Že dítě v reklamě zabírá, matky vědí. Vědí to i firmy. A platí matkám klidně desetitisíce za jednu fotku. Stačí, aby profil sledoval dostatek lidí.
Namátkou tři příklady. „Nedá se jí vysvětlit, že to není k jídlu, ale na maminčiny popraskané ruce. Díky každodennímu vymejvání a odmašťování flaštiček od mlíka mám ruce jako struhadlo,“ stěžuje si známá česká herečka u jednoho ze svých příspěvků na Instagramu. Na fotce její dcera žužlá závit od tuby Indulony. Ne, není to roztomilá momentka. Je to naaranžovaná reklama.
Nebo: usmívající se batole usazené i s plyšovým medvídkem v bubnu pračky. Všude kolem přípravky na praní Lovela. Šlo o reklamní soutěžní příspěvek. Na dalším profilu, v doprovodu stejného pracího prostředku, byly děti hned dvě. Jedno v pračce, druhé v sušičce.
Třetí příklad podivné reklamy? Třeba fotka z profilu maminky Týny a její dcery Nelly, který sleduje osmnáct tisíc lidí: rozkošnou malou holčičku obklopují doplňky stravy pomáhající hubnutí.
Nevadí, že zobrazované produkty nejsou vůbec určené pro děti, ale výhradně pro dospělé. Funguje to. Radám naprosto neznámých žen totiž podle marketingových expertů věří matky malých dětí víc než například lékařům.
Reklama s dětmi působí důvěryhodně
„Čerstvé matky a těhotné ženy jsou pro firmy nejlepší cílovou skupinou. Jsou snadněji ovlivnitelné – procházejí velkou životní změnou, musí pořizovat výbavu – mají peníze a čas. Navíc často spravují rodinný rozpočet,“ vysvětluje princip byznysu David Růžička z marketingové agentury GetBoost. Byznysu, který se přesunul z televizních obrazovek a billboardů na sociální sítě.
„Nejlépe to funguje u věcí, které jsou buď spojené s dětmi, nebo které matkám usnadňují život na rodičovské dovolené. Funguje zde jakási exkluzivita mateřského klubu,“ upřesňuje Růžička a dodává: „Ženy lépe berou názory ostatních matek, protože společně s nimi prožívají přechod do nové, zásadně jiné životní etapy.“
Byznys s fotkami vlastních dětí má velkou výhodu v tom, že získává více pozornosti a hlavně působí důvěryhodně. To se vyplatí jak samotným matkám, které získají popularitu a přivýdělek, tak firmám, které získají nové zákaznice.
Nejúspěšnější „maminkovské“ profily v Česku mají na Instagramu statisíce sledujících. Například Aneta Chovanová alias a.n.d.u.l.a. se pyšní více než 189 tisíci sledujícími. Její cestu se nyní snaží napodobit stovky matek. I ony si zakládají profily, kde komentují život s batoletem. Stal se z toho fenomén.
Holý zadek může vadit
Jenže rodiče často nevnímají možné důsledky. „Ve starším věku může najednou dětem vadit, že je někde nějaká jejich fotka s holým zadkem či v převleku za berušku,“ upozorňuje psycholog Václav Mertin. Reakce okolí na fotografie a videa z dětství pak může způsobit i trauma. „To nevznikne ze samotné fotky, ale z toho, že ji může vidět i někdo cizí, že někdo má nějaký přihlouplý komentář, že dojde k vtipné úpravě fotografie a podobně,“ varuje Mertin.
A pak je tu ještě jedna věc, kterou by si měli rodiče uvědomit. K volně přístupným fotkám má přístup kdokoliv. Třeba i pedofilové.
Peníze zdarma. Facebook zaplavují podvodné reklamy, zneužívají tváře celebrit |
Podle průzkumu projektu E-bezpečí čtyři pětiny rodičů zveřejňují na internetu fotografie, na nichž lze rozpoznat obličej dítěte. Další pětina rodičů navíc sdílí fotky, na nichž jsou děti částečně obnažené či v choulostivých pozicích. Typicky v plavkách u bazénu, nebo nahé na pláži. To, co se rodičům může zdát naprosto nevinné, může pro člověka se sexuální deviací otevřít nekonečnou databázi perverzního vzrušení.
Nedávná studie australských vědců prokázala, že zhruba polovina obrázků sdílených na stránkách pedofilů byla stažena z profilů na sociálních sítích. A podle policisty Romana Kohouta specializujícího se na vyšetřování kybernetické trestné činnosti se tento problém týká i Česka. „Matky poznaly kouzlo a sílu sociálních sítí a zjistily, že se tam dá vydělávat, a tak sdílí své děti. Dají pak na internet fotku holčičky vyfocené někde u moře, kde je nahá, vyfocená zezadu. A nemají problém takovou fotku zveřejnit,“ podivuje se Kohout.
Pro pedofily lehce dostupné lákadlo. „V loňském i předloňském roce jsme řešili situace, kdy byly fotografie dětí staženy například z profilu rodiče na sociálních sítích, případně z webu, a nahrány do diskusních fór určených mimo jiné i pro pedofilní komunitu. Rodiče, kteří se na nás obrátili, na fotografie přišli víceméně náhodou,“ popisuje Kamil Kopecký z projektu E-bezpečí s tím, že výměna fotek dětí je poměrně běžná aktivita pedofilů.
Budu tě žalovat, mámo!
Zodpovědnost jde pochopitelně výhradně za rodiči. „Rodič nakládá s osobními údaji dítěte, s jeho budoucností, s jeho digitální stopou a jeho digitální identitou jako takovou,“ říká kriminalista Kohout a doplňuje: „Dokážu si představit, že v budoucnu kvůli tomu budou děti některé rodiče klidně i žalovat.“ Ostatně v zahraničí s tím již zkušenosti mají.
„Děti se snažíme přesvědčit, aby na sítích nesdělovaly osobní údaje, aby neposílaly nikomu intimní fotografie, a přitom to leckdy sami děláme,“ dodává psycholog Václav Mertin.
