ČSSD tehdy slavila svůj první, hodně nečekaný triumf. Autobus Zemák ji tehdy při volbách dovezl k šestadvaceti procentům hlasů a roli hlavní opoziční strany.
Na první pohled bylo přitom zjevné, že se pod tvrdým Zemanovým velením sešla naprosto nesourodá společnost, kterou spolehlivě spojovalo jediné: odpor vůči tehdy dominující ODS a Václavu Klausovi.
Píše se březen 2005. Stačí pár projevů delegátů, aby si člověk na brněnském výstavišti uvědomil historickou podobnost: sociální demokracie vykazuje velmi podobné rysy jako tehdy, když v roce 1996 začala sahat po moci.
A naděje, že své viditelné rozdělení dokáže překonat během velikonočního víkendu, je téměř nulová.
Kdo je zrádce?
Na každém sjezdu politické strany se najdou diskutující, kteří spolu nesouhlasí. Ale nikde v takové podobě, jaká je k vidění na brněnském výstavišti.
A nejde o maličkosti: sociální demokraté se nedokážou ani po sedmi letech vládnutí a dvou vyhraných volbách shodnout na tak zásadní věci, jako je míra spolupráce s komunisty a kdo je vlastně její přirozený spojenec. Anebo na tom, kam má vlastně strana mířit, koho a jak oslovovat a co mu nabízet: nižší daně, nebo vyšší ochranu od státu?
Debaty spíš než v podstatě "slavnostní" stranickou událost připomínají neúprosné parlamentní bitky mezi koalicí a opozicí. Nechybějí silná slova jako "zrádci", posměšné komentáře projevů v přilehlých barech a všeobecná nervozita.
Na žádném jiném stranickém sjezdu se stejně tak nemůže stát, aby příjezd bývalého – a z pohledu straníků úspěšného – předsedy vyvolal v půlce sálu nelíčenou euforii a v té druhé stejně upřímnou žaludeční neurózu.
Uvidíme v opozici
Pro sociální demokraty je navíc vrcholně nepohodlné, že tyhle zásadní otázky neřeší v relativním klidu opozice, ale naopak v postavení nejsilnější vládní strany. A navíc ve chvíli, kdy se vláda hroutí pod skandály svého premiéra a zároveň úřadujícího šéfa ČSSD Stanislava Grosse. A navíc nejdéle patnáct měsíců před volbami.
Sociální demokraté mají totiž během tří dnů udělat příliš mnoho závažných a vzájemně propojených rozhodnutí: výběrem lídra pro příští volby třeba zároveň rozhodují o budoucnosti "své" vlády.
Jakékoliv rozhodnutí přitom hrozí stranu dál vážně rozdělit, ne-li rovnou rozštěpit a vrátit někam do roku 1992.
Příští sjezd ČSSD je podle stanov naplánován na jaro 2007. Podle průzkumů by v tu dobu měla být strana zhruba tři čtvrtě roku v opozici. V Brně je přitom slyšet čím dál častěji tvrzení: Bez ohledu na výsledek tohoto sjezdu se o budoucnosti ČSSD opravdu začne rozhodovat až tehdy. Stejně jako v únoru 1993, kdy se strana po téměř třech letech váhání a sporů a jasně prohraných volbách 1992 rozhodla pro Miloše Zemana a určila tak svůj směr v podstatě až dodnes.
 Delegáti sjezdu ČSSD. (25. března 2005) |
