Kvůli stížnosti na bonding se na webech hádají stovky lidí, jen na iDNES.cz se jich do debaty zapojilo asi 800. Jedni herečce vyjadřují podporu, jiní jí naopak nadávají a někteří sprostě až nenávistně urážejí.
Denisa Pfauserová se z toho nehroutí a nelituje, že téma otevřela. „Píšou mi lidé, kteří mě podporují, i maminky, kterým jsem dodala odvahu stát si za tím, že chtějí mít dítě u sebe hned po porodu. Jsem ráda, že pro ně mohu být inspirací,“ reaguje na vyhrocenou situaci Pfauserová.
Bouřlivé emoce okolo bondingu mrzí, ale nepřekvapují ani Petru Langovou ze spolku Juno Moneta, která doprovází ženy k porodům a věnuje se ochraně práv pacientů i řešení jejich stížností.
„Jen to dokazuje, jak moc rozštěpená je česká společnost v otázkách porodnictví. Setkávám se s tím denně. Nejvíc mě štve nepochopení společnosti i části lékařů, jak důležitý je bonding pro matku i dítě,“ říká Langová.
Za zbytečnou separaci dítěte odškodné
V řadě nemocnic podle ní stále přetrvávají zastaralé stereotypy, kdy zdravotníci nerespektují přání rodiček, zastrašují je, vnucují zbytečné zákroky a nezajímají se o jejich psychickou pohodu. Jedním z mnoha takových stereotypů je právě separace dětí od matek v případech, kdy to není nutné.
„Z právního hlediska je separace škodlivý proces narušující ranou vazbu matky a novorozence. Vyvážit to může pouze záchrana dítěte, nikoliv prevence. Článek 5 Úmluvy o lidských právech a biomedicíně říká, že ve vztahu k novorozenci rozhoduje rodič, v tomto případě matka (pokud není schopna, tak přítomný otec), zda bude dítě separováno, když tomu nebrání závažný medicínský problém. Pokud zdravotníci dítě separují z jiných důvodů proti prokazatelně vyjádřené vůli rodičů, lze do tří let od porodu žádat odškodné,“ dodává Langová.
Odborníci dobře vědí, že bonding je pro matku i dítě přínosný z mnoha důvodů. Podporuje totiž emocionální a fyzické vazby mezi novorozencem a jeho rodiči, kojení a může mít pozitivní vliv i na neurologický vývoj dítěte. V řadě porodnic proto už naprosto běžně vyšetřují děti na matce i po císařském řezu.
Neumožnili mi bonding, na lékařku jsem podala stížnost, svěřila se Pfauserová |
Totéž si přála Pfauserová a uvedla to ve svém porodním plánu. Jenže měla smůlu, ačkoli si vybrala vyhlášenou porodnici v Rakovníku. Nestěžuje si na tamní porodní péči, ale na dění poté. „Nailu mi ukázali jen na chvíli a odnesli na vyšetření pediatričce. Lékařka vyšetření, snad schválně, protahovala a já tak plačící a volající, aby mi miminko konečně přinesli, ležela na lehátku v tu chvíli nekonečných 15 minut,“ líčí Pfauserová s tím, že plakala i její dcera.
Matce prosící o dceru se snažila pomoci její porodní asistentka, ale neuspěla. Lékařka prohlížela dítě dál a zdravotníci matku ujišťovali, že je v pořádku, když brečí. „Není. A taky není v pořádku, aby kdokoli ze zdravotníků dělal cokoli proti vaší vůli. Na lékařku jsem podala stížnost. Od ředitele nemocnice jsem dostala nádhernou omluvu. Díky za ni. Mně už nepomůže, ale napsala jsem stížnost proto, že by mohla někomu dalšímu,“ vysvětluje žena s tím, že dcera byla zdravá a trauma pro obě zbytečné.
Podle ní je potřeba si v takových případech stěžovat, protože jen tak se dá něco změnit.
Jste neuctivá, omluvte se, vzkazují ženě kritici
Část veřejnosti se stížností souhlasí, u řady lidí však narazila. „Dítě přežilo díky lékařce komplikovaný porod a nevzdělaná herecká husa si na ni ještě stěžuje. Lidská drzost a blbost je nekonečná,“ míní jeden z mnoha kritizujících mužů.
„Forma sebeprezentace této herecké hvězdy (kterou neznám) oblblé internetem je přinejmenším neuctivá, ne-li dokonce slepiciózní. Drahá paní, příště si promyslete, o čem mluvíte. Význam lékařů je pro společnost důležitější než Vaše nabubřelé ego,“ vzkazuje další muž.
Zastrašování, zákroky bez svolení. Zažíváme násilí, stěžují si rodičky |
Jiný doporučuje ženám rodit do 25 let a ne řešit bonding v pětatřiceti, zatímco „druhou rukou hledají na Googlu všechno, co doktorka udělala blbě“. A podle mínění dalších lidí včetně žen by se měla naopak Pfauserová veřejně omluvit lékařům a být jim vděčná. Argumentují mimo jiné tím, že bonding po císařském řezu není možný, podle některých ani důležitý - jde údajně jen o moderní výmysl rozmazlených biomatek. „Pro dítě je důležitější zdraví a poporodní vyšetření než nějaké vaše pocity a domnělé psychické poškození dítěte,“ mudruje další.
Proti útokům a nesmyslným tvrzením o nepotřebnosti bondingu se v každé z internetových diskusí okamžitě ohrazuje řada lidí, kteří naopak vyjadřují Pfauserové podporu. Někteří přitom popisují vlastní špatné zkušenosti.
„Byl jsem u třech porodů. První byl nejhorší: starý doktor, arogantní, bezohledný, nerespektující přání rodičky. Pro něj byla matka chovná samice, s kterou nekomunikuje, majetek státu. A kdybych tam nebyl, asi by to bylo ještě horší. Dítě odnesli pryč a podchladili. Udělal jsem virvál, aby se mu začali věnovat, protože ho nechali na váze a odešli,“ popsal jeden z otců. A dodal, že podat stížnost na špatné chování zdravotníků je správné a může to pomoci ostatním.
Lékař: Bonding je běžný i po císaři
Zastánci Pfauserové upozorňují, že i podle Světové zdravotnické organizace je při porodu stejně důležité fyzické i psychické zdraví matky a dítěte. A přidávají argumenty odborníků: bonding mimo jiné zvyšuje tvorbu a vyplavování hormonů, které pomáhají prohloubit emoční vazby mezi matkou a dítětem, i nastartovat kojení.
To potvrzuje a v praxi prosazuje například přednosta Gynekologicko-porodnické kliniky Fakultní nemocnice Ostrava Ondřej Šimetka, podle kterého je bonding samozřejmostí i na operačním sále.
Dítě patří po porodu na hrudník matky. I to předčasně narozené, říká neonatolog |
„Císařský řez u nás probíhá téměř vždy ve spinální anestezii, tedy při plném vědomí ženy. Partner je s námi na operačním sále, necháváme dotepat pupečník, dítě hned během operace pokládáme ženě na hrudník, a když toho není schopna, jde dítě k tatínkovi. Všichni tři jsou stále spolu a my zatím dokončujeme operaci. Potom rodina odjíždí na pooperační pokoj, kde je spolu minimálně 24 hodin,“ popisuje standardní postup u téměř všech císařských řezů na své klinice.
Podotkl, že jen zcela výjimečně musí zdravotníci matku od dítěte separovat, například pokud má žena zásadní komplikace. „Ale to se týká pouze jednoho procenta císařských řezů. I u předčasných porodů se snažíme, aby proběhl bonding a dotepal pupečník. Neonatologové u nás ošetřují miminko přímo na operačním sále, ještě když je připojené pupečníkem,“ dodává lékař.
