Při výzkumu vědci zjistili, že člověk a včela mají leccos společného, přestože si jsou druhově vzdáleni. Včela i homo sapiens jsou sociální druhy, žijí ve složitě organizovaných společenstvích. Musí tedy komunikovat, hromadit informace, vyrovnat se se stářím či šířením infekčních nemocí.
Podle údajů mezinárodního konsorcia pod vedením amerických vědců George Weinstocka z Baylor College of Medicine a Gene Robinsona z Illinoiské university, kteří se včelím genomem zabývali, má včela s člověkem shodných 47,5 procenta genetických informací.
Vědci proto očekávají, že včelí genom pomůže nejen v zemědělství a potravinářství, ale i v medicíně při vývoji léků na otravy a alergie, duševním a infekčním chorobám, v boji proti parazitům, nebo při výzkumu stárnutí.
Splnění těchto neskromných cílů je každopádně ještě daleko. Nejprve by se mělo podařit rozluštit kolem 10 tisíc včelích genů, jejichž funkce je dosud známa jen částečně. "Rozluštili jsme některé geny, ale zatím nerozumíme tomu, co znamenají," zdůrazňuje Peter Rosenkranz, vedoucí institutu, který zkoumá včely na univerzitě v Hohenheimu.
První analýzy ale už k dispozici jsou: ve srovnání s dalšími druhy hmyzu se včelí genom vyvíjel pomaleji a obsahuje více genů čichu. Včely tedy mají lepší čich než octomilky nebo komáři, chuť mají ale výrazně horší. Vynikající schopnost čichu využívají včely při komunikaci, při orientaci, i při hledání potravy.
Včely se rychle a dobře učí
Rozluštěný genom vypovídá také o tom, že západní včela medonosná pochází z Afriky a že se odtamtud rozšířila ve dvou na sobě nezávislých vlnách.
Většina nových informací ale najde uplatnění v základním výzkumu. "Nemůžeme si vyrobit včely, které by měly takové vlastnosti, jaké si přejeme," říká Rosenkranz. Přesto je ale optimistický a tvrdí, že rozluštění včelího genomu bude možné později prakticky využít.
Včely jsou například schopny se do překvapivé míry učit, což je zřejmé i z jejich pokročilé vzájemné komunikace. "Včely se učí rychle a dobře. Procesy učení a jejich základy lze u nich vystopovat zjevně mnohem rychleji a jednodušeji než například u člověka nebo u primátů," vysvětluje Rosenkranz.
"Protože základní biochemické procesy jsou u všech podobných organismů stejné, může výzkum včel přinést důležité vědecké výsledky, které se dají využít například při léčbě pacientů s Alzheimerovou chorobou."
