Terapeut Sáva Arabadžiev se s lidmi, které čerti v dětství nepřiměřeně vystrašili, setkává ve své poradně. Chodí k němu například pacient, který měl z čertů hrůzu i na konci základní školy.
„Když byl malý, byl na vesnické slavnosti. Lidé se trochu opili a tatínek pro legraci nechal chlapce čertem čapnout. Ten ho donesl k nějakému chlívku,“ popsal terapeut.
Když pak chlapec chodil na základní školu a děti se převlékaly za čerty, dostával panické záchvaty, přestože věděl, že to jsou jeho kamarádi.
Na Mikuláše proto nechtěl chodit do školy. „Vzal si pití, jídlo, zastlal se s baterkou do úložného prostoru v posteli a tam trávil čas do půlnoci,“ uvedl Arabadžiev.
Ohrožení na životě
Podle psychologa Jeronýma Klimeše mohou malé děti vnímat únos čertem jako úmrtí v rodině. „Pokud se to čertům podaří znázornit opravdu věrně, tak děti zažijí to, jako by vás na ulici někdo narval do auta a odvezl pryč,“ uvedl Klimeš.
Mikuláš řídí a čert čte hříchy z knihy. Na pivo se chodí až po nadílce |
„Nebo jako kdyby vás někdo znásilnil. Taky vám může říkat, že vás měl rád, že si to nemáte tak brát. Ale ženy to prožívají jako ohrožení na životě. Stejně je to u čertů, rodiče to vnímají, jako že se nic zvláštního nestalo, ale dítě zažilo to, že přišlo o rodiče,“ nastínil psycholog.
Psychická traumata jsou navíc podle Klimeše nevyzpytatelná. „Je to taková nebezpečná loterie,“ doplnil.
S tím souhlasí i psycholog Václav Mertin. „Co způsobí, když vám řeknu, že vás odnese čert, a vy mi věříte? Budete se bát. A my chceme vychovávat děti pomocí strachu? To asi nechceme,“ vysvětlil Mertin. „Malé dítě se bojí, protože rodičům věří. To se vůbec nemá používat,“ doplnil.
Měli by čerti chodící do rodin procházet psychotesty?
Problematické jsou pak podle Arabadžieva i masky, které nebývají dostatečně polidštěné. Fóbii z masek tak podle něj mívají i dospělí lidé. „Myslím, že když není vidět tomu člověku do obličeje, tak to může být traumatizující,“ vysvětlil terapeut.
OBRAZEM: Prosinec. Na Valašsku vylétají čerti, démoni a Smrt |
Strašení čerty však může na dítěti zanechat i jiné následky než ty psychické. Může vést u dětí, které mají koktavost, ale ještě přímo nekoktají, k zakoktávání.
„Ta koktavost tam číhá, až dítě zažije hodně intenzivní šok nebo stres,“ nastínil klinický logoped Petr Staníček s tím, že podle něj to může být právě i leknutí z čerta. „Nebo nějaký nepochopitelný stres. Například když nechápou, proč je najednou někdo straší, když oni nemají pocit, že zlobí,“ uvedl logoped. „Některé děti se dokonce zaseknou, že najednou nemluví a musí dlouho čekat, než se rozmluví. Musí chodit k odborníkovi, což je většinou psycholog,“ dodal.
Čert by neměl být reálná hrozba
Rodiny by si proto měly ideálně zvát domů čerty, které už znají. „Když přijde domů opilý čert, tak nezná míru toho, co dítě unese. Teoreticky by proto měl přijít někdo, kdo děti zná,“ myslí si Arabadžiev. „Pokud nevíte, koho si domů vedete, je na místě být opatrný,“ dodal Klimeš.
Oslovení psychologové také doporučují dbát na přiměřenost. „Pokud to dělají rodiče laskavě a v rámci rodičovského povzbuzení k nějaké životní úspěšnosti, tak to může být zcela bezproblémové,“ uvedl Klimeš.
Mikuláš za 300 korun i za osm tisíc. O jeho návštěvu je v Česku zájem |
Arabadžiev si myslí, že rodiny by si ze svátku by měly odnést hezké situace. „Že přijde i Mikuláš, který dítě chrání. Aby to nebylo jen tak, že rodiče dítě vystrčí napospas čertovi,“ tvrdí.
Podle Mertina by pak měl převážit právě hodný Mikuláš a anděl, kteří přinesou dárky. „A jestli ten čert je někde v dáli a něco si tam brumlá a dělá něco řetězem, to ať si dělá. Ale neměl by představovat reálnou hrozbu,“ uzavírá.
 |
