Ještě před návratem prvňáků do lavic využívala učitelka ze vsetínské základní školy Integra krupici nasypanou na plech, do které psala prstem písmena, aby děti viděly, jak je správně psát. Video pak rozeslala a žáčci si ho mohli přehrávat tak dlouho, jak potřebovali.
Na základní škole Křiby ve Zlíně zase rozdělili učivo v každém předmětu na základ, který musí všichni znát, a nástavbu pro žáky, kteří mají o předmět hlubší zájem. A formou doučování přidali v češtině, angličtině a matematice hodiny navíc.
„Účast na nich je dobrovolná, obvykle se však sejde většina třídy,“ líčí zástupce ředitele školy Pavel Růžička.
Téměř všechny školy mají učitele s dobrými nápady. Aby se šířily a dostaly se k co největšímu množství žáků, vznikají internetová fóra, kde si učitelé předávají zkušenosti. Za své si šíření příkladů dobré praxe vzala i Česká školní inspekce.
Od jara udělala dvě různá šetření mezi školami a díky tomu se jí sešla i řada nápadů. „Nabízíme školám metodickou podporu a využíváme při tom právě konkrétní inspirativní příklady. Pokud někde řeší problém a my víme, že jinde si s ním poradili, můžeme přímo propojit ředitele,“ říká ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal.
Inspekce nabídla konzultační systém, do kterého mají přístup všechny školy. „Máme skutečně velkou databázi informací. Důležité ale je, že můžeme najít příklady řešení konkrétního problému ve školách, které mají srovnatelné podmínky,“ dodává Zatloukal.
Školy totiž mají různé možnosti a co funguje v obecní malotřídce, nemusí být použitelné u víceletého gymnázia.
Zvyknout si na distanční výuku museli jak učitelé, tak také žáci. „Otevřely se jim nové možnosti, mohou si sami plánovat čas a je překvapivě hodně žáků, kterým tento systém vyhovuje a zvládají ho,“ hodnotí ředitel zlínské základní školy Dřevnická Pavel Dvořák.
Pracovat samostatně se děti teprve učí
„Zásadní ale je, jak dlouho to bude trvat, protože rozdíly mezi žáky se prohlubují.“ Motivovat je k učení teď musí rodiče, pokud ale zároveň pracují, případně mají víc školou povinných dětí, může to být problém.
„Děti většinou nejsou zralé na to, aby pracovaly samostatně, to je něco, čemu se musí teprve naučit,“ upozornil ředitel vsetínské Integry Libor Podešva.
Učitelé se shodují, že mohou na dálku předat informace a vysvětlit učivo. Co se ale distanční výukou řeší jen obtížně, jsou souvislosti a upevnění znalostí. Chybí i možnost zjistit, jaký udělali žáci pokrok, a jestli učivo ovládají. „Zkoušet na dálku nebo psát testy nemůže být zcela objektivní, protože nevíme, koho zkoušíme,“ podotýká Podešva.
U menších školáků do výsledků často zasahují rodiče, u starších se zase učitelé setkávají s tím, že jeden vypracuje odpovědi a rozešle je spolužákům. Lepší variantou prý aspoň je, když dají žáci hlavy dohromady a jde tak o týmovou práci.
Školy by uvítaly alespoň návrat rotační výuky. „Má své nedostatky, ale pořád je to lepší. Když máme žáky ve třídě, vidíme rovnou, jestli učivu rozumí, a můžeme na to reagovat. Distanční výuka v tomto není tak funkční,“ vysvětluje Růžička.
Prakticky stejně školy přistupují také k přípravě deváťáků na přijímací zkoušky. Přestože ministerstvo školství zrušilo v tomto školním roce povinnost konat státní přijímačky, většina středních škol v kraji testy plánuje. Základní školy tak přidávají matematiku a češtinu.
