Napište svůj příběh i vyPříběhy jsou upraveny redakcí. Vycházejí z vašich skutečných problémů, s nimiž se svěřujete v partnerské poradně, v diskusích nebo z e-mailů, které posíláte na ona@idnes.cz. Respektují vaši anonymitu. |
Ve třiceti letech jsem prožila ošklivý rozvod. Ztratila jsem veškeré iluze o lásce a věrnosti. Muž, kterého jsem z celého srdce milovala, dala mu všechno, mě nepokrytě podváděl. Zlomil mi srdce a já už mužům nevěřila.
Zhruba po dvou letech jsem ale poznala zajímavého muže, vdovce s třináctiletou dcerou. Zpočátku byl náš vztah ryze přátelský, časem ale přerostl v zamilování a lásku. Pavel je o téměř patnáct let starší a v době, kdy jsme se poznali, byl už tři roky vdovcem, žena mu zemřela a on zůstal sám na výchovu své dcery.
Naštěstí seznámení s jeho dcerou Kristýnou proběhlo bez větších zádrhelů. S tátou měla vždycky moc hezký vztah, sama je celkem rozumná, pochopila, že táta nechce zůstat sám, tak mě prostě bez nějakých větších cavyků přijala. Postupem času se náš vztah vylepšoval a já ji beru jako svou dceru.
S Pavlem jsme se vzali a postupně se nám narodily dvě děti, dceři je dnes třináct a synovi jedenáct let.
Byt pro Kristýnu
Můj muž je velmi starostlivý člověk, i když vím, že všechny tři děti jsou pro něj vším a má je všechny opravdu rád, stejně stále tak nějak cítím, že Kristýna má přednost. Nikdy nelitoval žádných výdajů, které ho stála. I když už jsme měli spolu děti, spořil jen Kristýně, omlouval to tím, že ona nás nejspíš brzy opustí, tak aby měla do začátků. Také se zadlužil, aby mohl Kristýně financovat soukromou vysokou školu. Já to respektovala, i když jsem si uvědomovala, že kvůli společnému jmění manželů dopadá dluh i na mě.
Když bylo Kristýně dvacet, zemřela manželova maminka a manžel zdědil její byt. Nejdřív uvažoval, že ho pronajme a získané peníze rozdělí na tři díly a bude je dávat spořit dětem. Sice jsem si pomyslela, proč i Kristýně, když už jí dlouho spoří, proč ne jen našim dětem, ale pak jsem to nechala být. Nechtěla jsem se zbytečně dohadovat. Bála jsem se, aby se to manžela nedotklo, stejně tak, kdyby se to dozvěděla Kristýna, mohlo by to nadělat zbytečné zlo.
Trvalo to zhruba půl roku, kdy byl byt pronajatý, až Kristýna přišla s tím, že by se chtěla osamostatnit. Manžela nenapadlo nic lepšího, než jí nabídnout byt po babičce. Prý se domluví s nájemníky, dá jim aspoň tři měsíce na to, aby si našli něco jiného, a Kristýna se tam bude moci nastěhovat.
Jak vymyslel, tak i udělal. Jenže Kristýna tam začala bydlet zadarmo, čímž odpadlo i spoření dětem z peněz z pronájmu. Dokud studovala, manžel platil úplně všechno, včetně peněz do fondu, elektřinu, vodu atd. Když dostudovala, ozvala jsem se, že by bylo minimálně výchovné, aby zadarmo nebydlela. Manžel nakonec přistoupil aspoň na to, že si bude platit za služby, elektřinu, internet apod. Ovšem žádný nájem neplatí. A to tam bydlí i s přítelem a oba dost slušně vydělávají. Řekla jsem manželovi, že by přece mohli dávat aspoň pár tisíc, a ty bychom pak dávali našim dětem na spoření. Ale on byl úplně pohoršený, že přece nebude chtít po vlastní dceři, aby mu platila za to, že může v bytě bydlet.
A před pár dny dokonce přišel s tím, že byt na Kristýnu přepíše, že jí ho prostě daruje. Když jsem mu řekla, že má tři děti, ne jen jedno, proč tedy chce byt darovat jen jednomu, tak se urazil. Prý má poslední dobou pocit, že snad žárlím na jeho dceru, je už dospělá a on by jí rád usnadnil start do života. Naše děti jsou ještě malé a nemůžu mít přece pocit, že by je nějak šidil. A máme snad ještě jeden byt, ten, ve kterém bydlíme, tak až tady jednou nebudeme, bude stejně jejich. Jenže on si neuvědomuje, že bude částečně i Kristýny a hlavně, my tady můžeme být ještě hodně dlouho a děti se taky jednou budou chtít osamostatnit, ale nezbyde jim nic jiného než se zadlužit, aby si pořídily vlastní byt, nebo platit drahý nájem.
Kamila
Názor odbornice: Pozvěte na pomoc nestrannou osobu
PhDr. Magdalena Dostálová, psycholožka a psychoterapeutka Poradny pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy Praha 12.
Vážená Kamilo, vnímáte nerovnováhu v manželově přístupu k dětem. Když tohle téma s mužem otevřete, má tendenci vás podezírat ze žárlivosti na Kristýnu. Viděla bych proto jako výhodné zainteresovat do celé záležitosti nestrannou osobu, a to buď odborníka manželského a rodinného poradce nebo mediátora. Neslibovala bych si, že by zde vystupoval v roli soudce. Za úspěch práce takového odborníka bych považovala, kdybyste byli oba s mužem schopni hovořit o svých přáních i obavách. Váš vztah má jistě více dobrých stránek, troufala bych si odhadnout, že je dost vlastností, za které si muže vážíte. Nebylo by tedy šťastné, kdyby váš vztah utržil možná i nevratné trhliny kvůli majetkovým neshodám. Žel byste však nebyli první ani poslední, jejichž vztah nefungující komunikace o majetku ohrozila či dokonce narušila. Odborník pomůže, abyste oba byli schopni otevřeně hovořit o svých přáních a motivech, abyste byli schopni je tomu druhému srozumitelně a nekonfliktně vysvětlit. Což samozřejmě neznamená přesvědčit jej o své pravdě. Někdy bývá úspěchem společné dospění ke kompromisu.
PhDr. Magdalena Dostálová
Co mám podle vás dělat?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 pondělí 2. prosince 2019. Anketa je uzavřena.
