„Je to obrovský zásah do srdcí národa,“ řekl o Gottovi premiér Andrej Babiš. „Jeden z největších Čechů. Věřil jsem, že tu bude navždycky, je mi to nesmírně líto. Mistře, vážil jsem si vás. Víc, než dokážu říct,“ vyjádřil český premiér lítost.
Karel Gott. Provázel mě od mládí. A každého z nás. Jeden z největších Čechů, které jsme měli tu čest zažít. Zemřel. Věřil jsem, že tu bude navždycky. Je mi to nesmírně líto. Zapálím svíčku a poslechnu si něco od něj z 60. let. Mistře, vážil jsem si Vás. Víc, než dokážu říct.
Ministr kultury Lubomír Zaorálek z ČSSD a Babišův nápad se státním pohřbem Gotta podpořil. Podporuje to i prezident Miloš Zeman.
„Prezident republiky Miloš Zeman plně podporuje návrh vypravit mistru Karlu Gottovi státní pohřeb v Katedrále a vyhlásit v tento den státní smutek,“ uvedl Zemanův mluvčí Jiří Ovčáček na Twitteru.
Prezident republiky Miloš Zeman plně podporuje návrh vypravit Mistru Karlu Gottovi státní pohřeb v Katedrále a vyhlásit v tento den státní smutek.
Ministr kultury Lubomír Zaorálek se ještě před jednáním vlády sešel se zmocněncem rodiny Karla Gotta, aby společně probrali okolnosti pohřbu.
„Se zmocněnci Gottových jsem hovořil, ale tato naše schůzka zatím byla spíš informativní. Co jim jako stát můžeme nabídnout, co vlastně všechno obnáší státní pohřeb, jaké bylo přání Karla Gotta,“ uvedl s tím, že na rodinu nebude tlačit a dám jim čas na rozmyšlenou. „Prostě vyčkáme až se ozve.“
Schůzku s ministrem potvrdil i samotný Oldřich Lichtenberg, zmocněnec rodiny. „Rozhodnutí, jak to bude dál, je plně v kompetenci rodiny pana Gotta. My jsme si jen vyjasnili, co obnáší státní pohřeb a tak podobně. Rozhodnutí musí učinit Ivana Gottová, respektive rodina,“ uvedl. Neuvedl ani do kdy se chce rodina rozhodnou, zda na nabídku přistoupí.
Přání rodiny zesnulého Gotta ohledně jeho pohřbu bude respektovat také kardinál a pražský arcibiskup Dominik Duka, sdělil mluvčí pražského arcibiskupství Stanislav Zeman. Duka uvedl, že se za Gotta modlí.
Karel Gott (1939 - 2019) |
Katedrálu sv. Víta, kde se má státní pohřeb konat, spravují společně církev a stát. Konal se v ní třeba pohřeb bývalého prezidenta Václava Havla. Zádušní mši tehdy v roce 2011 sloužit právě Duka a Gott byl mezi smutečními hosty.
Státním pohřbem stát vyjadřuje nejvyšší pocty při úmrtí mimořádně významné osobnosti. Významné osobnosti byly v minulosti pohřbívány na Vyšehradě na Slavíně, ale tam už je nedostatek místa.
Státní pohřeb měl bývalý prezident Havel
O státním pohřbu obvykle rozhoduje parlament, vláda nebo nejvyšší ústavní činitelé. Samotnému obřadu zpravidla předchází veřejné vystavení rakve s čestnou stráží a smuteční průvod. Pohřeb obvykle doprovázejí vojenské pocty a další tradice z vojenského prostředí. Při příležitosti úmrtí významné osobnosti také bývá vyhlašován státní smutek. Stát může vypravovat i jiné slavnostní pohřby, například pohřeb se státními poctami, vojenský nebo panovnický pohřeb.
V historii byly výjimečné pohřby vyhrazeny panovníkům, proslulý byl například pohřeb Karla IV. Státní pohřeb měl například prezident Tomáš Garrigue Masaryk či československý prezident, generál Ludvík Svoboda. Poslední státní pohřeb měl Václav Havel v roce 2011.
