O zastavení stíhání dvou exmanažerů informoval ve čtvrtek server Aktuálně.cz. Se třemi zbylými obžalovanými - manažery Antoniem Koláčkem, Oldřichem Klimeckým a exnáměstkem ministra průmyslu Robertem Sýkorou - bude české trestní řízení pokračovat.
„Bylo rozhodnuto o zastavení jejich trestního stíhání pro nepřípustnost, neboť začali vykonávat podmíněné tresty odnětí svobody a podmíněného peněžitého trestu, které jim byly uloženy ve Švýcarsku,“ sdělil pro Aktuálně.cz ke Čmejlovi a Divišovi mluvčí soudu Adam Wenig.
Švýcarská justice loni v létě změnila původní nepodmíněné tresty vězení na dvouletou podmínku pro Čmejlu a dvacetiměsíční podmínku pro Diviše.
Česká obžaloba tvrdí, že Koláček, Diviš, Čmejla, Klimecký a Petr Kraus ovládli těžební společnost jejími vlastními penězi. Údajně vytvořili nepřehlednou strukturu firem, aby zastřeli, že nejpozději od května 1998 vlastnili nebo měli pod kontrolou nadpoloviční většinu akcií MUS.
Český soud projednává obžalobu od roku 2018
Poté údajně vyčkali, až cena akcií klesla, a od státu odkoupili jeho podíl přes firmu Investenergy za výrazně nižší cenu. Česku tím podle státního zástupce způsobili škodu nejméně 3,2 miliardy korun. Prodej státního podílu v MUS firmě Investenergy schválila v červenci 1999 vláda současného prezidenta Miloše Zemana.
Krausovo stíhání v české větvi bylo už dříve rovněž zastaveno poté, co ve Švýcarsku nastoupil do vězení za prakticky totožně popsaný skutek.
Pražský městský soud projednává českou obžalobu od listopadu 2018. Loni na podzim už počítal s přednesem závěrečných řečí, avšak Koláček vypověděl plnou moc svým advokátům a hlavní líčení se muselo odložit. Pokračovat má v březnu a červnu. „S ohledem na stadium trestního řízení lze očekávat možnost závěrečných řečí a další průběh nelze předvídat,“ řekl dnes mluvčí soudu.
Švýcarský soud potrestal už v roce 2013 za podvodné ovládnutí MUS a praní špinavých peněz Čmejlu, Diviše, Koláčka, Krause, Klimeckého a Belgičana Jacquese de Grooteho. De Groote jako jediný dostal pouze peněžitý trest, ostatní byli odsouzeni k odnětí svobody. Všichni muži vinu odmítají.
Vývoj kauzy:- Prodej státního podílu v MUS firmě Investenergy schválila v červenci 1999 vláda současného prezidenta a tehdejšího předsedy ČSSD Miloše Zemana. Rozhodnutí prodat 46,29 procenta akcií MUS ve Švýcarsku registrované společnosti za 650 milionů korun dodnes vzbuzuje otázky. Pochybnosti panují nejen kolem příliš nízké ceny, ale také kolem dalších okolností obchodu. Dlouho se například jen spekulovalo o tom, kdo ovládal Appian Group, mateřskou firmu Investenergy, a odkud se vzaly peníze na koupi dolů.
- Podle médií stáli od počátku za investiční skupinou manažeři dolů Antonín (nyní Antonio) Koláček, Jiří Diviš, Petr Kraus, Oldřich Klimecký a Marek Čmejla, kteří pro obchod využili fondy vytvořené podnikem na rekultivaci. Appian začal skupovat akcie MUS už v roce 1997 a ještě před rozhodnutím kabinetu ovládl většinu firmy. Začátkem století prověřovala privatizaci MUS česká policie, která zkoumala i to, jestli firma nebyla ovládnuta za peníze určené na budoucí rekultivace. V létě 2008 byl ale případ odložen.
- Nový impulz do vyšetřování přinesl zájem švýcarských úřadů, které se na prodej MUS zaměřily v roce 2005. V roce 2010 byli kvůli kauze vyslechnuti i Zeman a ministři jeho vlády. Současný český prezident tehdy řekl, že o vyvedení peněz na získání akcií MUS přímo z firmy nevěděl. V říjnu 2011 švýcarská prokuratura obžalovala z praní špinavých peněz a dalších machinací sedm lidí, včetně někdejších nejvyšších šéfů těžební firmy, kterou mezi roky 2006 a 2010 ovládl miliardář Pavel Tykač.
- V říjnu 2013 soud ve Švýcarsku uznal šestici manažerů vinnými a uložil jim nepodmíněné tresty, rozhodl i o zabavení peněz (vyšetřovatelé na jejich švýcarských kontech zadrželi v přepočtu přes 13 miliard korun). Za podvodné ovládnutí MUS potrestal švýcarský soud Jiřího Diviše, Marka Čmejlu, Antonia Koláčka, Petra Krause, Oldřicha Klimeckého a Belgičana Jacquese de Grooteho. De Groote jako jediný dostal pouze peněžitý trest, ostatní byli odsouzeni k odnětí svobody.
- Švýcarský nejvyšší soud v prosinci 2017 odmítl odvolání pěti odsouzených, u některých ale nařídil nižšímu soudu, aby přezkoumal tresty. Ty v roce 2018 prvostupňový soud mírně snížil. Odvolací soud také otevřel českému státu cestu k uplatnění nároku na náhradu škody.
- Koláčkovi s Krausem odvolací soud zamítl žádosti o zkrácení trestu, a verdikt se tak pro ně stal pravomocným. Koláček ale do švýcarského vězení odmítl nastoupit s tím, že se chce účastnit soudního líčení, které se ve stejné kauze koná v ČR. Kraus za mříže zamířil nedobrovolně v květnu 2019 poté, co ho švýcarská policie zadržela na ženevském letišti. Od poloviny září 2020 je Kraus již na svobodě a zpět v Česku.
- Po Krausovi se druhým manažerem, který nastoupil do švýcarského vězení, stal v roce 2021 Oldřich Klimecký. V prosinci 2021 napsaly Hospodářské noviny, že odvolací soud v Bellinzoně podle deníku snížil jednaosmdesátiletému bývalému řediteli dolů trest z 36 na 18 měsíců vězení.
- Případ řeší také česká justice, obžalobu podalo státní zastupitelství v dubnu 2017 k Městskému soudu v Praze. Žalobci tvrdí, že manažeři podvodně uvedli vládu v omyl, když vzbudili zdání, že státní podíl kupuje místo nich prostřednictvím firmy Investenergy americký investor Appian Group. Podle obžaloby někdejší manažeři MUS podvedli Českou republiku, když při nákupu státního menšinového podílu ve firmě záměrně zatajili, že nejpozději od května 1998 vlastnili nebo měli kontrolu nad většinou akcií firmy. Investenergy navíc za státní podíl podle obžaloby zaplatila penězi, které obžalovaní vyvedli z MUS. České republice podle státního zástupce způsobili škodu nejméně 3,2 miliardy korun.
- V tuzemsku bylo původně obviněno osm lidí. Vedle manažera Luboše Měkoty, který v březnu 2013 zemřel, čelil stíhání také bývalý lobbista a obchodník se zbraněmi Pavel Musela. Kvůli jeho zhoršenému zdravotnímu stavu ale v květnu 2016 žalobce stíhání přerušil. Kromě pětice manažerů dolů poslal žalobce před soud i někdejšího náměstka ministra průmyslu a obchodu Roberta Sýkoru. Viní ho z přijetí třímilionového úplatku za to, aby zařídil bezproblémovou privatizaci zbytkového podílu dolů za zlomek jejich skutečné hodnoty. V tom dalším je podle soudkyně obžaloba víceméně kopií té, kterou již projednali Švýcaři.
- První jednání se uskutečnilo na podzim 2018. U soudu již například vypovídal jako svědek Miloš Zeman, který prodej státního podílu v MUS, schválený jeho vládou, před soudem v červnu 2021 hájil. MUS podle něj nebyla strategickou společností a vláda byla ráda, že se menšinového podílu zbaví. Naopak bývalý předseda Fondu národního majetku (FNM) Roman Češka již v únoru 2019 označil převzetí MUS jejím managementem za „faul na stát“ a uvedl, že se odehrálo za podpory ČSSD.
- Prvoinstanční soud dosud verdikt nevynesl. Na začátek prosince 2022 sice soudkyně plánovala, že by přišly na řadu závěrečné řeči, situace se ale zkomplikovala tím, že se obžalovaný Antonio Koláček rozešel se svými advokáty a do vybrání nového právního zástupce hlavní líčení nemohlo pokračovat. Kdy soud rozhodne, se tak zatím nedá určit. Už v roce 2020 ovšem pražský soud pravomocně zastavil trestní stíhání Petra Krause, což soudkyně odůvodnila tím, že již nastoupil ve Švýcarsku trest za prakticky totožný skutek, který projednává ona.
- Marek Čmejla a Jiří Diviš nakonec dostali loni v srpnu ve Švýcarsku v souvislosti s MUS pravomocné podmíněné tresty (Čmejla podmínku dvouletou a Diviš dvacetiměsíční), a proto požádali českou stranu o zastavení svého stíhání. Pražský městský soud nyní stíhání obou mužů pravomocně zastavil. Se zbylými obžalovanými včetně Koláčka bude české trestní řízení pokračovat.
- Kauza se už dostala i k českému Ústavnímu soudu, když exmanažer Kraus podal stížnost proti uznání švýcarského rozsudku českými soudy. ÚS loni v srpnu rozhodnutí o uznání švýcarského rozsudku zrušil, a to kvůli porušení práva na soudní ochranu. Česká justice se dostatečně nevypořádala s tvrzením o možném porušení práva na tlumočení a překlad v soudním řízení ve Švýcarsku. Případ se tak vrátil zpět k Městskému soudu v Praze.
|
