Posun důchodů zkrátí zdravé dožití
Posunutí odchodu do důchodu se nedotkne těch, kteří do něj mají jen pár let. Naopak ale současní třicátníci a čtyřicátníci si na něj mohou téměř jistě vsadit. Podle gerontologů může mít posun odchodu do důchodu neblahý vliv na zdravé dožití.
„To, že půjdou lidi později do důchodu, bude mít samozřejmě negativní vliv pro některé méně zdatné na výkonnost a také fyzickou i psychickou zdatnost. Senioři jsou na základě fyziologických změn, které nazýváme jako involuční predisponování, vlivem přetížení a následné dekondice náchylní k mnoha onemocněním,“ upozornila Božena Jurašková, předsedkyně České gerontologické a geriatrické společnosti a primářka III. interní gerontometabolické kliniky FN v Hradci Králové.
„U řady lidi ale vlivem chronických onemocnění z předchozích období muže snadno dojít k markantnímu zhoršení, které uspíší zkrácení nejen dožití, ale hlavně zdravého dožití,“ pokračovala gerontoložka.
Do penze v 68 letech? Zaveďme poplatek za odvoz mrtvol z práce, míní Středula |
Značný vliv bude podle ní mít i současný životní styl. „Dnešní třicátníci jsou velmi vytížení, mají pozdě děti. Jejich tempo je vyšší, než bylo naše. Vydržet takové tempo do tohoto věku musí zákonitě přinést přetížení a z toho vyplývající obtíže, vyšší nemocnost a vyšší invaliditu,“ varovala Jurašková.
Ani dnes přitom není podle ní u šedesátníků vzácné, když se kromě starosti o vnoučata podílí i na péči o vlastní rodiče. „Nebudou zvládat práci a péči zároveň,“ dodala.
Redakce iDNES.cz vyzpovídala zástupce čtyř povolání, kteří nepatří mezi ta nejnáročnější a nemají tak šanci se dostat mezi ty, z nichž bude možné jít do důchodu dříve. A také záchranáře, který by již podle schválených pravidel měl nárok na dřívější důchod. Problém je ale skryt v ustanovení o počtu směn, po kterých vznikne na tuto výhodu nárok. Více se dočtete na následujících stránkách.
Obsah |
Pozdější důchod se týká lidí, kteří mají do penze 20 až 30 let, míní Fiala |
V 68 nejde stát u plotny, říká kuchař z Prahy
Kuchař Filip Beneš má 26 let. Od vyučení před osmi lety je neustále v kuchyni. Patří tak s plnou jistotou mezi lidi, kteří by šli do důchodu až v 68 letech. „Tou dobou budu rád, když vydržím stát na nohou. Ne že budu ochucovat jídla nebo bourat maso,“ říká.
Představa, že by ještě dalších 42 let klidně i čtrnáct hodin denně stál na nohou, je podle něj utopie. „Mám mnoho přátel a kolegů z branže v různém věku. Padesátníci občas sotva lezou, co by lidi řekli na osmašedesátiletou servírku?“ ptá se.
„Já nevím, jestli někoho, kdo změny v důchodech navrhuje, napadlo, co asi tak mají lidé v pokročilém věku zvládat? Ať si zkusí být celý den v předklonu u plotny, kde je horko i přes odvětrávání, nebo otevírat konvektomat, odkud se vyvalí pára a je skoro nedýchatelno,“ čílí se.
Obsah |
I přes svůj věk i on občas pociťuje bolesti zad. „Můžete se snažit, jak chcete, ale není to sranda. Jsem ještě mladý, něco vydržím, ale záda bolí už teď. Občas chodím na masáže, to pomáhá, ale nejde to pořád. Snažíte se chovat zodpovědně, ale stejně tu a tam se říznete, popálíte, ale na nějaké léčení, na doktora není čas,“ popisuje současné potíže.
„S tím vším se musí počítat, ale ne skoro v sedmdesáti. Takový kuchař, až na pár výjimek, bude svému okolí spíše přítěží, než oporou a parťákem,“ vysvětluje Beneš náročnou profesi kuchaře.
Husákovy děti do důchodu až v 68 letech? Jurečka ohledně reformy kličkuje |
Instalatér: Rád ukážu politikům, jaká to je dřina
Denně klečí, ohýbá se v krkolomných pozicích, pracuje v různých prostředí. Instalatér Pavel Šnajdr se při práci nadře. „Mnozí stavaři úplně nepřemýšlí nad tím, jak jsou v případě havárie těžko dostupné potrubí, odpady, vodoinstalace. Ohýbáte se do nepředstavitelných pozic, celý den dřete. Ano, jsem živnostník, ale to znamená, že si musím na sebe vydělat, to v mé branži jde tak do pětapadesáti. A co pak,“ zamýšlí se nad svou prací.
Obsah |
„Kdybych byl zaměstnaný v nějaké firmě, nevím, jak bych v 68 sedl do auta, jel k zákazníkovi, vynesl do několikátého patra veškerý vercajk, nový záchod, nebo stoupačky. V tom věku budu rád, když po celoživotní dřině a hrabání se v odpadech budu stát na nohou a když se o mě někdo postará,“ dodává.
Šnajdr by rád zákonodárcům ukázal náročnost své profese. „Ať si jdou politici vzít hasák, trubky, záchod, umyvadlo, vynesou to do patra, hrabou se ve fekáliích, ohýbají se. Rád jim ukážu, co to je za dřinu,“ pobízí zákonodárce třiačtyřicetiletý instalatér z Prahy.
Zvýšit důchodový věk je nutnost, šlo by to ještě odvážněji, míní Prouza |
Pedikérka: Má profese do 68? Nesmysl
„Umíte si představit po šedesátce sedět u nohou zákazníka, se skalpelem v ruce mu odřezávat starou kůži, pomáhat napravit zarostlý nehet? Já ne,“ začíná své vyprávění čtyřiapadesátiletá pedikérka Lenka Jonášová ze Znojma.
Odchod do důchodu v 68 se jí zřejmě díky věku nebude úplně týkat, i tak ale říká, že v její profesi není možné tak dlouho pracovat. „Měla jsem tu v salonu i mladé holky. Pedikérky, kadeřnice. Bolí vás záda, neskutečně vás bolí ruce. Máte tenisový loket, většina z nás do padesáti prodělá operace, včetně karpálního tunelu. To asi někteří nevidí,“ popisuje útrapy.
„Je snadné od stolu rozhodovat o něčím životě a osudu, ale taky je potřeba znát realitu. Pedikérky a manikérky, ale i další lidé pracující ve službách, jsou už v padesáti unavení, projevují se různé zdravotní komplikace. Já už dosluhuju, kdybych neměla manžela, nevím, co bych dělala. Jirka mě podporuje, pomáhá mi,“ poukazuje na podporu rodiny, bez které by to bylo náročnější.
Obsah |
Jonášové praxi komplikují i ceny energií. „Vše se zdražuje. Energie, vyšší odvody, nájmy, nákupy. Je to unavující a vysilující, podepisuje se to na zdraví. Už teď jsou klientky, které se na mě dívají s despektem, chtějí mladou svěží holku, ne ženskou po padesátce. Ale s tím, kam se to ubírá se spíš dočkají toho, že některé profese skončí,“ myslí si.
Podle ní si mladé ženy spíš sednou do kanceláře k počítači, než aby pracovaly manuálně. „Kdo chce místo důchodu a péče o vnoučata být vyždímaný jako kus hadru, navštěvovat felčara za felčarem? Nikdo,“ popisuje praxi pedikérka.
Pozdější důchod se týká lidí, kteří mají do penze 20 až 30 let, míní Fiala |
Chci vidět děti růst, říká nožíř z Podivína
Richardu Příkazskému z Podivína bylo nedávno pětačtyřicet. Pracuje jako nožíř. „Od vyučení jsem dělal ve fabrice, hlavně u soustruhu. Vidina toho, že za dalších třiadvacet let jsem pořád u toho samého soustruhu, je nepředstavitelná. Nejsem líný člověk, vždy jsem tvrdě dřel, abych uživil rodinu. I proto jsem se stal živnostníkem, abych o svém životě rozhodoval já a ne jiní,“ říká pro iDNES.cz.
„Dělám nože, trénuji různé styly sebeobrany. Není to nic snadného, v dílně jsem i 16 hodin denně, o víkendech cvičím. Musím si na sebe vydělat, vydělat na odvody, rodinu, opravy domu, myslet na budoucnost,“ popisuje svoji činnost.
Obsah |
Vyrábet nože dalších dvacet let podle svých slov nemůže. „Je tu prach, kovové špony, děláte s celou řadou chemikálií. To není práce u počítače, ale tvrdá dřina. To prostě nejde dělat dlouho. Jde o manuálně náročnou činnost. Dovedete si představit skoro sedmdesátiletého soustružníka? Nebo truhláře? Já ne a nikdo z mého okolí také ne,“ dodává.
Příkazský by chtěl vidět růst a dospívat své syny, ne se stát, jak on říká, troskou. „Musím si dokázat vydělat na důstojné stáří. A je to o to náročnější, jak rostou ceny doslova všeho. Mám dvě děcka, chci si je užít. Vidět, jak rostou, vidět jejich úspěchy, ale i to, jak i ony mají děcka. Být tu pro ně, ale nebýt troskou, co je ráda, že udrží příbor v ruce. To vám řekne každý živnostník, co tvrdě maká, ale i kdokoliv z fabriky,“ poukazuje na náročnost řemesla Příkazský.
Do důchodu později? Nejúčinnější cesta, jak pomoci rozpočtu, říká NERV |
4400 směn záchranáře, potom důchod
O štěstí by teoreticky mohl hovořit pražský záchranář Jan Tamele. Patří mezi ty, kterým vláda už schválila dřívější odchod do důchodu. Vyslouží si jej za 4400 směn. Má to ale háček. „Znamená to dvanáctihodinové směny. Jsme tu pro naše pacienty samozřejmě pořád, ať je víkend, svátek den či noc,“ říká Tamele pro iDNES.cz.
Důchodový věk? Připravme se psychicky na dlouhou kariéru, říká ekonom |
Poukazuje, že jde o fyzicky i psychicky velmi náročnou profesi. „Čím víc člověk stárne, tím je to určitě těžší a cítím to sám na sobě. Když mi bylo dvacet a byla možnost si při noční na chvíli odpočinout, tak jsem byl ráno jako rybička, ale teď ve dvaapadesáti je to už znát. Bolí vás to, co vás předtím nebolelo a i výjezdů dost přibylo,“ vypráví.
Tamele popisuje, že jsou i dny, kdy ze sanitky prakticky nevystoupí. „Navíc záchranka v Praze má svá specifika. Třeba staré zástavby bez výtahu nebo prostě malé výtahy, často člověka musíte vzít takzvaně ‚do teplejch‘ a snést ho několik pater,“ dodává záchranář.
Obsah |
Tamele má, ostatně jako i další záchranáři, zkušenosti s opilci a narkomany. „Opilý nebo zdrogovaný člověk není nic neobvyklého, s těma je pak i těžší domluva a můžou být i agresivní. I přes to to je určitě krásná práce, ale je náročná a určitě není pro každého. Proto mám fakt radost, že když už by to nešlo, budu moct do důchodu odejít dřív,“ vítá letošní změnu.
„Uvidím, jak na tom budu fyzicky za pár let. Ale s vědomím, že když budu mít tu možnost nebo sílu a chuť, budu moct na záchrance zůstat a třeba si jen zkrátit úvazek, se mi spí o dost líp,“ dodává k práci Tamele.