Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tvVe videorozhovoru s Elen Černou působí Veronika vyrovnaně, o svých psychických problémech mluví velmi upřímně a otevřeně. Popisuje také, jak důležité jsou pro ni reakce uživatelů na aplikaci nebo že si ji denně stáhne 700 lidí z celého světa.
Jak přesně aplikace Nepanikař funguje?
Je to vůbec první česká mobilní aplikace, která se snaží pomáhat lidem s duševním onemocněním, ať už jsou to deprese, úzkosti, sebepoškozování, myšlenky na sebevraždu, poruchy příjmu potravy. Toto je pět typů duševního onemocnění, se kterými aplikace pomáhá.
Dále tam uživatel najde dva moduly, které se zaměřují na nějakou podporu toho stavu, první z nich je monitoring, kde si uživatel může zaznamenávat náladu, spánek, může si psát deník nebo si zapisovat jídelníček. A poslední modul jsou takzvané kontakty na pomoc, kde najde telefonní linky důvěry či poradny, krizová centra nebo si může zadat vlastní krizovou zprávu, kterou v případě potřeby odešle.
Já jsem si vaši aplikaci stáhla. Rozklikla jsem „chci si ublížit“ a další podokno bylo „co mi může pomoci“ a tam byla třeba rada „přejížděj si kostkou ledu po místech, kde si chceš ublížit“ nebo „vezmi červenou fixu a maluj si po ruce.“ Fungují takové rady? Vy jste je s někým konzultovala?
Rady jsem konzultovala s odborníky. Vlastně, když jsme dávali dohromady tento seznam tipů, co uživateli může pomoct, tak jsme nejdříve vycházeli z nějakých obecně známých faktů, které jsou v literatuře a které doporučují odborníci dlouhodobě, což je například ona kostka ledu.
Proč jsem to nenahlásila? Nevěřili by mi, svěřují se oběti sexuálního násilí |
Dále jsme se ptali různých lidí, o kterých víme, že mají duševní onemocnění, na to, co jim konkrétně pomáhá. Tedy měli jsme jak seznam od odborníků, tak od lidí, kteří trpí dušením onemocněním. Tyhle dva seznamy jsme dali dohromady, měly přes sto položek. Některé tipy se opakovaly, některé byly velmi podobné a na základě toho jsme vytřídili užší výběr, ten jsme poslali odborníkům, aby na to koukli, případně proškrtali, přidali něco, co by tam určitě nemělo chybět a na základě toho vznikla finální podoba.
Co vás vůbec k tomu vytvořit aplikaci Nepanikař přivedlo?
Trpím posttraumatickou stresovou poruchou, ke které se připojily deprese a úzkosti. V moment, kdy mi nebylo úplně nejlépe, jsem hledala právě v mobilu aplikaci, která by pomohla. Právě ten máme všichni u sebe a pro mladou generaci je to ta první věc, po které šáhne.
Aplikace sice existovaly, ale byly pouze v angličtině a hodně jednostranně zaměřené, to znamená, že aby to pokrylo třeba ty tři problémy, které jsem já měla, tak bych potřebovala tři aplikace. Chybělo propojení mezi tím, nějaká návaznost, protože moje nemoci jsou prostě propojené. Problém byla i angličtina, protože člověk při panické atace není úplně schopný si překládat pokyny.
Můj stav tehdy nebyl úplně dobrý a nastoupila jsem na dvě hospitalizace na psychiatrii po tom, co jsem se pokusila o sebevraždu. Když se situace stabilizovala, tak jsem se snažila o nějaké destigmatizace na sociálních sítích, ať už to bylo na YouTube nebo na Instagramu, všechno to bylo anonymní, nikdo nevěděl, kdo jsem.
Postupně se na mě začali obracet lidé, kteří mě žádali o to, abych jim poradila, jak se z toho mají dostat, co mají dělat, aby jim to pomohlo. Já si ovšem nechtěla hrát na odborníka. Na rovinu říkám, že nestuduji psychologii, tak jsem se snažila odkazovat na linky důvěry, ale někteří lidé se tam měli problém dovolat z hlediska kapacity a nebo se i báli kamkoliv zavolat a tak mě napadlo, že taková mobilní aplikace je jednoduchá, nikdo neví, že ji máme, s nikým reálně nemusíme mluvit a je to něco, co jen otevřeme a můžeme to rovnou použít. Takže to byl můj základní impuls.
Covid a duševní zdraví. Lidé s psychickými problémy patří do rizikové skupiny |
Jak jste našla ve chvíli, kdy máte sama spoustu svých problémů, energii k tomu naslouchat a pomáhat druhým?
Můj stav už je stabilizovaný, takže v této chvíli nepotřebuji péči nějakých krizových linek a podobně.
Já myslela tehdy, když jste měla to nejtěžší za sebou a rozjížděla jste sociální sítě a následně onu aplikaci.
Hodně je to o tom, že mi práce dávala smysl. To znamená, že i když mi není úplně nejlépe, což se prostě stává, tak to, že můžu dělat něco, co pomáhá lidem nebo to, co třeba i zachraňuje životy, tak je to pomoc i pro mě. Kdybych měla jenom sedět a pořád se učit, tak se z toho nikdy takto nevyhrabu. Takže aplikace Nepanikař je pro mě vlastně takovou terapií i při normálním stabilizovaném stavu.
Ta vaše terapie už se dostal do 151 zemí. Jaké jsou reakce? Jak to funguje? Ty země vás oslovují nebo vy jim to nabízíte?
Přeložili jsme aplikaci do dalších osmi jazyků, to znamená, že teď pomáhám celkem v devíti řečích. Ať už je to angličtina, španělština, italština, němčina, polština, francouzština, ruština a další. A tím, že jsme takto dostupní, tak jsme přeložili obsah i Google Play nebo App Storu do těch daných jazyků. A tedy třeba v Itálii, když si člověk zadá do hledače slovo deprese nebo úzkosti, tak první, co na něj vyskočí, je právě naše aplikace Nepanikař.
Porno jako pomsta. Na internetu přibývá videí, která mají za cíl škodit |
Co se týče obchodní stránky aplikace, stále platí, že to děláte ve svém volném čase a zadarmo?
Stále působíme jako dobrovolníci, k druhým narozeninám aplikace jsme spustili dárcovskou výzvu, kde nás naši uživatelé a fanoušci mohou podpořit na crowdfundingové platformě Donio. Jinak jsme stále dobrovolníci.
Máte nějakou zpětnou vazbu? Kolika lidem jste pomohli s vaší aplikací a v jakých případech?
Aplikaci má v tuto chvíli staženo nějakých 160 000 lidí, každý den nám přibude kolem 700 nových uživatelů a co víme, tak jenom v České republice aplikace pomohla zachránit minimálně 100 životů.
Samozřejmě nevíme o všech lidech, protože toto jsou příběhy, kdy dotyčný sebere odvahu a napíše nám, že mu aplikace pomohla. A takových, co napíšou, je jen zlomek. Pokud bych měla uvést příklad, tak pro mě osobně nejsilnější byl moment, kdy přímo na hodnocení v Google Play naskočila jedna hvězdička s textem „nepomohlo mi to“ a asi po půl roce ten stejný uživatel opravil svou recenzi, kdy dal pět hvězdiček s komentářem „zachránilo mi to život.“
Přesto, že dotyčný měl zprvu dojem, že aplikace je blbost, tak si ji v mobilu nechal a v momentě, kdy byl asi v nejtěžší chvíli svého života, ji otevřel a zjistil, že smysl má. To bylo pro mě tak asi nejsilnější, ale těch příběhů je hrozně moc.
Samoživitelé se ostýchají říct o pomoc. Ani neví, že jim lidé fandí |
Máme i příběh, kdy zhruba patnáctiletá holka se chtěla zabít, chtěla skočit z okna, uvědomila si, že v mobilu má aplikaci Nepanikař, načež získala vhodnou pomoc díky záchrannému plánu a napsala nám, když se vrátila z hospitalizace na psychiatrii, že žije díky nám a že je nám za to hrozně vděčná. Stejně tak nám často napíší i rodiče našich uživatelů, že jejich dcera nebo syn mají v mobilu Nepanikař a že jim to opravdu pomáhá.
Na začátku rozhovoru jste říkala, že jste vy osobně během těch vašich potíží pomoc konzultovala s profesionály. Je skutečně reálné, že člověk, který má depresi, nebo který trpí nějakou panickou poruchou, že poslechne nějakou aplikaci na mobilu?
Rozdělila bych to na dvě skupiny. Pokud má člověk úzkost, tak aplikaci velmi rád poslechne, protože to je něco, čeho se chce zbavit, co chce, aby přestalo a v aplikaci vidí konkrétní kroky, které může uskutečnit.
Jsou to malé kroky, ale postupně vedou k tomu, že se jeho stav rychle stabilizuje. I co se týče třeba myšlenek na sebevraždu, fungujeme nebo pracujeme s tím, že dotyčný, který aplikaci otevře, hledá ještě nějakou pomoc, co by mu mohla život zachránit. Tedy pracujeme s lidmi, kteří ještě nejsou stoprocentně rozhodnuti, že se chtějí zabít, ale přemýšlejí nad tím, chtějí to udělat, ale v hlavě jim hlodá taková poslední myšlenka, co kdybych zkusila ještě tohle. To je ten rozhodující moment, pokud už člověk aplikaci otevře, má nějakou naději, že mu to může pomoct.
O Romech se v učebnicích téměř nepíše. Když ano, tak stereotypně či v číslech |
Jak moc Veronice práce na aplikaci změnila život? Proč ji dříve skličovalo už samotné vyřčení slova infarkt? Proč studuje biomedicínskou techniku? Kolik vlastně stojí dostat se do App Storu a Google obchodu? Odpovědi i na tyto otázky najdete v Rozstřelu a celém záznamu rozhovoru moderátorky Elen Černé s hostem po Skypu, kterým byla Veronika Kamenská, která stojí za úspěšnou aplikací Nepanikař.
