Svůj návrh Dienstbier, který je místopředsedou ČSSD a zároveň senátorem, připravil jako návrh zákona, jímž se bude parlament zabývat.
"Pokud o kandidátkách rozhoduje ve stranách jen pár desítek lidí, je systém velmi zneužitelný tím, co se dá nazvat politickou korupcí," řekl v pondělí Dienstbier.
Kroužkování zafungovalo jako výrazný fenomén v posledních volbách do Sněmovny, když vyneslo do dolní komory parlamentu lidi ze zadních míst kandidátek. Některá občanská sdružení vysloveně lidi vybízela, aby kroužkovali zezadu a nenechali si stranami vnutit lidi z předních míst kandidátek.
Předseda Miloš Zeman na tiskové konferenci Strany práv občanů - zemanovci. Černé brýle měl kvůli tomu, že je po operaci šedého zákalu (2. srpna).
Dienstbierův nápad není úplně původní. O možnosti, že by voliči více ovlivnili kandidátky, které jim nabídnou strany, už delší dobu mluví expremiér a bývalý předseda ČSSD Miloš Zeman. Chce, aby bylo lidem i u parlamentních voleb, nejen u komunálních, umožněno takzvané "panašování", tedy výběr kandidátů do parlamentu z kandidátek více stran.
Soupeři o Hrad se předhánějí, jak předělat volby
Kandidáti na Hrad se vůbec v posledních dnech předhánějí v nápadech, jimiž by k sobě přitáhli pozornost a zaujali voliče. A je zajímavé, že mnohé se týkají právě volebního práva.
Nové návrhy kandidátů na HradJiří Dienstbier Přemysl Sobotka Vladimír Dlouhý |
První místopředseda Senátu Přemysl Sobotka, kterého prosazuje ODS, nabízí ještě větší "volební revoluci" než Dienstbier.
"Líbí se mi myšlenka změnit způsob, kterým volíme své zástupce do Poslanecké sněmovny. Otevřu proto debatu o zavedení většinové volby v jednomandátových obvodech, která zruší určitou anonymitu stranických kandidátek," uvedl Sobotka při otevírání své prezidentské kanceláře (více zde)
Většinově se nyní volí do Senátu v 81 obvodech, zatímco 200 poslanců si strany rozdělují podle zásady poměrného zastoupení ve 14 různě velkých krajích.
Vladimír Dlouhý zahájil svou prezidentskou kampaň během v pražské Stromovce (19. července 2012).
Vladimír Dlouhý, exministr průmyslu z 90. let, jenž musí pro kandidaturu na Hrad na rozdíl od Dienstbiera a Sobotky, kteří mají zajištěnou nominaci díky svým stranám, sehnat 50 tisíc podpisů, chce zase umožnit volit i mladším lidem, kterým ještě nebylo osmnáct. To je zatím hranice volebního práva.
"V některých zemích, jako je Rakousko nebo určité oblasti Švýcarské federace, jde už o zavedenou praxi. Výsledky ukazují, že mladí lidé se o veřejný život zajímají. Ke snížení věkové hranice na 16 let vyzvala před časem i Rada Evropy. Přímá volba prezidenta je vhodným impulsem pro zahájení debaty na toto téma," tvrdí Dlouhý. Propagátorem snížení věku pro možnost volit byli dříve zelení.
Děti homosexuálním párům a konec povinné koncovky -ová?
Dienstbier už minulý týden při festivalu homosexuálů Prague Pride přišel ještě s jiným nápadem než volebním, který ho také přibližuje zeleným. Dienstbier navrhl, aby byla umožněna adopce dětí gay- či lesbickými páry (více o tom najdete zde).
Přemysl Sobotka se obléká konzervativně, nenápadně. Neohromí, neurazí.
Přemysl Sobotka zase přišel s tím, že by se měla změnit pravidla pro přechylování ženských jmen, tedy přidávání koncovky -ová u příjmení.
Zatím mají jen Češky, které si vezmou cizince, právo volby, zda u jejich jména bude či nebude tato koncovka. Například Kateřina Jacques ze Strany zelených či vicepremiérka Karolína Peake jsou tak bez koncovky -ová.
Cizí jména, například manželka amerického prezidenta Michelle Obamová či tenistka Serena Williamsová, se nyní podle českých pravidel přechylují. Přemysl Sobotka navrhuje, aby bylo přechylování dobrovolné.
