Rezoluce předpokládá kromě zrušení sankcí i ukončení programu OSN výměny irácké ropy za potraviny.
Aby uspěla, musejí Američané a Britové návrh přepracovat, hlavně kvůli výhradám Francie, Německa a Ruska.
"Spojené státy a Británie předloží upravenou verzi svého návrhu," potvrdil předseda Rady bezpečnosti OSN Munír Akran.
Oponenti namítají, že USA by neměly kontrolovat iráckou ropu, a prosazují významnější roli OSN v obnově země.
Moskvě také vadí, že rezoluce počítá s odvoláním sankcí, až když se prokáže, že v Iráku nejsou zbraně hromadného ničení, což je zatím nejasné.
"Chceme, aby ropa začala vydělávat, a věříme, že nejlepším způsobem bude zrušení sankcí. Ještě ale důvody k tomuto kroku prověříme, zda jsou smysluplné," reagoval šéf americké diplomacie Colin Powell.
Textem rezoluce se začínají zabývat odborníci patnácti členských zemí RB OSN. O jednání velvyslanců se zatím nerozhodlo. USA chtějí nechat hlasovat příští týden.
Spojenci mají slušnou šanci, že rezoluci prosadí. O vetu totiž žádný ze stálých členů RB OSN (USA, Británie, Rusko, Čína, Francie) neuvažuje. Většina oponentů má zájem vztahy s Washingtonem normalizovat.
Rusko však podmiňuje svůj souhlas vyřešením iráckých dluhů a kontraktů, které uzavřela svržená vláda Saddáma Husajna. Podle místního tisku však Kreml zároveň chce s USA spolupracovat.
O ožehavé problematice jednal při nedávné návštěvě Kremlu i Colin Powell. "Na vyřešení této otázky závisí osud rezoluce," tvrdí náměstek ruského ministra zahraničí Goergij Mamedov.
Snahu zlepšit kontakty s Bílým domem má i Berlín, který vehementně brojil proti úderu na Irák. "Německo nyní stojí po boku USA," prohlásil v úterý kancléř Gerhard Schröder.
Rezoluci zřejmě podpoří i Čína, která žádá významnou roli OSN při obnově Iráku. Podle expertů však Peking, který se může zdržet hlasování, dává přednost dobrým vztahům s USA než vzdáleným regionálním problémům.
Nejasné zůstávají postoje Francie, která podle všeho trvá na ústřední úloze OSN v poválečném vývoji v Iráku, což Washington může jako vítěz války jen těžko akceptovat.
Paříž byla nejtvrdším oponentem Washingtonu a Londýna při jednáních v Radě bezpečnosti OSN před válkou s Irákem. Vztahy mezi USA a Francií označují pozorovatelé za dlouhodobě vážně narušené.
