„Dnes ráno už u nás na úřadě vlády vyjednáváme konkrétní realizaci pohřbu, který bude velice logisticky náročný, protože ten zájem veřejnosti je obrovský. Je na to strašně málo času, protože na to máme de facto týden,“ oznámil v pátek premiér Andrej Babiš.
České právo státní smutek nijak zvlášť nereguluje. Pojem se objevuje pouze v zákoně o státních symbolech. Státní vlajky vyvěšují úřady na půl žerdi, a to na budovách, v nichž sídlí, či na místech celostátního významu. Zbytku společnosti může vláda formy piety jen doporučit.
Manipulace s vlajkami začíná zpravidla v 16 hodin dne předcházejícího státní smutek, čili v Gottově případě by se tak mělo stát za týden v pátek. Končí pak v 8 hodin ráno dne, který následuje po státním smutku.
V tomto ohledu do pravidel svérázně zasáhl prezident Miloš Zeman, který vyvěšení vlajek na půl žerdi nařídil vzápětí poté, co umělcova smrt vešla ve známost.
Během státního smutku se donedávna nesměly provozovat loterie, sázkové a hazardní hry, takže musela být uzavřena všechna kasina a herny. To se ale změnilo v lednu 2017 v zákoně o hazardních hrách.
11. září a Václav Havel
V nynějším století doposud vláda vyhlásila například jednodenní státní smutek na 14. září 2001 k uctění obětí teroristických útoků ve Spojených státech z 11. září 2001. Cílem útoku bylo Světové obchodní centrum nebo Pentagon. Obětí bylo 3 000 mrtvých a více než 6 000 zraněných.
Státní smutek byl vyhlášen také od 21. do 23.prosince 2011 k uctění památky bývalého československého a českého prezidenta Václava Havla, který zemřel 18. prosince 2011. Dále vláda doporučila všem občanům, aby ho uctili v pátek 23. prosince v poledne minutou ticha.
Úmrtí Karla GottaÚMRTÍ: Zemřel Karel Gott POHŘEB: Babiš navrhl Gottův státní pohřeb POSLEDNÍ ROZHOVOR: U nás nejsou běžné dny, říkal VZPOMÍNKY: Umělci i publicisté vzpomínají na Gotta VE FILMU: Toužil po velké roli, hrál v pohádkách PIETA: Před vilou na Bertramce se sešli Gottovi fanoušci OBRAZEM: Hubeňour z Plzně, donchuán a elegán |
Poslední rozloučení s Gottem pro veřejnost se bude konat v pátek 11. října od osmi ráno do desíti večer v Paláci Žofín na Slovanském ostrově v Praze. Následující den se bude konat od jedenácti dopoledne zádušní mše pro pozvané hosty ve svatovítské katedrále, kterou bude sloužit kardinál Dominik Duka.
Průběh zádušní mše má na starosti pražské arcibiskupství, organizuje ji ale úřad vlády, který rozešle pozvánky. Detaily budou známy v úterý.
Všechny informace ohledně pohřbu Karla Gotta slíbila dát rodina zemřelého zpěváka na webové stránky. „Pokud bude nějaká aktuální informace, kterou by manželka pana Gotta potřebovala sdělit veřejnosti, objeví se pouze na oficiálních stránkách Karla Gotta,“ upozornila mluvčí Gottových Aneta Stolzová.
Karel Gott zemřel v úterý 1. října po těžké nemoci. Bylo mu 80 let.
Lidé stále chodí se svíčkami
I třetí den po jeho smrti lidé od pátečního rána přicházejí vzdát zpěvákovi úctu a vyjádřit soustrast pozůstalým k vile rodiny na pražské Bertramce. Lidé zapalují svíčky a pokládají květiny. Pietní místa vznikla také jinde v Praze.
K vile na Bertramce i v pátek v podstatě neustále přicházejí lidé všech věkových kategorií a přinášejí nové svíčky či zapalují ty, které zhasly. Obvykle přicházejí jednotlivě, v párech, ale i ve větších skupinkách. Přišlo hodně seniorů a matek s dětmi.
Karel Gott (1939 - 2019) |
Na Gotta vzpomínají také v dejvickém divadle Semafor. Ve foyer mají od středy vystavenu jeho fotografii, u které jsou vypsána životní data a připomínka, že mezi lety 1963 až 1965 byl členem ansámblu divadla Semafor.
Pietní místo zřídilo také vydavatelství Supraphon ve své prodejně na Jungmannově náměstí. Vyvěsili tam plakát, který nechali k této příležitosti vyrobit. Lidé už před výlohu začali nosit svíčky, řekl za vydavatelství Vladan Drvota.
Další pietní místo zřídila pražská konzervatoř, kde Gott studoval. Ve středu sem přicházelo mnoho lidí, včetně cizinců. Pietní místo je u hlavní budovy za Rudolfinem.