacientů. My se jim za diskomfort omlouváme, ale celé to děláme proto, aby to měli napříště pohodlnější.
