Druhá nejoblíbenější je Müller Thurgau. Mezi modrými odrůdami vládnou Frankovka a Zweigeltrebe. Vyplývá to z průzkumu Českého statistického úřadu, který se provádí jednou za pět let.
Bílé odrůdy vín mají v regionu jasnou prioritu. Radomír Menšík, majitel Vinohradnické společnosti z Vážan na Uherskohradišťsku, hospodaří na nejrozsáhlejších vinicích v kraji. Na celkem 118,83 hektaru své mimořádně úrodné půdy nechal vysázet jen Ryzlink rýnský a Müller Thurgau.
„Oběma odrůdám se u nás daří a mezi zákazníky jsou oblíbené,“ podotkl podnikatel.
Ve stejném duchu hovoří i další dva největší hráči v oboru, Vinohradnictví Hluk a Agro Zlechov. „Na viničních terasách jsme vysázeli celkem osm bílých vín a všem se daří náramně dobře,“ pochvaluje si ředitel hlucké společnosti Pavel Macháček.
Vinohradnictví pěstuje na 31,34 hektaru kromě Ryzlinku rýnského a Müller Thurgau ještě Rulandské bílé i šedé, Chardonnay, Moravský muškát, Pálavu a Sauvignon. Pokud jde o případné další rozšiřování vinic, společnost přivítá každý půdní výkup.
„Spokojíme se třeba i se dvěma nebo pěti hektary. Sehnat i tak malé výměry je dnes úspěch, neboť majitelé se své půdy nechtějí zbavovat,“ poznamenal Macháček.
Na zhruba stejné ploše jako v Hluku hospodaří i Agro Zlechov, kde si případnou potřebu rozšíření vyřeší sami. Společnost má v rezervě čtyři vlastní neosazené hektary, na nichž by mohly růst hned tři bílé odrůdy – Müller Thurgau a Rulandské šedé a bílé.
Co říká statistika404 vinařů pěstuje révu ve Zlínském kraji. Je to o 32 méně než v roce 2015 459 hektarů pokrývají vinice v regionu. Za šest let stoupla jejich výměra o 117 hektarů |
Více než třetina vinic ve Zlínském kraji je starých od deseti do třiceti let, což je podle vinařů ideální. Právě v rozmezí těchto let se totiž sklízí nejkvalitnější réva.
Nejmladší vinice se nachází v katastrech Hluku a Velehradu a patří společnosti Arcibiskupské zámecké víno Kroměříž. Z plodů sbíraných na církevních vinicích vzniká mešní víno, tedy alkoholický nápoj, jenž se nesmí doslazovat. Zatímco na prosluněných svazích nad Hlukem se vinice objevily postupně v letech 1997 až 2003, první sklizeň z Velehradu se čeká až příští rok.
Vinařů v kraji ubylo
„Vinice je ještě mladá, vznikla teprve před dvěma lety,“ vysvětlil Karel Smetana, ředitel kroměřížské společnosti. Na pěti a půl hektarech se pěstují výhradně bílé odrůdy Hibernal, Chardonnay, Pálava, Sauvignon, Sylvánské zelené a Tramín červený.
Samotné Arcibiskupství olomoucké pronajímá vlastní vinici jednomu ze soukromých pěstitelů v nedalekých Polešovicích. Kroměřížská společnost by ji v případě dalšího rozšiřování mohla začít spravovat. „Ale to se bavíme o střednědobém výhledu. Nyní tato úvaha není předmětem žádných debat,“ upozornil Smetana.
Církevní vinice teď čekají na takzvané zelené práce, při nichž se odstraňují neplodná očka z kmínků.
„Ale to bude nejdříve v polovině května. Proměnlivé počasí minulých dnů, kdy bylo ráno často pod nulou, révě naštěstí neuškodilo. Mrazy nastaly v čase, kdy ještě neměly co spálit. Takže jsme mohli bez potíží dokončit zimní řezy,“ sdělil Smetana.
Výsledky posledního statistického průzkumu přinesly i jedno překvapivé zjištění v podobě úbytku počtu pěstitelů. Zatímco v roce 2015 jich ve Zlínském kraji bylo 436, dnes 404. Naopak výměry vinic se ve sledovaném období zvedly ze 342 na 459 hektarů.
Majitel Šlechtitelské vinařské stanice v Polešovicích Zdeněk Habrovanský má prozaické vysvětlení: „Malí pěstitelé odpadají. Často jde o starší ročníky, které nemá kdo nahradit. A růst, to si dnes mohou dovolit je velcí pěstitelé, kteří naopak mají následovníky.“
