Advokátka žalující dívky se opírá o zprávu ombudsmanky (o názoru ombudsmanky si můžete přečíst zde) a odvolává se i na soudní rozhodnutí z Belgie a Velké Británie, která označila zákaz nošení hidžábu za diskriminační. Dívka k jednání soudu nedorazila, podle zdroje z jejího okolí měla strach z negativní atmosféry. V Česku má azyl od roku 2011. Podle její právničky Radky Korbelové Dohnalové ve vlasti čelila nepříznivému osudu jednak proto, že měla být proti své vůli provdána za člena ozbrojených milic, jednak proto, že jí hrozila újma jakožto svobodné matce.
„Celý život žila s šátkem na hlavě. Předpokládala, že v naší zemi, která sama sebe nazývá demokratickou a pluralitní, konečně bude moci žít v souladu se svým přesvědčením a bude tu moci studovat. Toto jí bylo upřeno,“ uvedla advokátka.
Podle žaloby se cizinka shodla s vedením školy na dvou jednáních v červnu a červenci 2013, že po nástupu ke studiu nebude nosit hidžáb při ošetřovatelské praxi. O zákazu nošení šátku na půdě školy se prý nehovořilo. První školní den se prý ještě před zahájením vyučování musela dostavit do ředitelny, kde ji údajně vyzvali k sundání šátku kvůli pravidlům uvedeným ve školním řádu. Dívka na to nepřistoupila. „Nabídla alternativní řešení, že by měla zahalený pouze krk, to ale ředitelka zamítla,“ tvrdí Korbelová Dohnalová. Mladá žena pak prý musela vyplnit dokument o ukončení studia.
Obhájce školy přišel s jinou verzí. Sdělil soudu, že dívka ze Somálska nebyla formálně studentkou, protože nepředložila dokumenty o povolení k pobytu v České republice, a proto rozhodnutí o přijetí ke studiu pozbylo platnosti. Druhá ze studentek, původem z Afghánistánu, byla studentkou, ale skončila ve škole kvůli prospěchu, ne kvůli zákazu nošení hidžábu. Právník označil tvrzení žaloby za smyšlenou konstrukci.
Dívka ze Somálska školu opustila o své vůli. „Hysterii“ kolem případu prý rozpoutala až zpráva ombudsmanky Anny Šabatové, která podle školy předjímala vinu instituce ještě před zahájením šetření. O 180 stupňů pak prý otočila i Česká školní inspekce, která nakonec shledala stížnost na diskriminaci důvodnou.
Střední škola navíc trvá na tom, že každá škola má právo stanovit pravidla odívání i omezit náboženskou svobodu, a to mimo jiné proto, že zajišťuje bezpečnost žáků a také zachování sekulárního školství.
Ředitelka školy Ivanka Kohoutová popírá, že by se s dívkami o nošení šátku bavila. Prý jim chtěla umožnit studium, přestože neuměly česky. Když zjistila, že Somálka nedoložila potřebné doklady, zavolala si ji do ředitelny, kam přišly obě dívky společně a rozčílená Somálka řekla: „Nebudu chodit.“ „Později přinesla i oznámení o ukončení studia, jako důvod tam napsala nošení hidžábu,“ dodala Kohoutová.
Advokátka žalující strany Korbelová Dohnalová však upozornila na to, že projev víry lze omezit pouze zákonem, nikoliv podzákonnými předpisy včetně školního řádu. „V právním řádu neexistuje výslovné zmocnění ředitelů, aby omezovali nošení náboženských symbolů na školách,“ konstatovala.
Soudkyně jednání ve středu odročila na 18. ledna, chce vyslechnout další svědkyni.
Dorazili i odpůrci islámu
„Přišly jsme podpořit naši ředitelku. Tohle je úplný nesmysl. Máme stanovený řád, který ona (muslimka) nedodržela,“ řekla jedna z demonstrujících studentek, podle které by všichni, bez výjimek, měli dodržovat stejná pravidla.
Dorazila i aktivistka a členka předsednictva Strany zelených Monika Horáková v šátku zakrývajícím vlasy. „Myslím, že je jedno, co kdo nosí na hlavě,“ řekla novinářům. Dívka školu ani studentku, která podala žalobu, nezná.
Její prohlášení se nesetkalo s porozuměním u dalších přítomných, kteří dorazili s plackami s přeškrtnutou mešitou. Muž středního věku na ni začal pokřikovat, že „to může rovnou nosit do práce hákový kříž“. Podle něj mají cizinci respektovat český právní řád a zvyklosti. Přítomní odpůrci islámu posléze dívku vyzvali, aby si sundala šátek, prý je to uráží.
„Je to bezprecedentní případ,“ odpověděl Václav Klaus mladší na otázku, proč k soudu přišel. „Nejde o náboženské svobody, ale o to, že když dáte pětku dítěti z nějaké minority, můžou na vás naskákat aktivisti a státní orgány a tahat vás po soudech a kontrolách,“ dodal Klaus.
Ředitelku střední školy přišel k soudu podpořit například Václav Klaus ml.:
Soukromě u soudu byl i zástupce ombudsmanky Stanislav Křeček. „Otázka rovnosti lidí ve společnosti je podle mě v těchto dnech klíčová. Jsem proti tomu, aby nějaká skupina měla mimořádná práva,“ řekl Křeček. „Žaloba je projevem nevděku od dívky, která v Česku dostala azyl,“ dodal.
Pokrývka hlavy zakázána
Ze zdravotnické školy v Ruské ulici odešly v roce 2013 dvě muslimky, údajně kvůli tomu, že na vyučování nesměly chodit v šátku zahalujícím vlasy a krk. Škola zákaz odůvodnila tím, že ve školním řádu jsou zapovězeny všechny pokrývky hlavy. Jedna ze studentek, Somálka Ahmednuur Ayan Jamaalová, školu zažalovala letos v březnu. Jejím cílem bylo, aby soud rozhodl, zda byla školou nepřímo diskriminována.
Dívek se zastala ombudsmanka Anna Šabatová. Podle ní se staly oběťmi nepřímé diskriminace, protože muslimský šátek je projevem jejich náboženství. Veřejná ochránkyně práv také uvedla, že řád školy odporuje ústavnímu pořádku České republiky, školskému i antidiskriminačnímu zákonu.
Proti tomu se ohradila ředitelka školy Ivana Kohoutová. Podle ní žákyně nebyly vyloučeny, ale zanechaly studia na vlastní žádost. Hlavní problém byl v tom, že škole nedodaly požadované doklady - povolení k pobytu v Česku a doklad o absolvovaném základním vzdělání (více zde).
Událost vyvolala diskuse o tom, nakolik lze v Česku nošení hidžábu tolerovat. Prezident Miloš Zeman například uvedl, že „to začíná šátkem a končí burkou“, tedy oděvem, který zakrývá celé tělo i obličej (o slovech Zemana zde). O nošení hidžábu na školách jednal i pražský magistrátní Výbor pro vzdělávání, který však k jednotnému návodu nedospěl. Podle některých členů výboru by měl o tom, zda je zákaz nošení šátku v souladu s ústavními principy, rozhodovat soud a stát (více o jednání pražského výboru čtěte zde).
Rada střední zdravotnické školy nakonec v roce 2014 školní řád upravila. Pokrývku hlavy sice nadále nepovolila, dala však ředitelce možnost udělit výjimku z náboženských důvodů.
Podle posledních údajů ze sčítání lidu v roce 2011 žije v Praze 663 muslimů (dospělých, dětí i seniorů) z celkového počtu skoro 137 tisíc věřících.
