V Senátu byla o poplatky za znečišťování ovzduší velká bitva. Výbor pro životní prostředí navrhl poplatky za škodliviny zvýšit, hospodářský výbor je chtěl snížit.
V klíčovém hlasování o pozměňovacích návrzích se k ekologičtější verzi přiklonilo 47 ze 64 přítomných senátorů, a to napříč stranami. Důležité teď bude, jak se zachovají poslanci, kteří musí ještě jednou o zákonu, který vrátil Senát, hlasovat.
"Považuji výsledek za rozumný kompromis," řekl po hlasování Chalupa. Ještě před hlasováním připomínal senátorům, že právě znečištěné ovzduší je největším problémem České republiky z hlediska stavu a péče o životní prostředí. Vyzval je, aby kývli na vyšší poplatky za vypouštění prachu, oxidu siřičitého, oxidů dusíku a těkavých organických látek do ovzduší.
Novým ministrem životního prostředí bude Tomáš Chalupa. Jeho nominaci potvrdil premiér Petr Nečas.
Jeho ministerstvo přišlo do parlamentu s tím, aby firmy například za tunu prachu vypuštěnou do vzduchu do roku 2016 platily 4 200 korun a v dalších pěti letech postupně až 3,5krát více. Obdobně u dalších škodlivin. "Naší snahou ale nebylo vytáhnout z českého průmyslu co nejvíce peněz," řekl Chalupa.
Jenže ke zděšení ekologů a řady lidí, kteří žijí třeba na Ostravsku a v dalších lokalitách s velmi znečištěným vzduchem, v únoru ve Sněmovně prošel pravý opak toho, co vláda chtěla - zrušení poplatků za všechny škodliviny. Hlasovala pro to pestrá koalice: část poslanců ODS, ČSSD, TOP 09 a většina komunistů.
Změna, pro kterou hlasoval ve čtvrtek Senát, potěšila ekologické aktivisty. "Senátoři napravili nejhorší chybu Sněmovny," řekl Vojtěch Kotecký z Hnutí Duha.
Palas: Za znečišťovatele poplatky zaplatí občané. V cenách
V Senátu šlo o to, zda se návrh vrátí prakticky k původní vládní verzi, nebo bude úspěšný lobbing firem a zaplatí méně, když už ne vůbec. Hospodářský výbor navrhl, aby poplatky postupně klesaly asi na dvě třetiny současného stavu.
To v Senátu podporoval i hejtman Moravskoslezského kraje, kde je v některých částech roku ovzduší nejkritičtější, senátor ČSSD Jaroslav Palas. "Bijeme klackem po hlavě velké znečišťovatele, ale ty poplatky se promítnou do cen a zaplatí je občané," prohlásil.
"Ten, kdo to nakonec zaplatí, je občan," kritizoval snahu o vyšší poplatky také šéf senátorského klubu občanských demokratů Richard Svoboda.
Oponoval předseda senátorského klubu ČSSD Petr Vícha, jinak též starosta Bohumína. "Poplatky jsou až směšně nízké. Nechápu ty desítky dopisů a mailů od zástupců průmyslu, že to je pro ně likvidační," prohlásil Vícha.
V únoru ve Sněmovně prošel pozměňovací návrh poslance ODS Jana Bureše, který škrtl od roku 2016 poplatky za vypouštění oxidu siřičitého, oxidů dusíku a těkavých organických látek. Za tuhé znečišťující látky měly podle představ poslanců společnosti platit jen do konce roku 2021.
"Je také třeba myslet na konkurenceschopnost průmyslu a na teplárny. Náklady pro ně budou v příštích letech vzrůstat. V příštím roce končí bezplatné přidělování povolenek. Třicet procent povolenek se bude nakupovat v aukcích," argumentoval tehdy Bureš. Náklady na nákup povolenek za znečišťování by musely teplárny promítnout do cen a dopadlo by to na občany, tvrdil Bureš (více čtěte zde).
Nejde přitom o malé peníze. Podle informací krajského úřadu, který firmám poplatky vyměřuje, jen Třinecké železárny za rok 2010 za znečištění ovzduší zaplatily 46,8 milionu korun. ArcelorMittal 32,9 milionu a například Biocel Paskov zhruba 1,5 milionu korun (další informace zde). A viceprezident Svazu průmyslu Jan Rafaj, který je zároveň ve vedení ArcelorMittal, vyčíslil, že v souhrnu jde pro firmy jen do roku 2016 dohromady o 2,5 miliardy korun.
Na kotle na tuhá paliva budou od roku 2016 povinné revize
Vladimír Dryml
Zákon o ochraně ovzduší, který se nyní vrátí do Sněmovny, počítá také s povinnými revizemi na kotle na tuhá paliva od roku 2016. Lidé, kteří takové kotle mají, si budou muset revizi zařídit jednou za dva roky. Zrušit tyto povinné revize se pokusil senátor Vladimír Dryml z ČSSD, nezískal ale podporu.
Další novinkou v zákoně je, že v roce 2022 už nebude možné mít doma kotel na tuhá paliva nižší třídy než tři. Podle ministra životního prostředí to fakticky znamená, že některé domácnosti se zastaralým kotlem čeká jeho výměna.
"Na druhou stranu v takovém kotli lidé spálí za rok o čtvrtinu až třetinu uhlí méně, protože tyto kotle mají větší výhřevnost, o polovinu sníží množství tuhých látek vypouštěných do ovzduší," vysvětlil iDNES.cz Chalupa. Investice do nového kotle se lidem podle ministra vyplatí za zhruba 15 let.
Nový zákon o ovzduší počítá rovněž s tím, že pokud bude chtít někdo postavit nějakou továrnu nebo průmyslový podnik, který by znečišťoval ovzduší, bude muset být jiný zdroj znečištění vyřazen, aby celková zátěž pro ovzduší nenarostla. Zákon také umožní také vznik nízkoemisních zón ve znečištěných městech, lázeňských městech a obcích v chráněných územích.
