Příslušné krizové opatření podle Městského soudu v Praze povstalo z protiústavně vyhlášeného nouzového stavu. Soud tak vyhověl žalobě podané studentem prvního ročníku.
Soud podle právníka Ondřeje Dostála vzal jednoznačně správně odpovědnost za posouzení ústavnosti nouzového stavu. „V rozsudku nejde jenom o jedno gymnázium, to je marginálie, protože na prezenční výuku je právo,“ uvedl.
Školy totiž za normálních okolností nemůžou jen tak přepnout na distanční výuku. Musí existovat nějaký právní nástroj nebo právní důvod, proč by to udělaly – a tím je krizové opatření Vlády České republiky.
„A toto opatření vláda nemůže vydat jen tak, musí k němu mít nouzový stav,“ dodal Dostál. „Vláda vyhlásila nouzový stav protiústavně, a tím otrávila celý strom – takže i všechna jeho jablka jsou nyní také otrávená,“ tvrdí.
Podle něj proto současná opatření nemají právní oporu. „Každá tělocvična, supermarket, vlek může vycházet z tohoto rozsudku, že soud deklaroval, že opatření neexistují,“ řekl Dostál.
Soud přikázal pražskému gymnáziu Na Zatlance obnovit denní výuku |
Podle ústavního právníka Jana Kysely pak záleží na tom, na čem rozsudek stojí. „Pokud stojí na tom, že všechna krizová opatření byla vyhlášena protiprávně, tak to je relevantní závěr. Nicméně o tom Městský soud nerozhodoval. Ten rozhodoval v jedné konkrétní věci týkající se jednoho konkrétního studenta a jednoho gymnázia,“ přiblížil.
Z toho podle něj neplyne nic jiného než vážná pochybnost o tom, že existuje přinejmenším jedna skupina soudců, která považuje vyhlášení nouzového stavu za problematické. „Neznamená to, že jsme nyní všechna opatření škrtli a že se jimi už neřídíme. Je to jen jeden senát městského soudu rozhodující v jedné konkrétní věci,“ zdůraznil.
Systém by zkolaboval v rámci dnů, varoval Blatný
Ministr zdravotnictví Jan Blatný pro pořad Rozstřel serveru iDNES.cz řekl, že se o rozsudku dozvěděl před několika desítkami minut. „Náš legislativní odbor, včetně Legislativní rady vlády, to zkoumá, a budeme na to reagovat. Mohu jen říct, že doufám, že v souvislosti s pandemickým zákonem bude i v Senátu platit dohoda napříč politickým spektrem a že bude snaha tento zákon schválit,“ uvedl.
„V tu chvíli bychom se bavili o rizikové situaci daleko vyššího kalibru, než že se vrátí jeden nebo dva ročníky dětí do škol. To by znamenalo obnovit výuku v plném rozsahu nebo otevřít obchody. A to by se doba, kdy zkolabuje zdravotní systém v České republice nepočítal na týdny, ale na dny,“ konstatoval ministr.
Ministr zdravotnictví Jan Blatný v Rozstřelu (23. února 2021):
Podle Dostála je možnou variantou, že Blatný vydá opatření, které měl vydat už místo nouzového stavu. „Teoreticky by vláda mohla zkusit vyhlásit nouzový stav nějak jinak. Moje rada by byla, stejně jako po zrušení nouzového stavu Poslaneckou sněmovnou, přepnout do režimu vyhlášek ministerstva zdravotnictví,“ uzavřel.
Škola nemůže otevřít ze dne na den
Rozhodnutí je pravomocné, lze proti němu podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu. Kasační stížnost nemá odkladný účinek, ale dá se o něj požádat.
Zbývají dva až tři týdny. Kapacita nemocnic se blíží úplnému vyčerpání |
Krizové opatření však může zrušit pouze Ústavní soud. Městský soud od něj může podle Kysely odhlédnout, což činí v této konkrétní věci, kdy něco nařizuje škole.
„Nicméně je vcelku zřejmé, že škola nemůže otevřít ze dne na den, i kdyby se chtěla podřídit. Zároveň krizová opatření, která jsou toho času vyhlášena, pozbývají platnosti v sobotu a budou nahrazena jinými, nejspíše prováděnými na základě pandemického zákona,“ podotkl.
„A poslední věc – řízení má protistranu, v tomto případě stát, který vydává regulační opatření, a je otázka, zda se s rozhodnutím bude chtít řídit nebo zda to požene cestou kasační stížnosti k Nejvyššímu správnímu soudu, což bych předpokládal,“ dodal Kysela.
„Je to vážný indikátor vážného problému, ale bezprostředně dnes nebo zítra z toho nemusí plynout nic ani pro tu školu, ani pro nikoho dalšího,“ uzavřel Kysela.
