Poprvé do soudních lavic usedlo pět bývalých či současných zaměstnanců tkáňové banky Fakultní nemocnice v Brně-Bohunicích a syn jedné z obžalovaných v pátek. Hrozí jim až pět let vězení, jejich šéfovi osm.
Podle žalobce se zdravotníci v čele s tehdejším šéfem tkáňové banky Jiřím Adlerem od září 2002 do října 2004 podíleli na dodávání kožních štěpů ze zemřelých pacientů do zahraničí. Kožní štěpy se v cizině používaly hlavně při plastických operacích po popálení. V tuzemsku lékaři při transplantaci používají kůži z živých dárců či z prasat.
Od Euroskinbank, evropské kožní banky sídlící v Nizozemsku, za dodávku téměř 600 tisíc centimetrů čtverečních lidské kůže dostali zdravotníci zaplaceno dohromady přes sedm milionů korun. O jejich rozdělení rozhodoval Adler. Většina peněz šla do firem a nadací, které pak tkáňové bance dodávaly přístroje. Téměř dva miliony korun ale putovaly na soukromé účty obžalovaných.
"V úmyslu obohatit sebe nebo jiného nakládali s odebranou lidskou tkání v rozporu se zvláštním právním předpisem, navíc v organizované skupině. Spáchali tak trestný čin nedovoleného nakládání s tkáněmi a orgány," tvrdí státní zástupce Ivan Hahn.
Kšeft s tkáněmi to nebyl, hájí se
Ještě před třemi roky stál v čele tkáňové banky Fakultní nemocnice v Brně. V pátek usedl dvaašedesátiletý Jiří Adler na lavici obžalovaných. Jako hlavní postava případu obchodování s lidskou kůží čelí hrozbě až osmiletého vězení. Za to, že bez smlouvy prodával tkáně do zahraničí a inkasoval za ně peníze.
Svou vinu ale popírá, stejně jako jeho bývalí podřízení – lékařka Dagmar Hrůzová, laborantky Jana Komárková, Anna Tejkalová a zdravotní bratr Ján Karkoška, kterým hrozí pět let za mřížemi. Až na dva roky za spoluúčast může jít do vězení syn Tejkalové, Dušan Tejkal, který matce pomohl převést peníze z Euroskinbank na jeden z firemních účtů a vyplatil jí je později v hotovosti.
Jen nefungoval systém
Zdravotníci sice nepopírají, že kožní štěpy nizozemské Euroskinbank posílali, avšak tvrdí, že na tom nechtěli vydělávat. Podle nich jen v praxi nefungoval nový transplantační zákon, který začal platit v září 2002. Zahraniční obchody mělo podle něj řídit koordinační středisko transplantací, to ale vzniklo až o dva roky později. Tkáňová banka přitom obchodovala s partnery z ciziny už šest let. Lékaři se báli, že by museli zastavit dodávky a vracet zapůjčené drahé přístroje. A tak pokračovali v zaběhlé praxi.
"Jinak by program skončil a vše by se vrátilo před rok 1996. Pacienti, kteří na tu léčbu čekali, by se jí nedočkali kvůli tomu, že někdo nebyl schopen včas zareagovat na nový zákon," vysvětloval Adler s tím, že vedení nemocnice i ministerstvo o spolupráci s Euroskinbank věděly.
Adler podle obžaloby o penězích, jež měly jít na účet fakultní nemocnice, rozhodoval sám. Rozděloval je mezi tkáňovou banku a zaměstnance. Ale odmítá, že by více než 5,2 milionu korun, které jen pro sebe a různé firmy prodejem kožních štěpů vydělal, šlo do jeho kapsy.
Podle něj za většinu tkáňová banka přes nejrůznější firmy a nadace získala drahé přístroje a vybavení. Necelých čtyři sta tisíc pak Adler použil na placení zahraničních cest, konferencí či nákup odborné literatury.
Podobně se včera i jeho bývalá podřízená Dagmar Hrůzová, která si podle obžaloby prodejem lidských tkání přišla na více než 1,2 milionu korun.
"Peníze od Euroskinbanky jsem považovala za odměnu za práci, kterou jsem v souvislosti s kožními štěpy dělala nad rámec svého zaměstnání. Takové odměny od firem, s nimiž lékař spolupracuje třeba na výzkumu, jsou v praxi běžné," tvrdila s tím, že pochybnosti začala mít až v říjnu 2005, kdy policie zdravotníky obvinila a Adler jí prozradil, že výše odměn z Nizozemska závisela na množství dodaných štěpů.
Další obžalovaní, kteří získali od dvaceti do 225 tisíc korun, vypověděli, že peníze považovali za mimořádné odměny. Anebo popřeli, že je kdy dostali. Povědomí o nelegálních obchodech odmítá i vedení fakultní nemocnice. Chyba podle něj byla v tom, že na obchody s kůží neexistovala smlouva a že peníze šly přes soukromé účty.
"Chabá byla tehdy ale i legislativa. Od jara letošního roku máme s holandskou kožní bankou uzavřenou regulérní smlouvu o spolupráci a kožní štěpy jí opět pravidelně dodáváme. Celý proces se ale výrazně zprůhlednil," prohlásila mluvčí Fakultní nemocnice Brno Anna Nesvadbová.
Prodej lidské kůžeJak vše fungovalo Lékaři tkáňové banky Fakultní nemocnice Brno odebírali kožní štěpy z mrtvých dárců. Ty se v tuzemsku příliš nevyužívají, v zahraničí ale ano, a to při transplantacích. Zdravotníci štěpy posílali nizozemské Euroskinbank. Ta je dále dodávala hlavně pacientům s popáleninami. A peníze posílala vedení tkáňové banky. Na účet nemocnice ale už nedorazily. O rozdělení peněz rozhodoval šéf tkáňové banky, za část plateb pořídil vybavení, část šla na soukromé účty zdravotníků. Obchody od září 2002 upravoval nový zákon, podle obviněných ale v praxi nefungoval. |
