Co považujete za největší úspěch českého předsednictví na COPu?
Řekl bych dvě věci. Na národní úrovni jsem rád, že zde vystoupil premiér Petr Fiala s projevem, ve kterém oznámil přihlášení České republiky k příspěvku do Zeleného klimatického fondu (z něj se financují opatření na ochranu klimatu v rozvojových státech – pozn. red.). Finance jsou zde nejdůležitějším tématem, tudíž náš krok velmi zapadá do kontextu konference. Dalším úspěchem je české přihlášení ke globální alianci 140 zemí na snižování emisí metanu, významného skleníkového plynu.
Druhým aspektem je, že se nám daří zdůrazňovat odhodlání Evropské unie pokračovat v naplňování Pařížské dohody. Odprezentovali jsme naše společné úsilí, které máme do roku 2030 a do roku 2050, a které je podložené unijní legislativou. Očekáváme, že analogické úsilí vyvinou i ostatní znečišťovatelé.
Jako kontroverzní se mohlo zdát, že na klimatické konferenci, kde se má tlačit na odklon od fosilních paliv, premiér Fiala domlouval nové dodávky plynu. Nevrhá tento postup na Českou republiku špatné světlo?
To si nemyslím. Někdy se říká, proč by se vůbec fosilní firmy a státy vyrábějící fosilní paliva měly účastnit a mít silný hlas na klimatických konferencích. Já se domnívám, že dekarbonizace vyžaduje účast všech zemí i firem, které potřebují přejít z fosilních paliv na nový byznys a čistou energii. Transformace je postupná, v současné době se bez plynu obejít nedokážeme, tudíž je logické, že domlouváme i dodávky plynu. Současně je na konferenci zřetelný trend, že budoucnost skutečně je bez fosilních paliv.
Jan Dusík
|
Evropská unie v úterý oznámila zvýšení ambicí ve snižování emisí. Nyní je chce do roku 2030 snížit o 57 procent, namísto původních 55. Iniciovali jste to v rámci předsednictví?
Náš evropský závazek (příspěvek k naplnění Pařížské dohody, takzvaný Nationally Determined Contributions (NDC) – pozn. red.) je založen na evropském klimatickém zákoně, ve kterém je definováno snížení „nejméně o 55 procent“. Tento závazek zůstává stejný. Navýšení vychází z aktuální implementace evropské legislativy, například balíčku Fit for 55 či Repower EU. S jejich přijímáním se snížení emisí postupně vyvíjí a nyní vychází do roku 2030 právě na těch 57 procent. Je možné, že se toto číslo může ještě o několik procent navýšit. I to jsme probírali na evropské koordinaci se všemi ministry.
Jak říkáte, závazek platí pro celou EU. Nemělo by i Česko své plány aktualizovat rychleji. Naše hlavní strategie, Politika ochrany klimatu, je 5 let stará, přičemž OSN chce po státech, aby své příspěvky aktualizovaly každý rok...
Máme v plánu, že ve chvíli, kdy bude schválená celá klimatická část balíčku Fit for 55, tak začneme pracovat na nové Politice ochrany klimatu, dále na Státní energetické koncepci a jejich propojení. Během příštího roku by tyto dva dokumenty měla dostat vláda ke schválení. Na příští klimatickou konferenci bychom tedy měli jet minimálně s jasně rozpracovaným návrhem, který překlopí evropskou legislativu do českých strategií.
Dokážete už v tuto chvíli říct, jestli vezmeme za svůj cíl klimatické neutrality do roku 2050, a o kolik chceme snížit emise do konce dekády?
Přesné cíle vám neřeknu. Budou vycházet ze závazků, které jsou jiné pro každou oblast a ještě budou předmětem diskuze.
Snižte emise. Hned, nařídil soud. Verdikt může změnit i energetickou koncepci |
Už jste zmínil obnovení českého finančního příspěvku do klimatického fondu. Na konferenci má vzniknout nový fond pro kompenzaci ztrát a škod, které působí klimatická změna v chudších zemích. Jeho vznik podpoří EU. Přispěje i Česko?
Evropská pozice je vyjednaná tak, že jsme ochotni se bavit o tom, jak nastavit nový fond zaměřený na nejzranitelnější země, do kterého mají přispívat všichni velcí znečišťovatelé. Zároveň zdůrazňujeme, že tato podpora je úzce spojena se snižováním emisí. Nemůžeme zvyšovat finanční prostředky a zároveň nechat stále růst emise skleníkových plynů.
Záleží, jak se k tomu postaví další země, především největší znečišťovatelé. Předpokládáme, že příspěvky budou opět dobrovolné. Až se schválí celé institucionální nastavení, státy se teprve začnou hlásit se svými příspěvky. Česko bude postupovat podobně jako u dalších fondů a uvidíme, kolik budeme moci ve finále přispět.
Mluvíte o dobrovolnosti příspěvků. Dobrovolné jsou i závazky ke snižování emisí. Vidíme, že při tomto postupu nenaplňujeme ani cíl vybrat pro chudší země 100 miliard dolarů ročně, zároveň ani zdaleka nesměřujeme k udržení oteplení pod 1,5 stupně Celsia. Ptám se proto, zda se na půdě OSN uvažuje o nějakých závaznějších, vymahatelných mechanismech?
Nemyslím si, že je to o stanovení kvantitativních, povinných cílů pro každou zemi, to je nereálné. Ukazuje se ale, že vývoj jde kupředu, ať už na straně vlád nebo soukromého sektoru. Od původního Kjótského protokolu a ambice stanovovat závazné cíle, která byla neúspěšná, jsme dospěli k Pařížské dohodě. Ta má ve svém základu cíl 1,5 stupně a podle něj poměřujeme, jak se kolektivně snižování emisí daří. Tlak, aby měl každý sobě odpovídající podíl na snížení znečištění, do určité míry funguje, i když nedostatečně. I na tomto COPu pracujeme na tom, aby mechanismus fungoval lépe.
Čím letošní COP posune vývoj kupředu?
Do výstupu z konference se budeme snažit dostat další závazky, jako je postupný odchod od fosilních paliv či okamžik, kdy by celosvětové emise měly dosáhnout vrcholu. To se pak promítne do národních příspěvků jednotlivých států.
Kdy konkrétně mají začít emise klesat?
Vrchol není arbitrární, vycházíme ze zprávy Mezivládního panelu pro klimatickou změnu (IPCC), která říká, že vrchol by měl být mezi lety 2020 a 2025. Proto chceme, aby se ve výstupu objevil pokles emisí do roku 2025.
„Krvavý“ summit v Egyptě. Česko posílá zbraně a razí cestu tiché diplomacie |
Česko by se dle vašich slov mohlo ucházet o pořádání COPu za dva roky. Už padlo rozhodnutí?
Zatím jsme kandidaturu nepředložili. Zvažujeme, co vše by to obnášelo. Na úvahu máme několik měsíců, rozhodnout by se mělo do poloviny příštího roku. Za dva roky je s pořádáním na řadě východoevropská skupina zemí, rozhodnutí tedy bude záležet i na konzultacích v této skupině.
Vy osobně byste byl pro?
Za pořádáním je spousta práce a prostředků. Na konferenci jezdí desítky tisíc lidí, je to shromaždiště firem, států, na kterém probíhá nespočet bilaterálních jednání. Je to příležitost pro cestovní ruch i zviditelnění České republiky a navázání na úspěšné předsednictví v Radě EU. Musíme ale zvážit dostupné kapacity, v tuto chvíli nemám jednoznačné stanovisko. K diskuzi se vrátíme v Praze po návratu.
7. listopadu 2022 |
