ČSSD, to jsou dvě strany s jedním názvem

  • 16
"Je to Občanské fórum číslo dvě." Když šéf českých komunistů Miroslav Grebeníček před devíti lety tohle – z jeho pohledu vrcholně pohrdavé – hodnocení sociální demokracie pronášel, mělo to svou logiku.

ČSSD tehdy slavila svůj první, hodně nečekaný triumf. Autobus Zemák ji tehdy při volbách dovezl k šestadvaceti procentům hlasů a roli hlavní opoziční strany.

Na první pohled bylo přitom zjevné, že se pod tvrdým Zemanovým velením sešla naprosto nesourodá společnost, kterou spolehlivě spojovalo jediné: odpor vůči tehdy dominující ODS a Václavu Klausovi.

Píše se březen 2005. Stačí pár projevů delegátů, aby si člověk na brněnském výstavišti uvědomil historickou podobnost: sociální demokracie vykazuje velmi podobné rysy jako tehdy, když v roce 1996 začala sahat po moci.

A naděje, že své viditelné rozdělení dokáže překonat během velikonočního víkendu, je téměř nulová.

Kdo je zrádce?

Na každém sjezdu politické strany se najdou diskutující, kteří spolu nesouhlasí. Ale nikde v takové podobě, jaká je k vidění na brněnském výstavišti.

A nejde o maličkosti: sociální demokraté se nedokážou ani po sedmi letech vládnutí a dvou vyhraných volbách shodnout na tak zásadní věci, jako je míra spolupráce s komunisty a kdo je vlastně její přirozený spojenec. Anebo na tom, kam má vlastně strana mířit, koho a jak oslovovat a co mu nabízet: nižší daně, nebo vyšší ochranu od státu?

Debaty spíš než v podstatě "slavnostní" stranickou událost připomínají neúprosné parlamentní bitky mezi koalicí a opozicí. Nechybějí silná slova jako "zrádci", posměšné komentáře projevů v přilehlých barech a všeobecná nervozita.

Na žádném jiném stranickém sjezdu se stejně tak nemůže stát, aby příjezd bývalého – a z pohledu straníků úspěšného – předsedy vyvolal v půlce sálu nelíčenou euforii a v té druhé stejně upřímnou žaludeční neurózu.

Uvidíme v opozici

Pro sociální demokraty je navíc vrcholně nepohodlné, že tyhle zásadní otázky neřeší v relativním klidu opozice, ale naopak v postavení nejsilnější vládní strany. A navíc ve chvíli, kdy se vláda hroutí pod skandály svého premiéra a zároveň úřadujícího šéfa ČSSD Stanislava Grosse. A navíc nejdéle patnáct měsíců před volbami.

Sociální demokraté mají totiž během tří dnů udělat příliš mnoho závažných a vzájemně propojených rozhodnutí: výběrem lídra pro příští volby třeba zároveň rozhodují o budoucnosti "své" vlády.

Jakékoliv rozhodnutí přitom hrozí stranu dál vážně rozdělit, ne-li rovnou rozštěpit a vrátit někam do roku 1992.

Příští sjezd ČSSD je podle stanov naplánován na jaro 2007. Podle průzkumů by v tu dobu měla být strana zhruba tři čtvrtě roku v opozici. V Brně je přitom slyšet čím dál častěji tvrzení: Bez ohledu na výsledek tohoto sjezdu se o budoucnosti ČSSD opravdu začne rozhodovat až tehdy. Stejně jako v únoru 1993, kdy se strana po téměř třech letech váhání a sporů a jasně prohraných volbách 1992 rozhodla pro Miloše Zemana a určila tak svůj směr v podstatě až dodnes.

Delegáti sjezdu ČSSD. (25. března 2005)


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video