„Propojení energetické krize s krizí klimatickou a bezpečností je vnímané napříč státy světa. Není proto divu, že právě předsedající stát jednání, Egypt, zakládá iniciativu s názvem Klimatická reakce pro udržení míru, zaměřenou na řešení konfliktů, migraci, potravinovou bezpečnost i rostoucí ceny energií,“ vysvětluje analytička Asociace pro mezinárodní otázky Romana Březovská.
Bezpečností aspekt nespočívá jen v závislosti některých států na surovinách od rizikových partnerů, jako je Rusko a Čína, ale také v riziku sociálních nepokojů a tlak na migraci obyvatel. K těm mohou přispět stále rostoucí teploty, zhoršující se sucho a nedostatek potravin v některých regionech Afriky a Asie. V případě Sýrie nebo Libye už klimatická krize svou roli odehrála. Dopady zdejších válek a násilností vidí Evropa dodnes.
Odpovědí, kterou bude COP27 hledat, by měly být jednak systematické kroky proti klimatické krizi, i finanční pomoc chudším státům. Zda tuto iniciativu podpoří Evropská unie nebo i samotné Česko, je otázka.
Česká cesta od závislosti
Česko se po únorové invazi Moskvy na Ukrajinu vydalo na cestu směrem od závislosti na ruských fosilních palivech, zejména plynu, což je pro tuzemskou veřejnost jedna z momentálních priorit. Nechce ale upadnout ani do závislosti nové. „Česká veřejnost si v posledních měsících více uvědomuje, že odpověď na klimatickou krizi, kterou představuje přechod k nízkoemisní energetice a ekonomice, neznamená jen hezčí přírodu a čistší vzduch,“ říká Martin Buchtík, ředitel sociologického ústavu STEM.
„Válka na Ukrajině a rostoucí napětí kolem Číny lidem ukázaly, že to je také cesta k větší nezávislosti a jistotě. Je proto dobře, že bezpečnost leží i na celosvětovém jednacím stole teď v Egyptě,“ dodává.
Řítíme se do klimatického pekla, řekl Guterres na klimatické konferenci |
Už první den summitu COP27 v Egyptě, tedy v neděli, došlo k přelomovému rozhodnutí – na oficiální program jednání se dostala otázka kompenzací ztrát a škod způsobených klimatickou krizí. Téma, které bylo již před třiceti lety důležité zejména pro malé rozvojové ostrovní státy, existenčně ohrožené zvyšující se hladinou moří, je dnes klíčové pro celý rozvojový svět.
Mezi další klíčové otázky COP27 patří i nová partnerství mezi velkými ekonomikami rozvojového světa, například Indií a Indonésií, a státy Evropy s USA. „Právě dohoda na tzv. spravedlivé transformaci či dekarbonizaci může zajistit velkým hráčům z globálního jihu energetickou soběstačnost, nová pracovní místa a potažmo také jejich politickou stabilizaci,“ vysvětluje Březovská. Stabilita a prosperita těchto států pak může v konečném důsledku oslabit motivaci zdejších lidí opouštět své domovy a vydávat se na strastiplnou cestu za lepším životem – například do Evropy.
Informace o summitu přehledně
Co je to vlastně COP27?
Zkratka doslova znamená „Konferenci smluvních stran“. Prakticky je to platforma pro setkávání světových lídrů, kteří diskutují o zásadním problému, který představuje globální oteplování, možnosti snižování emisí skleníkových plynů a různé způsoby řešení klimatické krize. Koná se už od roku 1995, tedy 27 let, proto COP27.
Kde a kde se akce koná?
Pořadatelé se střídají, po loňském Skotsku padla letos volba na egyptský Šarm aš-Šajch. Právě tam tedy míří i česká delegace včetně premiéra Petra Fialy. Celý summit trvá až do 18. listopadu.
Proč je COP důležitý?
Je to příležitost, jak k jednomu stolu dostat politické představitele Číny, USA, asijských i afrických zemí a pochopitelně také evropské státníky. Celkem bude lídrů z celého světa asi stovka. Zúčastní se i vědci, zástupci ekologických organizací, průmyslu, finančních institucí nebo celebrity. Letos by měl podle médií dorazit například herec Leonardo diCaprio.
Oteplování zrychluje, za století stoupnou oceány až o metr, burcují meteorologové |
„Právě tyto diskuse jsou důležité. Na světě jsou sice velcí znečišťovatelé, jako je třeba Čína nebo Indie, když si ale množství emisí přepočítáme na obyvatele, vyjde nám, že mnohem větší hroudu másla na hlavě mají bohaté státy včetně Česka, jemuž patří v Evropě v emisích přední příčky. Zapojit se proto musí všichni, i když každý trochu jinak,“ vysvětluje analytička Truchlá.
Český premiér Fiala se tak právě na COP potká s výkonným ředitelem norské energetické společnosti Equinor Andersem Opedalem. „S ním chci mluvit o možnost spolupráce, která by České republice mohla zajistit spolehlivý zdroj ropy, a především zemního plynu,“ popsal Fiala.
Diskutovat budou také témata, jako je rozmanitost druhá na planetě, zásoby pitné vody, čistá doprava a obnovitelné zdroje. V řadě zemí včetně těch evropských je změna klimatu přední politické téma: ničivé záplavy, požáry a horka ničí lidské životy i majetek bez ohledu na státní hranice.
Jakou roli hraje v Egyptě Česko?
Velkou, protože právě Česko nyní předsedá Radě Evropské unie, a reprezentuje tak na COP celou sedmadvacítku.
I proto se na COP česká diplomacie zaměřuje nejméně od července, kdy předsednictví začalo. Diplomaté tak vyjednávají o ambicích na ochranu klimatu se zeměmi, jako je Čína, malými ostrovními státy, kterým hrozí zaplavení, nebo těmi nejméně rozvinutými, jako je třeba Laos. A samozřejmě také dalšími vlivnými hráči, jako jsou ekologové a soukromé firmy.
V příštích dvou týdnech budou Češi každý den koordinovat se všemi členskými státy, aby jejich delegáti věděli, co je daný den čeká, kde lze očekávat posun v jednání a kde naopak potíže. Právě Češi tak musí mít přehled o všech desítkách velmi konkrétních témat, o stavu jejich vyjednávání, vývoji v čase a jak spolu souvisí. Patří sem třeba debata nad tím, jak vykazovat emise skleníkových plynů, globální strategie zvyšování odolnosti na dopady klimatické krize a předcházení škodám z nich.
Prázdné sliby nezachrání lidi, míní mladí a opět demonstrovali za klima |
Zároveň má český tým na starosti moderaci diskuse uvnitř unijního týmu a také – za členské státy EU – komunikaci s dalšími zeměmi či reprezentaci EU navenek.
Co čekat? Jaké jsou možné výsledky?
Vzhledem k místu uspořádání se pozornost bude hodně stáčet na rozvíjející se svět. I tam se země musí akutně přizpůsobovat negativním dopadům změny klimatu: deště, záplavy či naopak sucha nejvíce sužují právě africký kontinent. Za úspěch by se dala považovat konstruktivní dohoda ohledně otázky, jak nasměrovat dostatek financí do rozvojových států po roce 2025, zda má vzniknout mechanismus, který bude přímo řešit ztráty a škody.
Dalším potenciálním úspěchem by bylo také navázání nových partnerství v oblasti spravedlivé dekarbonizace, tedy snižování emisí uhlíku s takovými státy, jakými jsou Indie nebo Indonésie.
Za úspěch bude zcela jistě považována i deklarace států světa, že respektují dosavadní dohody ohledně snižování emisí skleníkových plynů a že na nich budou dále stavět, a to i v geopoliticky nestabilní době.
