„Velice ohroženou skupinou jsou děti, protože dlouho byly doma, bez kamarádů, bez koníčků. Děti, kterým covid-19 sebral školní prostředí, čím dál častěji trpí úzkostmi, depresemi, sociální fobií i sebepoškozováním. Ti starší více uvažovali o sebevraždě,“ vysvětlil psychiatr Stanislav Ostatník z ostravské Polikliniky Agel.
Počet dětí s psychickými problémy roste, po prázdninách hrozí epidemie úzkostí |
Uvedl, že vychází z poznatků odborníků, kteří měli na toto téma před časem sympozium v Praze. Dodal, že nouzový stav byl pro studenty stresující a třetina z nich měla deprese.
Psychiatr: Sebevražd po pandemii může přibýt
Podle psychiatra se navíc v budoucnu ještě může projevit zvýšený nárůst počtu sebevražd. „K nárůstu sebevražd může dojít teprve se zpožděním. Pohled do historie pandemií a přírodních katastrof ukazuje, že často zpočátku dochází ke krátkodobému poklesu sebevražd a nárůst následuje až později,“ řekl psychiatr.
Na pátek připadá Světový den prevence sebevražd. Sebevražda je podle psychiatra komplexní důsledek mnoha faktorů. Například omezení sociálních kontaktů sice bylo jednou ze zásadních zbraní proti šíření koronaviru, ale vedlo k sociální izolaci, a může tak přispívat k sebevražedným myšlenkám.
Počet depresí vzrostl třikrát, epidemie ukázala nedostatky psychiatrické péče |
„Časté sledování mediálních informací o vývoji pandemické situace může zvyšovat úzkost, obavy, strach a celkově ovlivňovat duševní zdraví. Vliv ekonomického stresu je obecně spojen s vyšší mírou sebevražd. Zároveň omezení prezenčního přístupu k psychoterapii či svépomocným skupinám vytváří systémové bariéry,“ míní Ostatník.
K vylepšení psychické pohody může podle něj přispět například pohyb, pravidelné aktivity a záliby, meditace i udržování sociálních kontaktů při zachování bezpečnostních opatření.
Se životem končí daleko častěji muži
Podle dat Světové zdravotnické organizace (WHO) ročně připadá 800 tisíc úmrtí na sebevraždy, pokusů o sebevraždu je až 20 krát více, tedy přes 16 milionů. Počet sebevražd je v Česku nad světovým průměrem.
WHO uvedla, že v roce 2019 byla sebevražda celosvětově čtvrtým nejčastějším důvodem úmrtí mezi mladými ve věku 15 až 29 let. Podle dat statistického úřadu byla nejvyšší sebevražednost v Česku za období 2014 až 2018 u obou pohlaví ve věku 50 až 54 let.
Tendenci ukončit svůj život sami mají celkově výrazně vyšší muži než ženy. „Dlouhodobě je mezi muži ve srovnání se ženami evidován přibližně čtyřnásobný počet úmrtí s příčinou sebevraždy,“ uvedl Alexandr Kasal z Národního ústavu duševního zdraví.
