Nový systém, který začne platit od roku 2022, by měl přísněji postihovat závažné přestupky, za něž bude hrozit až tříletý zákaz řízení. U bagatelních prohřešků se naopak sankce sníží. Beze změny zůstává odebrání řidičského průkazu po dosažení 12 bodů.
Body budou udělovány podle závažnosti přestupků. Původně ministerstvo navrhovalo pouze dvě sazby, po připomínkách ostatních resortů, úřadů a veřejnosti však nakonec ponechalo v systému i dvoubodovou hranici například u překročení rychlosti o více než deset kilometrů za hodinu (a méně než 20 kilometrů v hodině v obci a méně než 30 kilometrů v hodině mimo obec.
Zvýšené postihy pro řidiče za alkohol, nedovolený vjezd na žel.přejezd, ujetí od nehody. Mírnější postihy za parkování, světla, překročení rychlosti do 10 km/hod. Na vybraných úsecích dálnic rychlost 140 km/hod. Informace o bodech přes mail, sms. Vláda právě přijala bodový zákon.
„Za ty horší přestupky - projetí na červenou, ale zejména vjezd na železniční přejezd, ujetí od místa nehody nebo alkohol za volantem se zpřísňuje trest, a to zejména peněžitý. Naopak u banálních přestupků typu špatné parkování, nerozsvícená světla se nejen ustupuje úplně od udělování bodů, ale současně se i snižuje hranice pokut,“ řekl v pondělí Havlíček novinářům před jednáním vlády. Ze dvou na čtyři body se naopak zvyšuje trest za telefonování za jízdy.
„Není to ale jen o bodovém systému, je to současně o dodržování bezpečné vzdálenosti. Zatímco dosud to bylo tak, že to mohli (policisté) pokutovat až v momentě, kdy nastala nehoda, tak v tuto chvíli je to tak, že se musí dodržovat bezpečná vzdálenost 30 nebo 50 metrů podle toho, o jaký typ vozidla se jedná,“ dodal ministr.
Novinkou bude mimo jiné řidičský průkaz na zkoušku, řidičům do dvou let od získání oprávnění bude hrozit zabavení průkazu už při dosažení šesti trestných bodů. Zavedena bude také povinnost řidiče nosit reflexní vestu při vystoupení z auta do vozovky při nouzovém stání i v obci, nově bude výslovně zakázáno také parkovat na chodníku. Jedním z návrhů, který by měl zejména v Praze zrychlit vyřizování přestupků, je také přesunutí agendy z magistrátu na jednotlivé městské části.
V novele silničního zákona také ministerstvo navrhuje, aby se na určitých značených dálničních úsecích zvedla maximální povolená rychlost na 140 km/h. Havlíček dnes také řekl, že nově bude lidem k dispozici jejich počet bodů v elektronické podobě.
Bodový systém začal v Česku platit 1. července 2006. Maximum - 12 trestných bodů - nasbíralo jen za prvních deset let jeho fungování 70 tisíc řidičů, zhruba procento všech registrovaných šoférů. Loni přišlo o řidičské oprávnění kvůli dosažení maximálního počtu bodů téměř 40 tisíc řidičů. Alespoň jeden trestný bod pak mělo skoro půl milionu šoférů, což je asi sedm procent z celkového počtu registrovaných řidičů.
Zadržení vozidla kvůli neuhrazeným pokutám
Policisté a celníci by mohli dostat možnost na místě odebrat registrační značku vozu nebo nasadit takzvanou botičku autům řidičů s nesplaceným dluhem za dřívější dopravní přestupek. Nový právní předpis, který by mohl začít platit od poloviny příštího roku, má pomoci vymáhat pokuty především od cizinců. Návrh ministerstva vnitra v pondělí schválila vláda, informoval šéf resortu Jan Hamáček (ČSSD).
Podle dřívějšího Hamáčkova vyjádření zahraniční řidiči uložené pokuty na místě neplatí. Proces vymáhání je velmi složitý a motoristé páchají přestupky opakovaně. Podle důvodové zprávy zůstává neuhrazeno zhruba 60 procent pokut, které policie nevybere na místě. Obecní úřady pak od zahraničních provozovatelů aut vymůžou mezi 28 a 57 procenty pokut.
Přítrž těm, kteří si z pokut uložených na našem území nic nedělají. To přináší zákon, který právě schválila vláda. Pokud celník nebo policista zastaví automobil a zjistí, že má jeho řidič vůči naší zemi nedoplatek na pokutách za dopravní přestupky, bude je muset na místě uhradit.
Policisté i celníci by proto měli mít podle návrhu přístup do nové propojené evidence nedoplatků za dopravní přestupky. Při kontrole by tak měli právo požadovat po řidiči uhrazení dosud nesplacené částky v hotovosti či kartou. Pokud by řidič nedoplatek na místě neuhradil, mohli by mu policisté nebo celníci nařídit, ať zajede na nejbližší vhodné místo, kde by mu buď odebrali registrační značku nebo nasadili botičku. Následně by informovali provozovatele vozu.
A když hříšník nedoplatek neuhradí, může dostat botičku nebo mu dokonce může být zadržena registrační značka. To je ten nejúčinnější způsob, jak si posvítit na delikventy, kteří si myslí, že se na ně české dopravní předpisy nevztahují.
V současnosti vede podle úřadu špatná vymahatelnost nedoplatků za dopravní přestupky k tomu, že lidé opakovaně porušují pravidla silničního provozu. Řidiči kamionů nedodržují zejména takzvané sociální předpisy - stanovenou dobu řízení, bezpečnostní přestávky a odpočinek - a ohrožují bezpečnost provozu. Provozovatelé pak poškozují silnice přetíženými auty a dostatečně neplatí mýtné. Řidiči překračují povolenou rychlost či jezdí pod vlivem alkoholu.
