Schválena byla zároveň úprava výjimek pro média, nebo vědecké, výzkumné a statistické účely. Díky tomu bude možné zpracovávat osobní údaje jako doposud, jestliže to bude sloužit přiměřeným způsobem pro zmíněné účely.
Novináři tak nebudou muset žádat kupříkladu každého účastníka demonstrace o souhlas se zveřejněním jeho záběrů. Nebudou muset ani žádat řečníka o souhlas se zveřejněním jeho postojů či politické příslušnosti. Zároveň nebude hrozit postih za použití skryté kamery, pokud k tomu bude pádný důvod.
S přijatým návrhem je spokojený ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). „Schválili se jisté výjimky nad rámec toho, co v té směrnici je. Z mého pohledu je to ulehčení pro celou řadu subjektů, zejména pro malé obce, protože tam jim nehrozí riziko těch velkých pokut,“ uvedl předseda sociální demokracie.
Poměrně spokojen je s výsledkem i opoziční poslanec Ondřej Profant (Piráti), jenž předkládal několik pozměňovacích návrhů. Většina z nich byla odmítnuta, poslanci však schválili jeho kompromisní návrh týkající se dopadu na zákon o svobodném přístupu k informacím přezdívaný „stošestka“.
„Prošel kompromis, který opravuje to, co zkazila vláda. Problematické předtím bylo třeba informování o trestních řízeních, které se zcela vylučovalo ze zákona o svobodném přístupu k informacím,“ řekl iDNES.cz Profant. Podle ve středu schváleného návrhu se informace nebudou poskytnuty pouze v případě, pokud by to mohlo zmařit účel trestního řízení, „zejména zajištění práva na spravedlivý proces“.
„Nemám signály, že by toto hlasování mělo nějakým způsobem mít vliv na práci novinářů, nikdo nechce omezovat práci novinářů. Je to jako vždy kompromis, z mého pohledu kompromis vyvážený,“ sdělil Hamáček.
Poslanci naopak odmítli snížit pod 15 let navrhovanou věkovou hranici, po jejímž dosažení by děti mohly samy naplno využívat sociální sítě. Na popud Jakuba Michálka (Piráti) pak poslanci souhlasili s tím, aby se Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) stal odvolacím správním orgánem pro případy, kdy úřady nevyhoví žádostem podle zákona o svobodném přístupu k informacím.
Nový zákon o zpracování osobních údajů, který nyní dostane k projednání Senát, nahradí dosavadní zákon o ochraně osobních údajů. Dotkne se také fungování Úřadu pro ochranu osobních údajů.
Evropské nařízení o osobních údajích, známé pod zkratkou GDPR, které je účinné od 25. května, má pomoci hájit práva občanů EU proti zneužívání jejich dat. Týká se veřejných institucí, firem i osob samostatně výdělečně činných, které evidují své zaměstnance, členy, zákazníky nebo příznivce.
