„Podle našeho názoru žalobkyně na užívání šátku jako projevu náboženského přesvědčení na půdě školy, která musí zůstat neutrálním prostředím, právo nemá,“ odůvodnil rozhodnutí předseda senátu Jan Klášterka. Škole tak dal za pravdu, že k diskriminaci nedošlo, žalobu označil za nedůvodnou. Nárok na náhradu soudních výloh nemá ani jedna ze stran.
Obvodní soud pro Prahu 10 ve svém lednovém rozsudku zprostil Střední zdravotnickou školu v Ruské ulici v Praze žaloby, avšak rozhodl šalamounsky. Otázce, zda je zákaz pokrývky v českých školách diskriminační, nebo ne, se totiž vyhnul rozhodnutím, že Ayan Jamaal Ahmednuurová se formálně ani studentkou nestala, tudíž nemůže uplatnit nárok podle antidiskriminačního zákona (více o rozsudku).
Městský soud se vyjádřil, že veřejná škola má právo si podmínky určit školním řádem. Soudce dodal, že nepovolení výjimky ze školního řádu není diskriminací na základě náboženského vyznání. „Opakem diskriminace je stejný přístup ke všem. Žalobkyně se vlastně domáhá ochrany své pozitivní diskriminace,“ uvedl.
V odůvodnění rovněž podotkl, že vzhledem k malému počtu muslimů v Česku zatím chybí judikatura k hranicím náboženské tolerance. Nikdo podle soudce nemá právo praktikovat náboženství kdekoli, výuku by pak prý mohlo narušovat i odříkávání otčenáše. Nošení pokrývek hlavy je také podle soudu chápáno jako nespolečenské.
Advokátka cizinky Radka Korbelová Dohnalová s rozsudkem nesouhlasila, ale byla ráda, že se soud otázce nevyhnul. Dovolání k Nejvyššímu soudu prý zváží.
Studentka bez šátku mohla pokračovat, tvrdila právnička
Právnička Somálky v odvolání uvedla, že podle ní první instance hodnotila důkazy pouze ve prospěch školy. „Co se týče argumentace žalované, tak se domníváme, že jde o účelovou snahu vyhnout se otázce, zda školní řád může zakázat nošení náboženského symbolu,“ pokračovala právnička.
Argumentovala také tím, že druhá muslimská studentka ve studiu pokračovat mohla, když souhlasila s odložením šátku. Potřebné doklady podle ní somálská dívka měla. „Těžko by žalobkyně prošla přijímacím řízením. Předpokládám, že ředitelka vede přijímací pohovory s tím, že legitimuje uchazeče o studium,“ řekla Korbelová Dohnalová. Její argumenty však odvolací soud nepřesvědčily.
Naopak právník zastupující školu Radek Suchý verdikt první instance chválil. Podle něj druhá studentka, o níž mluvila protistrana, požadované doklady předložila, a proto studovala. „Žalobkyně nedoložila žádný takový dokument,“ zopakoval. Odmítl také námitku, že soud se nezabýval zprávou ombudsmanky. „Zpráva ombudsmanky je plná polopravd a lží,“ myslí si právník. Na úřad kvůli dokumentu také podal trestní oznámení.
Ačkoli škola u obvodního soudu argumentovala především nedodanými dokumenty, její ředitelka Ivana Kohoutová tvrzení, že šátek zakázala, popřela. Údajný zákaz podle soudu prvního stupně nepotvrdily ani svědecké výpovědi a provedené důkazy.
Celý rozsudek. Podívejte se, proč se soud postavil na stranu školy:
Politici ODS a aktivisté s podobiznami Zemana
Ožehavý případ přitahuje pozornost zejména protiislámských aktivistů, kteří jednání soudu pojímali jako příležitost pro zviditelnění se. V jednom případě musela soudkyně kvůli jejich vyrušování veřejnost ze soudní síně vyloučit.
Aktivisté dorazili i k odvolacímu soudu, s sebou si opět přinesli transparenty s protiislámskými hesly i fotkami Miloše Zemana. Rozsudek odměnili potleskem a skandováním. Na chodbě pak zpívali hymnu a provolávali slávu ředitelce Kohoutové.
Proces a s ním spojená pozornost médií v minulosti přilákaly i politiky, kteří vyjadřovali podporu ředitelce školy. V úterý se před soudní síní objevili znovu politici ODS Jana Černochová a Václav Klaus mladší, přišel také Miroslav Sládek. Jednání se naopak jako obvykle neúčastnila Somálka.
Reportáž z předchozího soudu:
26. ledna 2017 |
