„Dodržel jsem, co jsem řekl,“ sdělil ČTK Němeček. Válkovou před několika dny vyzval, aby odstoupila z postu zmocněnkyně i místopředsedkyně vládní rady pro lidská práva kvůli článku s Urválkem a postoji po zveřejnění této kauzy, jinak radu opustí sám. K němu se přidal jen Smekal.
Výzvu zveřejnil v neděli na svém facebooku. „Chceme i s kolegy v úvodu vyzvat paní profesorku k rezignaci. Ani ne tak kvůli minulosti, jako kvůli přítomnosti,“ řekl Němeček před jednáním novinářům.
Válková podle něj neměla skončit kvůli tomu, co dělala v minulosti, ale kvůli přítomnosti. Vadí mu způsob, jakým se hájila. „Myslím si, že její vyjádření poškodila pověst rady vlády pro lidská práva,“ řekl novinářům. Více členů dnes podle něj bylo nerozhodných, převážila ale snaha po efektivitě rady.
„Uznáváme přínos současné zmocněnkyně vlády pro lidská práva na prosazování lidskoprávní agendy a zefektivnění činnosti Rady,“ stojí mimo jiné ve stanovisku, které dnes rada přijala. Podle mluvčí odboru lidských práv a ochrany menšin Olgy Jeřábkové pro něj hlasovali všichni členové rady, včetně Němečka a Smekala. Rada očekává, že Válková bude aktivně prosazovat lidskoprávní agendu. „Doporučujeme vládě, aby využila svých možností a v maximálně možné míře zařadila lidskoprávní agendu mezi své priority,“ uvedla v usnesení rada.
Vládní rada pro lidská práva má 25 členů. Patnáct z nich tvoří zástupci úřadu vlády, ministerstev a dalších institucí. Deset lidí zastupuje veřejnost, mezi nimi byli právě Němeček a Smekal. Loni poté, co se Válková stala zmocněnkyní, rezignoval na členství v radě už vysokoškolský učitel a filozof Daniel Kroupa. Radě předsedá premiér Andrej Babiš, stačí, když se ročně zúčastní dvou zasedání. Místo něj řídí jednání právě Válková.
Válková z funkcí odejít odmítala. „Setrvání jsem podmínila souhlasem a podporou mě v této funkci většinou členů občanské části (rady vlády). Zřejmě se mi podařilo lépe vysvětlit všechny okolnosti případu,“ řekla po jednání rady novinářům. Uvedla, že ji Němečkův odchod z rady mrzí. Na jednání se také omluvila za svá „vyjádření do médií pod vlivem emocí“ a za to, že z pragmatických důvodů vstoupila do KSČ.
O zmocněnci rozhoduje vláda
Minulý týden se Válková po zveřejnění kauzy vzdala své kandidatury na post ombudsmanky. Na ni ji původně navrhl prezident Miloš Zeman, nominaci pak stáhl. Obě pozice jsou podle Válkové odlišné, proto na post veřejné ochránkyně práv nekandiduje a zmocněnkyní zůstává.
„Zmocněnkyně vlády není úplně nezávislá na mínění vlády. Zatímco veřejná ochránkyně práv je naprosto nezávislá pozice, apolitická a s několika výjimkami neodvolatelná,“ řekla Válková. Už dřív uvedla, že se kandidatury na ombudsmanku vzdává kvůli svému členství v komunistické straně za minulého režimu.
O ochránci práv rozhodují zákonodárci. Zmocněnce jmenuje a může ho odvolat vláda. Kabinet v pondělí Válkovou vyslechl, o jejím setrvání či odchodu z funkce zmocněnce ale nehlasoval. Ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD) o den později řekl, že debata ještě neskončila a je možné, že v ní vládní strany budou pokračovat. Uvedl, že otázku lidských práv by měl řešit člověk „s vysokou autoritou“ a situaci není možné dlouhodobě ustát i ve vztahu k zahraničí, kde by měl mít zmocněnec vysoké renomé.
Jednání lidskoprávní rady o setrvání či odchodu Válkové, která ještě jako poslankyně ANO vede sněmovní petiční výbor, trvalo přes dvě hodiny. Válková členům rady vysvětlovala svůj pohled na kauzu. Rada pak přijala usnesení, v němž setrvání Válkové na postu zmocněnkyně podpořila.
