Středa 19. května 2021, svátek má Ivo
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Středa 19. května 2021 Ivo

Postavy vláčené hliněnými dny, ovšem v próze stojící na hliněných nohách

  13:07
Jihočeský prozaik Stanislav Beran (1977) přichází s novelou Hliněné dny. Stejně jako slibný předloňský debut – povídkový soubor nazvaný Až umřeš, nikdo už ti nebude chtít sahat na prsa – tak i druhou Beranovu knihu vydal brněnský Host.

Stanislav Beran, spisovatel | foto: Kavárna

Beranova prvotina je vzdor výtkám - mířeným však spíše k redakci textů, jimž nepomohla ponechat v nich jen to, co je na nich nejcennější - dílem hodným pozoru. Přinejmenším díky minimalistickému a syrovému zachycení venkovských pijáků, tápajících postav, často osamělých, mátožných v nekonečné deziluzi, bolesti či nudě. Temné obrazy z blátivých jézédáckých cest se tu střídají s až andrejevovsky tíživou epikou hutného vyprávění; pointy povídek i přes určitou monotematičnost vyznění oslovují jazykem a poetikou vidění. Bylo zkrátka předloni zřejmé, že nastupuje tvůrce poučený výrazově oproštěnou psychologickou prózou (od A. P. Čechova po Raymonda Carvera), který navíc s expresivně přesným stylem a se sociologickou věrností v povídkách zabydlel současnou krajinu jižních Čech.

O knize

Stanislav Beran: Hliněné dny. Stanislav Beran, Hliněné dny; obal knihy

Fotografie na obálce Eva Fuková (Sami tři, 1954). Vydal Host, Brno 2009, 168 stran, doporučená cena 219 korun.

Od povídky k románu cesta trnitá

Jenže: povídka není totéž, co román. Ačkoliv Stanislav Beran v tomto prozaicky rozlehlejším prostoru má v jednotlivých kapitolách našlápnuto k sugestivnímu vyprávění, jako celek vyznívá jeho novela nevýrazně, v duchu předešlého Beranova psaní by se skoro chtělo říct, že rozbředle. Sám autor, poněkud netypicky, anoncuje na přebalu knihy, o co mu v Hliněných dnech šlo: "Je to kniha druhé poloviny století, ve kterém rozkvetlo salónní levičáctví a civilizační choroby, a také příběh dvou lidských osudů, v určitých okamžicích se protínajících a poté na dlouhou dobu vzájemně ztracených, osudů, které už při letmém dotyku jako kulečníkové koule mění směr a po dalších odrazech k sobě opět nacházejí cestu...".

Stanislav Beran, Až umřeš, nikdo už ti nebude chtít sahat na prsa; obal knihy

Ovšem taková anonce se může týkat v podstatě každého druhého současného českého románu o druhé půli dvacátého století. A to je asi to, co mě na Beranově próze dráždí a mrzí – neurčitost textu, která je v jeho románu od začátku do konce přítomná – navzdory líčeným detailům a hodnověrné realistické drobnokresbě dvou hlavních postav Jana a Petra. Dobové reálie (měnová reforma, osmašedesátý, normalizace) navíc vyznívají svou pravoúhlou úsečností či přesněji schematičností, s níž jsou zmiňovány, jako publicisticky postavené dobové kulisy, v nichž je příběh inscenován.

Rozstříhat, zamíchat, něco z toho vyjde

Dalším a možná že nejrušivějším stavebním kamenem Hliněných dní je samotná konstrukce prózy, formální postup spočívající v kapitolách nechronologicky vytýčenými letopočty (1953, 1975, 1946 atd.). Jistě, příběhy často vyznějí silně i díky tomu, že je s časem vyprávění zacházeno jako se zmuchlaným papírem. V Hliněných dnech si však Stanislav Beran tento fígl ulehčil a zjednodušil. Prózu jen mechanicky rozkouskoval do jednotlivých časových úseků - fragmentů ze života dvou hlavních postav, a leporelo novely - funguj!!!

Beranův román se tříští na lepší a slabší povídky, které tak tak drží nit příběhu. Přičemž lepší jsou děje, v nichž Beran vypráví úsečně a bez popisnosti, slabší naopak kapitoly, kde se - snad kvůli potřebě realistických kulis – uchyluje k popisnosti a k papírem šustícím dialogům (pasáže o měnové reformě, hovory figur občas jako střižené ze současné televizní inscenace a na příběhu "malých lidí", realisticky a takzvaně srozumitelně popisující "velké dějiny").

Bosí jsme přišli, bosí odcházíme

Stanislav Beran, spisovatel

Nebyla bych k románu a autorovi tak přísná, kdybych si nebyla vědoma Beranova talentu. Je možné, že mu na prostor románu zatím nestačí tvůrčí dech, je rovněž možné, že je zkrátka silnější povídkář, který se existenciálním záběrem příběhů a psychologicko-realistickým popisem bolesti a samoty postav může sebevědomě přiřadit k autorům typu Jana Balabána či Anny Zonové.

A jen na okraj jedna drobná radost při četbě Hliněných dní.. Když Stanislav Beran popisuje ke konci chlad bosých nohou obou hlavních postav – kariéristického starce, bývalého kádra Petra a starce-bezdomovce, bývalého doktora Jana. Bosí jsme na svět přišli a bosí odcházíme, ten biblický motiv otevřených prázdných prstů a děravých fuseklí je prostinký i hluboký současně.

Autor:

Mimozemský život najdeme nejspíše jinde než na Marsu, myslí si odborník

  • Nejčtenější

VIDEO: Silný vítr mlátil s plošinou umývačů oken o mrakodrap. Oba zemřeli

Hrozivé video z čínského Wu-chanu zachytilo dva umývače oken, kteří opakovaně naráželi do fasády mrakodrapu, zatímco...

Zhroutil se mi svět, to je jak na objednávku Rusů, řekl Hamáček

Vicepremiér Jan Hamáček v pořadu Epicentrum Blesku potvrdil, že má stále zvýšenou ochranku, kterou dostal po zveřejnění...

Zeman je připraven Arenbergera odvolat. Babiš míní, že má ještě kam sáhnout

Prezident Zeman je připraven odvolat ministra zdravotnictví Arenbergera kvůli dosud řádně nevysvětleným majetkovým...

Po covidu přišla další rána. Indii děsí agresivní plíseň napadající mozek

Jako by nestačilo, že Indie zápasí s masivní koronavirovou nákazou, v posledních týdnech řeší také nárůst případů...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Loď řízená českým kapitánem poškodila nizozemský most, škody jsou velké

Cisternová loď, kterou řídil 59letý český kapitán, narazila do důležitého mostu v nizozemském Groningenu. Nikomu se nic...

Zapomenutý Čech třikrát přelstil gestapo. Francouzi mu dali válečný kříž

Premium Za války byl jedním z nejaktivnějších členů československého odboje ve Francii. Převáděl lidi přes hranici, z ilegality...

Nejsme Slované ani Germáni. Češi mají unikátní mix genetických profilů

Premium Čemu vlastně Slované věřili? Byli skutečně beránci? Či si libovali v krvavých rituálech a bojích jako Germáni? Čeho se...

Tisknu se k zemi. A rakety se blíží! Reportérka pod sprchou raket Hamasu

Premium Ležím na trávníku, příjemně teplý večer. Byla by to pohoda, ale je to peklo, místo hvězd totiž počítám na nebi zásahy...

  • Další z rubriky

ZÁPISNÍK: Potáhneme na Sýrii! Čeští komunisté milují Severní Koreu

Moderátor usnul, mezi českými novináři se objevily výzvy k válčení a komunistický hejtman mluvil s velvyslancem KLDR o...

ZÁPISNÍK: České sebebičování. Přijali jsme Mnichov a vůbec

Obama přestal kouřit kvůli své ženě a lidem chybí nadhled. Říkáme, že jsme nejhorší a že se Beneš v roce 1938 choval...

Příloha MF DNES Kavárna se vrací, vychází ve velkém formátu

Po prázdninové přestávce se vrací tradiční příloha Kavárna do sobotního vydání deníku MF DNES. Příloha zabývající se...

ZÁPISNÍK. Miss America a vůdkyně Bobo. Papež poskytl interview

Hrozné, Miss America je mohemedánka. Pinožení u klausistů. Proč na rozdíl od Němců odsuzujeme velkou koalici. Rozhovor...

Zatím jsem spíš studentka než modelka, říká šestnáctiletá dcera Kubelkové

Ivu Kubelkovou (44) si všichni pamatují první vicemiss roku 1996 a několikanásobnou vítězku ankety o nejkrásnější...

Princ Harry: Žil jsem jako v zoo. Podívejte, co to udělalo s mou matkou

Na streamovací službě Apple TV+ bude mít brzy premiéru dokument týkající se psychického zdraví, vytvořený princem...

Gelemová se po sedmi letech rozešla se Slováčkem. Touží po rodině

Malířka Lucie Gelemová (38) a hudebník Felix Slováček (77) se rozešli. Žili spolu sedm let, přestože se muzikant...

Cestovky přestřelily při smlouvání pobytů, teď ruší zájezdy i lety

Premium Cestovatelský boom se zatím nekoná. Kanceláře špatně odhadly touhu Čechů vyrazit s ustupující pandemií na zahraniční...

Soused si chce cestu na zastávku krátit přes náš pozemek, chce branku v plotu

Premium Soused si chce ve svém plotu, který stojí na hranici s naším pozemkem, vybudovat branku. Chodil by přes náš pozemek a...