Vše začalo údajnou výhrou na předváděcí akci. Organizátoři předložili ženě k podpisu dokumentaci, která s domnělou výhrou souvisela. Výsledkem však byl elektronický platební rozkaz a exekuce. Šlo o 19 800 korun plus příslušenství.
Žena se později domáhala zastavení exekuce, pokládala ji za neoprávněnou, navíc v rozporu s dobrými mravy. Poukázala například na to, že exekutor činil kroky k prodeji její nemovitosti, přestože v té době už byla větší část jistiny v exekučním řízení vymožená.
U pražských soudů žena neuspěla. Dospěly k závěru, že případ nemá natolik výjimečné okolnosti, aby mohly vést k zastavení už skončené exekuce. Nejvyšší soud dovolání odmítl, protože šlo o částku menší než 50 000 korun, tedy takzvaný bagatelní spor.
Ústavní soud zamítl Krejčířovu stížnost. Podnikatel požadoval nové líčení v Česku |
Ústavní soudci ale připomněli, že dovolání připadá v úvahu i v tomto typu sporů, pokud jde o nároky ze spotřebitelských smluv, což se týká i následných exekucí. „Existuje-li výklad zákona, který umožňuje vztáhnout výjimku pro spotřebitelské smlouvy i na exekuční řízení, bylo povinností Nejvyššího soudu tento výklad preferovat. Pohledávka, která je předmětem exekuce, vznikla ze spotřebitelské smlouvy,“ uvedla v tiskové zprávě mluvčí soudu Kamila Abbasi.
Nejvyšší soud rozhodne znovu. Tentokrát už nemůže dovolání odmítnout jen s odůvodněním, že jde o bagatelní kauzu.
