Pro kazdeho je to jina hodnota. Kamarad vydelava 150k mesicne a zuby nehty vyzije,jak tvrdi. Naopak znam lidi, co maji 30 a jsou happy.

Důstojná mzda? Manželka je na mateřské, já na dvou třetinách té "důstojné" mzdy, a rozhodně nemám pocit, že by náš život nebyl důstojný.

takže máte ve třech nebo ve čtyřech lidech 45 000 čistého celkem na měsíc a jste spokojení? No jen víc takových.

Pečení holubi do úst nelétají. Máme kapitalismus a mzda je výsledkem trhu. Pokud vám vaše mzda přijde jako nedostatečná, pak nejprve přemýšlejte, co můžete sami udělat pro to, aby byla vyšší.

Když jsem dokončil školu (rok 1997), tak jsem rozhodně nedostal žádnou "důstojnou" mzdu, byl jsem někde na 60 % průměrné mzdy, ale prostě jsme bydleli 2 páry (tedy čtyři mladí lidi) v jednom panelákovém 2+1, abychom snížili náklady a šetřili na budoucnost. Postupně jsem se vypracovával, zlepšoval, stěhoval, měnil zaměstnání i profesi a dnes jsem na dva-a-půl násobku tady té "důstojné mzdy" z článku.

Takže nenadávejte politikům (a je úplně jednou, za jakou stranu), ani zaměstnavatelům, nezáviďte a makejte.

Proč já mám doplácet třeba na hloupost vašiich rodičů, babiček, dědů, že tady byl 41 let zločinný režim a oni ho podporovali v ústavně nepovinných volbách?? Ještě v roce 1986 přišlo k volbám snad 99,94% voličů. To byl jeden důvodů, že tady máme směšné mzdy-.

Mě osobně přijde strašně smutné, že skoro 35 let po revoluci, lidi stále nepochopili, jak funguje trh práce a mechanika naceňování finančního ohodnocení pracovní síly. Když se dneska zeptáte, co ti nespokojení lidi udělali pro to, aby měli vyšší mzdu, tak v drtivé většině dostanete odpověď typu "nic, nemáte cenu" všichni zaměstnavatelé nás okrádaj" "nemůžu proto nic dělat protože mám děti/hypotéku/nechci se stěhovat/nechci dojíždět.....". Přitom v době, kdy máme 3% nezaměstnanost a i nekvalifikovaná pracovní síla si může vydělat slušné peníze aniž by něco pořádně uměla, mi přijde trochu smutné, jelikož stačí chtít.

To je nesmysl a předpokládáte, že všichni budou tak hloupí, jak vy chytrej. Proč bych někomu nabízel slušný peníze, když nespokojení to budou dělat za ty míň a ještě jsou spolehlivější protože kvůli prachům nebudou měnit místo.

Takže ano, ti nespokojení mají zkrátka pravdu, ten problém je mnohem zakořenější, než "stačí chtít", "stačí chtít" se totiž týká velice úzkého segmentu trhu, nedá se to aplikovat na celý trh.

Přijde vám ta částka vysoká? Pokud z toho máte platit hypo nebo nájem a živit rodinu když je žena na mateřské tak je to tak tak.

Souhlas s Kovandou, ty kecy o nějaké důstojné minimální mzdě či patu jsou absolutní nesmysl. Záleží na lidských prioritách, ale pokud někdo žije hospodárně, tak i s o dost nižším příjmem se dá žít důstojně a hezky. Pokud ale někdo do minimální důstojnosti počítá nové auto vyšší střední třídy, každoročně nový drahý mobil, hromadu značkových hadrů, každoroční exotické rodinné dovolené u moře a na lyžích, časté návštěvy restaurací atd., tak si na to musí vydělat, ne to nárokovat po státu (dotace, dávky, odbory). Základ je bydlení a tady je to opravdu velký problém, ale zase je to o rodině. Pokud předchozí generace nic nevybudovaly a nic hmotného nepředaly svým potomkům a ti dnes musí začínat od nuly někde v nevyhovujícím nájmu a o vlastním bydlení si mohou nechat sotva zdát, tak pro ně je i těch 45tis hrubého měsíčně fakt málo.

Je to tak. Ti co něco do začátku dostali, tem se dýchá mnohem lépe a dokážou generovat přebytky, které pokud investují tak i další generace na tom bude podobně. Pokud si máte z nuly zařizovat bydlení tak především dnes to není jen tak. Pár let zpátky to ještě nebylo tak hrozne ale dneska je ten poměr k platum šílený.

"Důstojná mzda je náhodně vybrané číslo, vycucané z prstu,“ řekl iDNES.cz Kovanda.

Přesně tak. V jiné situaci je člověk, který živí partnera a děti a bydlí v nájmu, v jiné situaci člověk, který žije sám ve splaceném domě/bytě, v jiné situaci člověk, který žije v jedné domácnosti s dalšími lidmi s vlastním příjmem. Atd. Rozdíly jsou markantní.

Mno, a v čem se to v principu liší od minimální mzdy? :D

Tak kolik to je? Kolik potřebujete, abyste se cítil v pohodě?

Souhlasím s p.Kovandou. Číslo vycucané z prstu.

Hm, občas mám pocit, že čím víc prachů lidi mají, tím nedůstojněji žijí.

Ano, to je ten paradox koupeného štěstí.