Je všední den dopoledne, za běžných okolností by v tuto dobu byly v zoologické zahradě v Lešné ve Zlíně slyšet dětské hlasy, protože začal čas školních výletů. Tentokrát je to jinak. Kvůli opatřením proti koronaviru je zahrada od poloviny března zavřená.
Po cestičkách mezi expozicemi občas projdou zaměstnanci zoo v pracovním oblečení a rouškách. Je slyšet zvuk pracovních strojů. Hlasitě o sobě dávají vědět zoborožci, opodál se neposedně vrtí dželady a ještě dál při obchůzkách svého výběhu lámou větve sloni.
„Nějaký ruch tady je. Zahrada se nemůže zastavit, i když je bez návštěvníků,“ říká ředitel zoo Roman Horský.
Netají se tím, že mu poklid vyhovuje. Většinou se tudy prochází před otevřením a po uzavření zoo, nicméně z mlčenlivé atmosféry trvající několik týdnů dobrý pocit nemá.
„Takovou zahradu mám nejraději, ale musím řešit, jak to zvládneme finančně. Nikdy nebyla tak dlouho uzavřená, krátkodobě jen při větrných poryvech, nebo když tady byla povodeň,“ připomněl Horský.
Židle a stolky venkovních posezení jsou nachystané, ale prázdné. Stejně tak dětské prolézačky. I když zahrada návštěvnicky leží ladem, její život musí běžet dál, podobně jako rozjeté investiční akce.
Dělníci tak pokračují ve výměně krytiny lešenského zámku, jehož střecha je zakrytá lešením. Když je zavřeno, mohou vozit materiál i přes den. Jinak museli končit s dovážkou před devátou hodinou, aby nekličkovali mezi návštěvníky.
Totéž platí pro údržbu zahrady. Zaměstnanci nedaleko pavilonu žiraf odklízejí po zimě spadané listí, výjimečně pomocí strojů. Pokud by bylo otevřeno, museli by vzít hrábě a lopaty a listí odvézt traktorem druhý den ráno ještě před příchodem prvních návštěvníků.
Klíčové je otevřít v dubnu
To jsou ale jen bezvýznamné výhody současného stavu. Vždyť jen při posledním prosluněném víkendu přišla zahrada možná až o 10 tisíc hostů. A tím pádem i o nemalé tržby ze vstupného, které obyčejně míří do oprav.
„Březen pro nás není tragický. Důležité je, abychom otevřeli v dubnu, a to co nejdříve. Pokud by se to nestalo, nastal by problém,“ tuší ředitel zoo.
„Když máme úspěšné Velikonoce, navštíví nás během prodlouženého víkendu 25 až 30 tisíc lidí, což představuje 4 až 5 milionů korun. To už by byla citelná ztráta,“ poznamenal Horský.
V zahradě musejí návštěvníky chtě nechtě přepočítávat na peníze: jeden deštivý víkend v sezoně znamená minus půl milionu korun. A veškeré opravy kromě zámku zahrada hradí ze vstupného, ročně jde o 15 až 20 milionů takto proinvestovaných peněz.
„Když je nastřádáme na jaře, můžeme se na podzim pustit do oprav. Měli jsme v plánu vylepšení asijské voliéry či provětrávacích kanálků kolem stájí. Teď nevím, jestli se do toho pustíme,“ zamýšlí se Horský.
Věří, že v dubnu přece jen zahradu otevře, byť třeba jen venkovní část bez vnitřních expozic, jako to bylo před vyhlášením nouzového stavu.
Budou peníze na halu pro slony a pavilon jaguárů?
Nejistota může odložit nové investice. Město mělo letos a příští rok jako zřizovatel zahrady poslat 30 milionů na nové zázemí pro slony. Není to jisté, i když Horský ukazuje nový sloní výběh i místo za ním, kde má vzniknout prostorné kryté ustájení.
„Sloni si hodně polepší, bude to jeden z největších sloninců v Evropě,“ nastínil.
Město už řeklo, že v následujících dnech zváží, které investice odloží, protože se mu sníží příjmy a bude muset šetřit. Odklad může potkat i výstavbu atraktivního pavilonu jaguárů, na jehož expozici plánovala radnice dát letos 8 milionů korun.
„Vznikne univerzální skleník, kde kromě rostlin budou v zimě jaguáři, venku pak budou dva letní výběhy. Nebude chybět prosklený bazén, takže návštěvníci můžou sledovat, jak budou tyto šelmy chytat ryby,“ předestřel Horský.
V rámci této investice se upraví také návštěvnická trasa z Amazonie vzhůru k pavilonu Yucatán. Nebude už tolik strmá, uleví se především vozíčkářům a rodičům s dětmi.
Návrat návštěvníků může být pro zvířata trochu šok
Protagonisté zoo – zvířata – si podle ředitele rychle zvykli, že je neobdivují hlučné davy, a stejně tak se přizpůsobí, až se přihrnou zpátky. Úplně jasné ale není, jak zareagují na okamžité zástupy, které po otevření přijdou. Když začíná sezona klasicky, lidí přibývá postupně.
„Bude to zlom. Může to být pro zvířata trochu šok. Budeme sledovat, jak se budou chovat, možná budeme muset udělat nějaká opatření,“ uvažuje Horský.
Teď ale vypadají savci spokojeně, žirafy poklidně žvýkají seno a sem tam se líně pootočí za postavou, která se mihne poblíž.
„Kopytníci nevyhledávají davy lidí, naopak se rychle nastaví na klidový režim,“ popsal Horský.
Současně si v zoo všimli, že některá zvířata byla nedůvěřivější a ostražitější, když k nim lidé nově chodili s rouškami.
Lvi ale věrní své tradici jen netečně polehávají na slunci, krásná antilopa koňská se klidně pase s voduškami, kterým se také říká antilopy vodní. U jezírka černý čáp na jedné noze sleduje vodní hladinu.
Aby zahrada zůstala se svými příznivci v kontaktu, začala na internet umisťovat videozprávy, které se týkají narozených mláďat, proměn areálu nebo míst, kam se běžně lidé nedostanou.
Zoo se může pochlubit čerstvými přírůstky lenochoda a mravenečníka.
U pavilonu žiraf mezitím vzniká vyhlídka; nevelká dřevěná tribuna, z níž bude možné zvířata krmit. Proměnou prošla lávka u expozice plameňáků růžových a v australské oblasti se dokončují úpravy u nové průchozí expozice pelikánů.
Teď už zbývají jen návštěvníci.
