Tragédie je stmelily. Čeští vojáci jsou v Afghánistánu už sedmnáct let

  16:01aktualizováno  16:01
Čeští vojáci slouží v Afghánistánu už sedmnáct let. Dříve tam jezdili s výbavou, s níž by je dnes už nikdo nikam neposlal. „Výstroj i výzbroj, ale výcvik máme dnes stejně kvalitní jako třeba Američané,“ říká ministr obrany Lubomír Metnar. Přesto letos Češi zažili v Afghánistánu druhý nejtragičtější rok.

Čeští vojáci v Afghánistánu v provincii Vardak (22. prosince 2018) | foto: Miroslav Lopatář

Čtrnáct rizikových oblastí světa, čtrnáct států, kde se válčí nebo se na případný válečný konflikt alespoň připravuje a cvičí. Afghánistán, Irák, Mali, Sinaj, Pobaltí. Tady všude vojáci s českou vlaječkou na rukávu slouží. Tady prožijí svátky.

V různých zahraničních misích aktuálně působí 881 Čechů, zhruba polovina z nich v Afghánistánu. Právě z této části světa přišly letos smutné zprávy. Padli zde čtyři čeští vojáci. Tři zabil atentátník, když hlídkovali v okolí gigantické základny v Bagrámu. Čtvrtého vojáka, Tomáše Procházku, zastřelil v říjnu na základně Šindánd afghánský voják.

Fotogalerie

Vojáky, kteří v zemi zůstali, tragické chvíle stmelily. „Jestli je něco na české armádě a jejích vojácích ceněného spojenci, tak to, že ani v nejtěžších chvílích to nezabalíme. To je kvalita vojáka, potažmo ozbrojených sil, která se nedá ničím vyvážit,“ říká Ivo Zelinka, jenž byl v Afghánistánu, na nejdelší zahraniční misi české armády, třikrát. 

„Důvěra spojenců se získává postupně. Takže až jednou budeme potřebovat pomoc, tak tohle je, jako bychom to měli v prasátku schované,“ míní Zelinka.

Uprostřed ničeho

Letecká základna Bagrám pro tisíce koaličních vojáků leží na planině obklíčené horami a je obrovská. Na délku měří několik kilometrů. Kdyby ji člověk chtěl celou obejít, bylo by to srovnatelné jako obcházet okresní město velikosti Příbrami.

Vojáci bydlí v dřevěných nebo zděných domcích, takže to uvnitř komplexu skutečně připomíná život v menším městě. Jsou zde jídelny, prádelny, posilovny a kulturní místnosti vybavené třeba stolním fotbálkem nebo televizí a podobně. Čím je základna větší, tím je i lépe vybavená. V tom se Bagrám vymyká.

„Když jsem byl před sedmi lety v provincii Vardak, kde nás šest výsadkářů uprostřed ničeho a daleko od všeho učilo sto Afghánců, byli jsme na základně o velikosti fotbalového hřiště. Nebylo tam nic. Sami jsme si vařili, prali, bydleli jsme v jednom stanu a v zimě jsme byli rádi, že si můžeme topit,“ vzpomíná Ivo Zelinka.

Auta rozpáraná jako plechovka

V provincii Vardak měli Češi svého času výcvikový tým roztroušený v malých kempech v asi šesti různých lokalitách. Kvůli návštěvě tehdejšího premiéra Petra Nečase stáhlo velení vojáky jednoho z kempů jinam. Tím jim zachránilo život.

„Před šestou ráno totiž srovnala se zemí jejich obytné buňky mohutná exploze. Obrněná vozidla, která tam zůstala, to otevřelo jako konzervu sardinek,“ vyprávěl nedávno MF DNES dnes již bývalý náčelník generálního štábu Petr Pavel. Bez štěstí to v tak nebezpečné zemi nejde.

Strážní rota v Bagrámu má extrémně důležitý úkol chránit základnu před útoky zvenčí. Projíždí okolí a zaměřuje se na místa, která jsou podezřelá. „Právě to, že je tento úkol svěřen českým vojákům, je důkaz, že mají vysokou důvěru v NATO i v rámci velení mise a svoji práci dělají skvěle,“ řekl před časem MF DNES zástupce náčelníka generálního štábu Jiří Baloun.

Patroly vyrážejí do terénu zpravidla na šest sedm hodin s několika mohutnými obrněnými vozidly MRAP. Kolegové se na základně buď připravují na další patrolu, pečují o techniku a výstroj, nebo mají volno. Je to neustálý cyklus.

Češi totiž hlídkují ve dne v noci. A operují klidně až 20 kilometrů od základny, což odpovídá dostřelu raket, jimiž radikálové spojence často ostřelují.

Vojáci z Bagrámu zkoušejí v rámci kurzu přežít v afghánské poušti

Vyprahlé prašné pláně se v krajině střídají s drobnými políčky. Tu a tam stojí nevelká vesnice s úzkými uličkami, nízkými domy a zídkami.

V jedné uličce v srpnu zaútočil sebevražedný atentátník na české vojáky Martina Marcina, Kamila Beneše a Patrika Štěpánka. Nepomohlo nic. Ani svědomitý výcvik, ani moderní zbraně, ani kvalitní výstroj.

Ostatně z pohledu vybavení se toho za ty roky v Afghánistánu, kdy přijeli na misi první Češi, hodně změnilo. „Výstroj i výzbroj, ale i výcvik máme dnes stejně kvalitní, jako třeba Američané,“ upozorňuje ministr obrany Lubomír Metnar.

S vybavením, s jakým do střední Asie před patnácti lety vyrážely české speciální síly, by tam dnes nikdo nebyl ochoten poslat jediného vojáka. Balistická ochrana či vybavení, jako jsou noční přístroje a další technologie, je úplně jinde.

Inteligentní a citliví bojovníci. Čechy v Afghánistánu velmi uznávají

„Vyráželi jsme s kulomety vzor 59, tedy z roku 1959. Dnes by nikoho nenapadlo poslat tam vojáka s tak archivním kulometem. Ale tehdy žádné jiné nebyly. Když jsem jel poprvé, bylo nemyslitelné, že bychom všichni měli šifrované spojení, dnes ho má každý a neexistuje, že by měl jiné. A takhle je to se spoustou věcí,“ potvrzuje Zelinka.

I s vědomím smutné bilance ztrát udělala armáda díky nasazení v Afghánistánu ohromný skok dopředu. Získala velké zkušenosti.

Desetina koaličních sil

Ač se to vzhledem k letošnímu tragickému roku nezdá, podle vojáků je situace v Afghánistánu srovnatelná s tou před deseti lety. Tehdy tam ale bylo 150 tisíc koaličních vojáků, dnes je jich jen 15 tisíc. S desetinovou silou se daří udržovat obdobnou bezpečnostní situaci.

Je to také díky práci afghánské armády, kterou cvičí i Češi a která už je dramaticky větší a zkušenější než dříve. Cílem je, aby si tamní lidé dokázali všechno dělat sami. Ale to ještě potrvá dlouhé roky.

„Pokud bychom se teď stáhli, ptal bych se, co je plán B. Pro mě jako pro vojáka, který zná tamější situaci, je nepředstavitelné, že by koalice odešla, protože vím přesně, co by se nevyhnutelně stalo. Dopadlo by to stejně, jako když odešla sovětská vojska. Za pár měsíců začala občanská válka, kterou nakonec vyhrál Tálibán,“ dodává Zelinka.

Srpnová tragédie v Afghanistánu zasáhla i české vojáky:

Volby do Evropského parlamentu proběhnou v České republice 24. - 25. 5.
Volební místnosti budou otevřeny v pátek od 14:00 do 22:00 a v sobotu od 8:00 do 14:00.


Hlavní zprávy

Nejčtenější

Začalo to fotkou od moře. Následovaly výhrůžky a bezmoc

Ilustrační snímek

Tereze, dívce z malé vesnice, kde se všichni znají, bylo tehdy čtrnáct let. Večery zpravidla trávila u počítače. Hlavně...

Šesťačka vrazila učiteli facku, spolužáci útok podporovali a bavili se

ZŠ Za Chlumem Bílina

Fyzický útok proti jednomu z učitelů řeší od pátku vedení základní školy Za Chlumem v Bílině. Žákyně šesté třídy dala...

Česku hrozí povodně. Některé kraje zasáhne vydatný déšť

Obec Janská u České Kamenice

Česku hrozí povodně. Některé kraje zasáhne velmi vytrvalý déšť. Český hydrometeorologický ústav vydal v úterý dopoledne...

Ženy v ponorce. Námořníci si o nich vedli seznam plný sexuálních oplzlostí

Americká ponorka USS Hawaii na manévrech RIMPAC 2018 u Havajských ostrovů

Pouhé čtyři měsíce trvalo, než došlo na první problémy integrace žen do amerického námořnictva. Na palubě ponorky USS...

Vláda schválila zvýšení rodičovského příspěvku na 300 tisíc korun

Premiér Andrej Babiš na tiskové konferenci s ministryní financí za ANO Alenou...

Zvýšení rodičovského příspěvku z 220 tisíc korun na 300 tisíc korun od roku 2020 schválila v pondělí vláda. „Dospěli...

Další z rubriky

KOMENTÁŘ: Soudy nevidí špinavé peníze. Prokazování praní se nedaří

Ivo Rittig před začátkem jednání Městského soudu v Praze (24. dubna 2019)

Česko je v boji proti praní špinavých peněz v Evropě na druhém místě. Jeho prokazování před soudy se však ve velkých...

Muži mají během mistrovství v hokeji menší zájem o prostitutky, tvrdí průzkum

ilustrační snímek

Zatímco pro některá povolání představuje mistrovství světa v hokeji žně, prostitutky naopak strádají. V dobách zápasů s...

Šichta silničářů začíná o hodinu a půl později, než by mohla. A kdy končí

Ilustrační snímek

Na českých dálnicích probíhají rekordní opravy. Jak taková práce dělníků vypadá? Redakce MF DNES nyní měsíc sledovala...

Najdete na iDNES.cz