Návrh na zrušení dvou pasáží zákona o pomoci v hmotné nouzi podala skupina senátorů v roce 2017. Šlo o nejstarší dosud nevyřešený návrh v agendě, o které rozhoduje plénum, tedy sbor všech 15 ústavních soudců a soudkyň.
Bezdoplatkové zóny podle ÚS zasahovaly do práva na zajištění základních životních podmínek v oblasti bydlení a nerozlišovaly mezi původci a „oběťmi“ problémů. Nález vstoupí v platnost dnem vyhlášení ve Sbírce zákonů. Obce nyní budou muset hledat jiné způsoby boje proti sociálně nežádoucím jevům.
Právní úprava bezdoplatkových zón byla ústavně nepřijatelná. „Nedovoluje individualizované rozlišení mezi skutečnými původci sociálně nežádoucích jevů (spojovanými s tzv. sociální turistikou), jejichž koncentraci mají napadená ustanovení předcházet, a ostatní, s obcí spojenou populací, nacházející se v postavení oběti těchto jevů,“ řekl při vyhlášení nálezu soudce zpravodaj Jiří Zemánek.
Znojmo chce řešit problémové obyvatele, zřídí speciální zónu |
Desítky měst v Česku vidí v bezdoplatkových zónách jednu z mála možností, jak se bránit přílivu lidí, kteří žijí ze sociálních dávek a často bydlí v nájemním bydlení, kde výše nájemného neodpovídá kvalitě bytu a peníze z doplatku končí u majitelů bytů či ubytoven. Nevládní organizace praxi bezdoplatkových zón dlouhodobě kritizují, poukazují na to, že se tím problém neřeší, jen se přesouvá do jiných míst.
Senátorka Renata Chmelová z klubu KDU-ČSL úterní nález přivítala. Bezdoplatkové zóny ve stovce měst a obcí podle ní nepřinášely efekt. „Radikální zlepšení nepřinesl, úbytek sociálně vyloučených lokalit se neprokázal,“ řekla Chmelová.
Maláčová navrhuje jako rychlé řešení po zrušení tzv. bezdoplatkových zón vyvlastnění ubytoven, jejichž obyvatelé berou dávky na bydlení, státem.
Zvýšený výskyt sociálně nežádoucích jevů
Řečí zákona se bezdoplatkové zóny nazývají „oblasti se zvýšeným výskytem sociálně nežádoucích jevů“. Samosprávy mohly požádat pověřený obecní úřad o vydání opatření obecné povahy, kterým zónu zřídí. Zákon dále stanovoval, že nárok na doplatek na bydlení nevznikne, pokud se byt nebo jiný obytný prostor nachází právě v dané oblasti. Omezení se týkalo jen nových nájemníků, nikoliv těch, kteří mají smlouvy z dřívějška.
Přerov kvůli problémovým obyvatelům určil další bezdoplatkovou zónu |
Podle Zemánka musí obce nyní opatření, jimiž zavedly bezdoplatkové zóny, zrušit, jinak se ocitnou v rozporu s nálezem ÚS. Zóny ztratily oporu v zákoně. Nárok na zpětné získání nepřiznaného doplatku na bydlení podle Zemánka nevzniká. Délku rozhodování ÚS zdůvodnil Zemánek tím, že soudci chtěli důkladně „zmapovat terén“ a vyčkat, jak budou obce novou zákonnou možnost využívat. Nakonec padlo jednomyslné rozhodnutí.
Podle senátorů je zákon útokem na lidskou důstojnost, porušuje princip rovnosti, je v rozporu se svobodou pohybu a pobytu, zasahuje do svobody podnikání a neplní svůj deklarovaný účel. V podstatě odpírá doplatek na bydlení některým lidem, kteří jinak splňují podmínky pro jeho přiznání a kteří pomoc potřebují.
Problémy konkrétní oblasti, které mohou být způsobeny špatnou politikou obce nebo státu, se podle skupiny senátorů kolektivně dotýkají chudých lidí. Smysluplná sociální práce a integrace ale musí být založeny na práci s jednotlivcem, a nikoliv na jeho vytlačení z určité lokality, míní senátoři.
ÚS podle nálezu chápe pocity lidí, kteří „nemají zastání“ při řešení problémů sociálně vyloučených lokalit. K věci ale nelze přistupovat na úkor perspektivy sociální emancipace a sociálního smíru v obci, plyne z úterního rozhodnutí. Podle senátorky Chmelové by se řešením mohl stát zákon o sociálním bydlení.
