Hlavním cílem projektu je výrazně zlepšit úroveň finanční gramotnosti mezi žáky středních škol. Vedle nezbytných znalostí pro zodpovědné nakládání s penězi projekt chce prostřednictvím studentů docílit zvýšení finanční gramotnosti v domácnostech.
Poprvé si nové metody vyzkoušeli žáci prvního ročníku Střední odborné školy v Praze 9. „Mně se líbí, že to je udělaný originálně, je to něco úplně jiný, než co tady vůbec děláme ve škole a myslím si, že to je hodně důležitý, o čem se tady píše, protože to v českém školství hodně chybí,“ říká Ondřej.
V hodině se zrovna v interaktivní učebnici finanční gramotnosti Nekalé praktiky probírají kapitolu léčky a pasti. Hodinu vede Lenka Švecová z ústavu ekonomiky a managementu na VŠCHT, která se na vzniku projektu podílela především po obsahové stránce. Studentům vysvětluje takzvanou léčku zakotvení na ceně pomocí hry.
„Rozdám všem lístečky s otázkou. Poloviny se budu ptát jestli například v Portoriku žije více nebo méně než X lidí a na odhad počtu. Druhé poloviny se zeptám, jestli tam žije více nebo méně než Y a odhad. Každý se bude při odhadování držet kolem počtu, který je na lístečku napsaný,“ přiblížila učitelka.
Učebnice školákům vysvětluje, jak mají zacházet s penězi na příkladech, které jsou jim blízké. Například na značkových bílých teniskách, změně programu hudebního festivalu nebo na nákupech v počítačových hrách.
Učebnice školákům vysvětluje, jak mají zacházet s penězi na příkladech, které jsou jim hodně blízké.
Ve vedlejší třídě vede podobnou hodinu ředitel školy Josef Ležal. „Test probíhá právě v prvním ročníku stření odborné školy, abychom ukázali, že je pro žáky dobře pochopitelný a jednoduchý. Na gymnáziích dopadají žáci v testech znalostí finanční gramotnosti z pravidla lépe, tento interaktivní systém je vhodný skutečně pro všechny druhy středního vzdělávání, i pro učiliště,“ řekl iDNES.cz.
Zadanou práci přiblížil žák Jakub. „V tomhle cvičení musíme rozeznat, která cena skutečně odpovídá tomu, co si chci koupit. Abychom odolali nějakým třeba falešným prodejním nabídkám, poznali, že nás chce někdo napálit nebo okrást. Myslím, že učebnici ukážu i doma, třeba bych mohl poradit babičce, aby si nekoupila nějaký předražený hrnce,“ chválí výuku Jakub.
Výuka finanční gramotnosti chybí dlouhodobě
Učitelé po metodické podpoře výuky finanční gramotnosti podle šetření České školní inspekce dlouhodobě volají. „Právě to jim může tento projekt poskytnout, jelikož pro středoškolské pedagogy připravil metodickou i materiální podporu, kterou nyní postrádají. Speciálně vyvinutá interaktivní výuková média pro ně zpracoval spin-off FutureBooks Pedagogické fakulty UK,“ říká vedoucí oddělení pro podporu distančního vzdělávání PedF UK Igor Červený.
Na projektu se podílela také vedoucí ústavu ekonomiky a managementu na VŠCHT Lenka Švecová. „Projekt se liší svým specifickým zaměřením na střední školy a pokrývá tak vzdělávací mezeru v této oblasti. Jeho unikátnost spočívá vtom, že cílí na pokročilejší žáky, kteří stojí na prahu dospělosti a čelí složitějším finančním rozhodnutím,“ vysvětlila.
Patří podle vás výuka finanční gramotnosti do školních osnov?
Rozdíl ve vzdělávání ve finanční gramotnosti mezi základními a středními školami je totiž podstatný. Reflektuje různé věkové skupiny, kognitivní schopnosti a společenské role, které žáci obou typů škol zastávají nebo budou zastávat. Na základkách se klade důraz na základní principy nakládání s penězi, úspory a jednoduché finanční transakce. Na středních musí být výuka komplexnější.
KVÍZ: Tyto základy finanční gramotnosti by mělo znát každé dítě. Znáte je i vy? |
Dalším důležitým aspektem finanční gramotnosti pro střední školy je rozvoj zdravých postojů k penězům, zejména v kontextu odložené spotřeby a nepodléhání okamžitým impulsům. „V dnešní době přebytku nabídky a sounáležitosti s autoritami, jako jsou influenceři apod., je nezbytné, aby mladí byli schopni odolat impulsivnímu nakupování, které může vést k zadlužení, finančním problémům a dluhovým pastem,“ říká pražský radní pro oblast školství, sportu a volného času Antonín Klecanda, který nad projektem převzal záštitu.
Z dat Exekutorské komory plyne, že celkový dluh jen v Praze přesahuje 82 miliard korun, průměrně tak každý Pražan dluží 62 tisíc korun a to v četně novorozenců. To dokazuje zásadní problémy v oblasti finančního chování a správy osobních financí mezi obyvateli hlavního města.
 |
