Za poslední roky výrazně vzrostly počty některých chráněných živočišných druhů a podle ekologů je to dobrá zpráva. Ukazuje totiž na zlepšující se kvalitu tuzemského životního prostředí, alespoň v některých aspektech. Rybáři a myslivci ale nárůst počtů některých živočišných druhů nevítají. Především bobři, vydry a vlci jim totiž způsobují zásadní škody. Volají proto po větších možnostech regulace těchto chráněných druhů.
Chráněný bobr ohrožuje cenný zámecký park, jedné vrbě už není pomoci |
Finanční ztráty, které tato zvířata způsobují, přitom nejsou zrovna malé. V případě vlků se podle myslivců řeší způsobené škody za 1,5 milionů korun. Velké problémy způsobuje také bobr evropský. Od roku 2010 do roku 2017 byly jím způsobené škody vyčísleny na 66,5 milionů korun, vydry za stejné období napáchaly stomilionovou škodu.
„Nechceme vyhubit vydru, ale zároveň nechceme, aby byly vyhubeny naše původní druhy ryb, což v současné situaci hrozí,“ řekl Pavel Vrána, odborný referent životního prostředí z Českého rybářského svazu. Podle něj totiž škody napáchané vydrou nejsou pouze finanční, ale zásadním způsobem ohrožují také existenci některých původních rybích druhů. To jsou škody, které jsou podle rybářů nevyčíslitelné a nevratné. „Znamená to, že finanční náhrady nám nepomohou,“ uzavírá Vrána.
Problém s bobry řeší především rybníkáři. Bobr totiž ničí některé vodní stavby a snižuje tak jejich bezpečnost. „Bobr bude chráněn, než se protrhne první rybník a způsobí škody na majetku nebo na životech,“ varuje Michal Kratochvíl, ředitel Rybářského sdružení České republiky. Způsob vyplácení kompenzací navíc podle něj nefunguje dobře, jejich výše dosahuje maximálně třiceti procent způsobených škod.
V případě vlků chybí podle myslivců jasně stanovená hranice, kolik jich v naší přírodě může žít. „Chceme, aby stát jednoznačně definoval, kde je jaký únosný stav,“ říká předseda Českomoravské myslivecké jednoty Jiří Janota.
Za nejlepší řešení by myslivci považovali takzvanou zonaci, tedy jasné rozdělení území na místa, kde se vlci lovit smějí a kde je to striktně zakázané, aby tak bylo možné snadněji počty vlků regulovat v člověkem obydlených oblastech. V letošním roce byly v Evropě zaznamenány tři útoky vlka na člověka, dva v Polsku a jeden v Německu.
Po Česku se prohání tisíce bobrů, lidí už se nebojí a umí i zabíjet |
„V tuto chvíli větší regulace počtů zvířat cestou není,“ říká Karolína Šulová, tisková mluvčí Agentury ochrany přírody a krajiny. Podle ní je vlků na českém území jen do padesáti kusů. V případě vyder už je populace stabilizovaná a zásadně do budoucna neporoste. Situace navíc prý obecně není tak kritická.
Podle ochránců přírody regulace nutná není
„Počty těchto zvířat oproti situaci před dvaceti lety narostly, ale to neznamená, že se populace stává nezvladatelnou. Stát má nejrůznější opatření, díky nimž kompenzuje vzniklé škody způsobené bobry, vydrami i vlky,“ říká Šulová. Podle ní by se měli vlastníci snažit svůj majetek před zvířaty především chránit, a ne se pokoušet regulovat počty volně žijících druhů.
U bobrů je v některých místech, například v Jižních Čechách možné získat výjimku na jejich odlov. V kraji rybníků totiž hrozí velké nebezpečí, pokud by by se zvířatům podařilo narušit hráze.
Vytváření speciálních zón u vlků je ale složitější. Zvířata se pohybují na vzdálenosti desítek kilometrů, vytýčení zón, kde se vlci lovit můžou a kde se lovit nesmějí je tedy v podstatě nemožné. Podobná je situace také u vyder. Reálná možnost, jak zvířatům v pohybu zabránit, v podstatě neexistuje.
Bobři obsazují břehy Vltavy, na jihu Čech loni tři kusy odstřelili |
Podle rybářů se dnes vydry vyskytují na celém území území České republiky. To je zásadní změna v porovnání s obdobím na konci století, kdy tato zvířata nebyla daleko od vyhubení. „Je to dobrá zpráva, která vypovídá o zlepšení stavu tuzemského životního prostředí,“ říká Lukáš Poledník z organizace Alka Wildlife. Dodává, že dnes u nás žije zhruba 3,5 až 4 tisíce dospělých jedinců. Přestože je vydra chráněná od padesátých let, v minulosti se pokles její populace dlouho nedařilo zastavit. K zásadnějším změnám došlo zhruba v posledních dvaceti letech, kdy se kvalita tuzemských vod začala zlepšovat.
„Pokud u nás začneme regulovat počet vyder, nemyslím si, že to rybám pomůže,“ říká Poledník a vysvětluje, že podle jeho názoru by bylo lepší změnit strategii správy vodních toků tak, aby byly co nejvíce podporovány přirozené populace, přirozená struktura a přirozená reprodukce ryb.
