Prodej menšinového podílu Mostecké uhelné společnosti schválila už v roce 1999 vláda Miloše Zemana. Dle tvrzení zástupce Radka Bartoše ovšem nevěděla, že akcie ve skutečnosti neprodává zahraničnímu investorovi, ale manažerům MUS. Ti to popírají.
Pro prodej státního podílu v těžební společnosti firmě Investenergy zvedli ruku všichni členové Zemanova sociálnědemokratického kabinetu. „Stát tyto akcie prodal, aniž věděl, že za ně bude placeno ne vlastními penězi zahraničního investora, ale penězi vyvedenými z MUS a že vlastně za celou touto akcí stojí manažeři z MUS,“ popsal Bartoš, proč viní Koláčka s Klimeckým z podvodu vůči státu se škodou ve výši zhruba 2,38 miliardy korun.
Prodeji podle Bartoše předcházelo to, že Koláček s Klimeckým zneužili v MUS své postavení. „Podstatu případu vidím v tom, že obžalovaní za peníze MUS, které přes další subjekty vyvedli v podstatě do své dispozice, bezplatně získali akcie a společnost ovládli,“ vysvětlil státní zástupce.
Zatímco Klimecký se zúčastnil jen úvodu hlavního líčení, Koláček u pražského městského soudu nikdy nechyběl a český proces vítal jako příležitost k očištění svého jména poté, co byl za vyvedení peněz z MUS shledán vinným ve Švýcarsku. Hájí se mimo jiné tím, že stát věděl, komu podíl prodává, respektive ho to nezajímalo, protože se chtěl podílu v těžební společnosti zbavit. Žádný podvod se tak dle něj nestal.
„U Mostecké uhelné společnosti existovaly určité negativní faktory, které i mohly přispět k rozhodnutí vlády, proč se takového problému zbavit,“ připustil dnes na dotaz ČTK Bartoš. „Na druhou stranu, nebyl to jenom souhrn negativ - ta společnost evidentně byla bonitní, což vyplývá už jenom ze všech těch částek, které obžalovaní byli schopni ze společnosti vyvést ve svůj vlastní prospěch,“ podotkl.
V hlavním líčení, které trvalo téměř čtyři a půl roku, vypovídal i nyní již bývalý prezident Zeman a jeho někdejší ministři. Zeman privatizaci hájil. Podle Miroslava Grégra, který měl v gesci průmysl a prosadil přímý prodej státního podílu v MUS místo soutěže, nebylo v kuloárech žádným tajemstvím, že management MUS usiluje o výhradní vlastnictví firmy. Uvedl ale, že o souvislosti mezi Investenergy a obžalovanými manažery nevěděl.
Podezření jsou prý nepodložena
„Vláda mohla mít určitá podezření, která se objevila v roce 1998 o tom, nakolik a jestli Antonín Koláček a případně další lidé z MUS stojí za těmi údajnými zahraničními zájemci,“ řekl k tomu státní zástupce.
„Nicméně tato podezření nebyla do doby prodeje akcií do doby rozhodnutí vlády nijak relevantně podložena ani prokázána,“ dodal Bartoš. „Nic bližšího v tomto směru nezjistila ani Bezpečnostní informační služba, ani Policie České republiky. Vláda se o výsledek jejich šetření zajímala, měla k dispozici jejich zprávy a nebylo tam nic, na čem by mohla stavět nad rámec toho, co se probíralo veřejně.“
Závěrečné řeči budou u pražského městského soudu pokračovat ve středu, kdy by se mohl dostat ke slovu i Koláček. Kdy soud vyhlásí rozsudek, zatím není zřejmé. Termíny hlavního líčení jsou prozatím stanovené do konce tohoto týdne a na týden od 12. června.
Vývoj kauzy:- Prodej státního podílu v MUS firmě Investenergy schválila v červenci 1999 vláda současného prezidenta a tehdejšího předsedy ČSSD Miloše Zemana. Rozhodnutí prodat 46,29 procenta akcií MUS ve Švýcarsku registrované společnosti za 650 milionů korun dodnes vzbuzuje otázky. Pochybnosti panují nejen kolem příliš nízké ceny, ale také kolem dalších okolností obchodu. Dlouho se například jen spekulovalo o tom, kdo ovládal Appian Group, mateřskou firmu Investenergy, a odkud se vzaly peníze na koupi dolů.
- Podle médií stáli od počátku za investiční skupinou manažeři dolů Antonín (nyní Antonio) Koláček, Jiří Diviš, Petr Kraus, Oldřich Klimecký a Marek Čmejla, kteří pro obchod využili fondy vytvořené podnikem na rekultivaci. Appian začal skupovat akcie MUS už v roce 1997 a ještě před rozhodnutím kabinetu ovládl většinu firmy. Začátkem století prověřovala privatizaci MUS česká policie, která zkoumala i to, jestli firma nebyla ovládnuta za peníze určené na budoucí rekultivace. V létě 2008 byl ale případ odložen.
- Nový impulz do vyšetřování přinesl zájem švýcarských úřadů, které se na prodej MUS zaměřily v roce 2005. V roce 2010 byli kvůli kauze vyslechnuti i Zeman a ministři jeho vlády. Současný český prezident tehdy řekl, že o vyvedení peněz na získání akcií MUS přímo z firmy nevěděl. V říjnu 2011 švýcarská prokuratura obžalovala z praní špinavých peněz a dalších machinací sedm lidí, včetně někdejších nejvyšších šéfů těžební firmy, kterou mezi roky 2006 a 2010 ovládl miliardář Pavel Tykač.
- V říjnu 2013 soud ve Švýcarsku uznal šestici manažerů vinnými a uložil jim nepodmíněné tresty, rozhodl i o zabavení peněz (vyšetřovatelé na jejich švýcarských kontech zadrželi v přepočtu přes 13 miliard korun). Za podvodné ovládnutí MUS potrestal švýcarský soud Jiřího Diviše, Marka Čmejlu, Antonia Koláčka, Petra Krause, Oldřicha Klimeckého a Belgičana Jacquese de Grooteho. De Groote jako jediný dostal pouze peněžitý trest, ostatní byli odsouzeni k odnětí svobody.
- Švýcarský nejvyšší soud v prosinci 2017 odmítl odvolání pěti odsouzených, u některých ale nařídil nižšímu soudu, aby přezkoumal tresty. Ty v roce 2018 prvostupňový soud mírně snížil. Odvolací soud také otevřel českému státu cestu k uplatnění nároku na náhradu škody.
- Koláčkovi s Krausem odvolací soud zamítl žádosti o zkrácení trestu, a verdikt se tak pro ně stal pravomocným. Koláček ale do švýcarského vězení odmítl nastoupit s tím, že se chce účastnit soudního líčení, které se ve stejné kauze koná v ČR. Kraus za mříže zamířil nedobrovolně v květnu 2019 poté, co ho švýcarská policie zadržela na ženevském letišti. Od poloviny září 2020 je Kraus již na svobodě a zpět v Česku.
- Po Krausovi se druhým manažerem, který nastoupil do švýcarského vězení, stal v roce 2021 Oldřich Klimecký. V prosinci 2021 napsaly Hospodářské noviny, že odvolací soud v Bellinzoně podle deníku snížil jednaosmdesátiletému bývalému řediteli dolů trest z 36 na 18 měsíců vězení.
- Případ řeší také česká justice, obžalobu podalo státní zastupitelství v dubnu 2017 k Městskému soudu v Praze. Žalobci tvrdí, že manažeři podvodně uvedli vládu v omyl, když vzbudili zdání, že státní podíl kupuje místo nich prostřednictvím firmy Investenergy americký investor Appian Group. Podle obžaloby někdejší manažeři MUS podvedli Českou republiku, když při nákupu státního menšinového podílu ve firmě záměrně zatajili, že nejpozději od května 1998 vlastnili nebo měli kontrolu nad většinou akcií firmy. Investenergy navíc za státní podíl podle obžaloby zaplatila penězi, které obžalovaní vyvedli z MUS. České republice podle státního zástupce způsobili škodu nejméně 3,2 miliardy korun.
- V tuzemsku bylo původně obviněno osm lidí. Vedle manažera Luboše Měkoty, který v březnu 2013 zemřel, čelil stíhání také bývalý lobbista a obchodník se zbraněmi Pavel Musela. Kvůli jeho zhoršenému zdravotnímu stavu ale v květnu 2016 žalobce stíhání přerušil. Kromě pětice manažerů dolů poslal žalobce před soud i někdejšího náměstka ministra průmyslu a obchodu Roberta Sýkoru. Viní ho z přijetí třímilionového úplatku za to, aby zařídil bezproblémovou privatizaci zbytkového podílu dolů za zlomek jejich skutečné hodnoty. V tom dalším je podle soudkyně obžaloba víceméně kopií té, kterou již projednali Švýcaři.
- První jednání se uskutečnilo na podzim 2018. U soudu již například vypovídal jako svědek Miloš Zeman, který prodej státního podílu v MUS, schválený jeho vládou, před soudem v červnu 2021 hájil. MUS podle něj nebyla strategickou společností a vláda byla ráda, že se menšinového podílu zbaví. Naopak bývalý předseda Fondu národního majetku (FNM) Roman Češka již v únoru 2019 označil převzetí MUS jejím managementem za „faul na stát“ a uvedl, že se odehrálo za podpory ČSSD.
- Prvoinstanční soud dosud verdikt nevynesl. Na začátek prosince 2022 sice soudkyně plánovala, že by přišly na řadu závěrečné řeči, situace se ale zkomplikovala tím, že se obžalovaný Antonio Koláček rozešel se svými advokáty a do vybrání nového právního zástupce hlavní líčení nemohlo pokračovat. Kdy soud rozhodne, se tak zatím nedá určit. Už v roce 2020 ovšem pražský soud pravomocně zastavil trestní stíhání Petra Krause, což soudkyně odůvodnila tím, že již nastoupil ve Švýcarsku trest za prakticky totožný skutek, který projednává ona.
- Marek Čmejla a Jiří Diviš nakonec dostali loni v srpnu ve Švýcarsku v souvislosti s MUS pravomocné podmíněné tresty (Čmejla podmínku dvouletou a Diviš dvacetiměsíční), a proto požádali českou stranu o zastavení svého stíhání. Pražský městský soud nyní stíhání obou mužů pravomocně zastavil. Se zbylými obžalovanými včetně Koláčka bude české trestní řízení pokračovat.
- Kauza se už dostala i k českému Ústavnímu soudu, když exmanažer Kraus podal stížnost proti uznání švýcarského rozsudku českými soudy. ÚS loni v srpnu rozhodnutí o uznání švýcarského rozsudku zrušil, a to kvůli porušení práva na soudní ochranu. Česká justice se dostatečně nevypořádala s tvrzením o možném porušení práva na tlumočení a překlad v soudním řízení ve Švýcarsku. Případ se tak vrátil zpět k Městskému soudu v Praze.
|
