Na krásný barokní kostel v centru Zašové se tiskne nenápadná budova. Zvenčí nepůsobí úchvatně – omšelé žluté zdi, zamřížovaná okna. Neznalý člověk by sotva tipoval, že jde o mimořádnou památku. Klášter trinitářů je přitom jediný svého druhu na Moravě.
„Punc památky nemá, ale klame tělem,“ směje se Josef Krůpa, předseda Matice zašovské, který se historií kláštera dlouhodobě zabývá. Sám přitom přiznává, že ani většina místních nemá k unikátní stavbě hlubší vztah.
„Je to pochopitelné, řada lidí si ji pamatuje jen jako budovu u kostela, kde měli domov postižení chlapci,“ naráží na poslední využití objektu, který do roku 2016 fungoval jako Ústav sociální péče pro mladé lidi s mentálním handicapem.
Už šestým rokem má areál v majetku obec a vnímání celého klášterního komplexu by se v dohledné době mělo změnit. Zašová totiž chystá velkou rekonstrukci. Jejím cílem je vrátit budově historickou podobu, získat prostory pro kulturu a společenské akce a zároveň přilákat turisty. Spolupracuje na tom právě s Maticí zašovskou, která vznikla kvůli podpoře kláštera před čtyřmi lety.
„Navazujeme na naše předchůdce, kteří vnímali Zašovou jako poutní místo a chtěli tu vybudovat důstojné zázemí pro turisty. Nikdy k tomu ale nedošlo,“ vypráví Krůpa.
Legenda o rytíři a Panně Marii
Při provádění klášterními budovami popisuje neobyčejný příběh místa. Na jeho počátku je legenda o křesťanském rytíři, která se vztahuje ke zdejšímu prameni Stračka. Podle pověsti raněného a vyčerpaného rytíře, který prchal před Tatary, zachránila Panna Marie. Výjev, kdy mu Matka Boží spouští šňůrku, aby se jí mohl zachytit a kráčet za ní, je vyobrazen na oltáři zašovského kostela.
Údajně právě kvůli tomuto obrazu nechal Karel Jindřich ze Žerotína postavit nový kostel. Ten byl dokončen v roce 1725. „Zašovští tady však postrádali duchovní správu, což byl důvod, proč se sem později dostal řád trinitářů,“ vysvětluje Krůpa.
 |
Trinitáře sem přivedl Václav Vranečka, bratr někdejšího zašovského rektora a kronikáře.
„V té době na Moravě ani v Čechách žádní trinitáři nebyli,“ líčí odborník. Tito řeholníci se zaměřovali na vykupování křesťanských zajatců z muslimského područí a nejblíže sídlili na Slovensku. Získat podporu pro klášter však nebylo snadné.
Jeho založení musel posvětit císař Karel VI., který to původně rázně zamítl. Dokonce s formulací „perpetuum silentum“ – tedy, že o celé věci nechce už nikdy slyšet. Po čase se však přece jen podařilo panovníka přemluvit.
Nakonec souhlasil s podmínkou, že v Zašové bude maximálně třináct bratrů, kteří budou ovládat moravský jazyk a nebudou v chudobném kraji pořádat sbírky. Bratři zde působili od roku 1728 do roku 1783, kdy klášter zrušil Josef II., vnuk císaře Karla VI.
„Důvod byl prostý. Císaři se nelíbilo, že ze země vyvážejí peníze. To byla pravda, protože trinitáři shromažďovali prostředky na výkup zajatců,“ připomněl Krůpa.
Atmosferická procházka mezi klášterními zdmi
Budova následně sloužila různým účelům. Byla v ní první dílna na výrobu gobelínů Rudolfa Schlattauera, škola i sirotčinec. Komplex také prošel několika přestavbami.
„V podstatě ale můžeme být rádi, že se dochoval aspoň v této podobě. Řada jiných klášterů sloužila po zrušení jako kasárna nebo vězení, zcela se vybydlely a zničily,“ dodává Krůpa.
Potemnělé chodby, sály a místnosti zašovského kláštera si dodnes uchovaly specifickou atmosféru. V přízemí jsou nástěnky s informacemi o chystané obnově, zapomenutý obraz odkazuje na jednu z kulturních akcí, která se ve zdejším sále odehrála.
Řád trinitářů už dávno v zašovském klášteře nepůsobí, místo si však uchovává silnou atmosféru.
Masivní kovový kříž na konci jedné z chodeb je zase ukázkou jednoho zastavení z křížové cesty, která se připravuje v zahradě a má památce navrátit duchovní ráz.
V prvním a druhém patře se obraz mění a k vidění jsou mříže v oknech, kolečková křesla, torza postelí. Stopy po posledním využití, kdy měli v klášteře azyl handicapovaní chlapci, jsou vidět prakticky ve všech místnostech. Naopak věci, které by odkazovaly na působení řádových bratrů, se nedochovaly.
Po bratrech zůstaly vědecké přístroje a knihy
„Nejvíce o jejich životě se dalo vyčíst z likvidačních protokolů. Našlo se tady přes 2 500 knih, ale také vědecké přístroje na zkoumání elektrických či atmosférických jevů,“ popisuje předseda Matice zašovské.
Drobných příběhů a zajímavostí je celá řada. Traduje se například, že řeholníci na zdejší zahradě jako první na Moravě začali pěstovat brambory. Tuto plodinu přitom do té doby lidé spíše znali jako krmivo dobytek.
„Byl v nich ale potenciál levného pokrmu, který mohl chránit obyvatelstvo před hladomorem. A řád opravdu mohl k propagaci pěstování brambor přispět,“ poznamenal Krůpa.
Malebná klášterní zahrada má sloužit místním i turistům k procházkám a odpočinku.
Působení trinitářů by v budoucnu měla připomínat jedna z expozic, která je naplánována do prvního patra. Doplnit ji má výstava připomínající historii obce nebo snímky známého fotografa Jindřicha Štreita. Na dalších expozicích by chtěli v Zašové spolupracovat s Muzeem regionu Valašsko či rožnovským skanzenem.
Přízemí kláštera by mělo sloužit jako zázemí pro kulturní akce a ve druhém podlaží se počítá s ubytováním. V plánech je větší pokoj, který by mohli využívat svatebčané, i skromnější apartmány.
V dalším křídle objektu by měla vzniknout kuchyně. Naopak tmavé sklepení, kde řádoví bratři skladovali víno, zatím zůstane bez stálého využití.
Obec vymýšlí, jak přilákat turisty
Obec si od proměny areálu slibuje probuzení turistického ruchu. „Jsme vesnicí, která leží na hlavním tahu mezi Valašským Meziříčím a Rožnovem. Lidé tudy sice projíždějí, ale nezastaví se u nás. Přitom máme co nabídnout,“ myslí si starosta Zašové Jiljí Kubrický.
„Dovedu si představit, že tu hosté stráví víkend, nebo klidně i týdenní dovolenou. Jenže momentálně nemají kde se najíst a kde přespat,“ uvědomuje si. Zašová láká i na nádhernou přírodou, leží totiž pod hřebenem Veřovických vrchů a dá se odtud naplánovat řada výletů. Zajímavá je i klášterní zahrada s jezírkem, kapličkou, starými odrůdami stromů či bylinkovými záhony.
„Věřím, že lidé by prostředí ocenili. Je to něco jiného než v luxusních hotelích, ale má to své kouzlo,“ uvažuje starosta.
Zašová teď dokončuje projekt pro stavební povolení a pokud by vše šlo podle plánu, s přestavbou hodlá začít příští rok. Pracovalo by se po etapách. Celkové náklady ještě nejsou jasné, ale měly by se pohybovat kolem 80 milionů korun.
„Pokud se shodneme v zastupitelstvu, jednu část bychom dělali z vlastních prostředků a vzali si úvěr. Na památkově chráněné křídlo bychom se pokusili získat dotaci, nejspíše z norských fondů,“ naznačil Kubrický, který přiznává, že pro obec je vlastnictví kláštera velký závazek.
„Na druhou stranu je to dědictví, které tady máme stovky let. Naším úkolem je vymyslet způsob, aby to fungovalo a nezatěžovalo obec,“ dodal.
