Ke Zlínu patří už devadesát let. V baťovském areálu nesla tato budova číslo 3. Podle archivních materiálů Krajské galerie výtvarného umění byla dostavěna v roce 1932 a sloužila jako firemní administrativní budova, protože dnešní 21. budova vznikla až v roce 1937. Starousedlíci si tento dům pamatují také jako sídlo Krajského národního výboru a od roku 1959 v ní sídlil Pedagogický institut v Gottwaldově.
Pětipodlažní budova v sousedství autobusového nádraží, která půl století sloužila ke vzdělávání budoucích technologů, letos zmizí a za tři roky ji nahradí nový dům.
„Zásadním problémem je statika budovy. Nejdříve jsme zvažovali rekonstrukci, to se však ukázalo jako skoro nemožné. Podle expertů z Kloknerova ústavu by to bylo technicky náročné a krajně nehospodárné,“ vysvětlil kvestor Univerzity Tomáše Bati (UTB) Alexander Černý. „Proto jsme se rozhodli budovu definitivně opustit a postavit novou,“ dodal.
Od 60. let patřila budova s označením U1 technologické fakultě a byla první v historii budoucí univerzity. Nacházelo se v ní třicet laboratoří, deset seminárních místností a dvě velké posluchárny. Právě tady se desítky let scházeli všichni studenti a zaměstnanci fakulty, až později vzniklo Centrum polymerních systémů, nové laboratorní centrum i nové ústavy, které dostaly prostor na jiných univerzitních budovách.
Teď už je fakulta vystěhovaná, na stěnách jsou jasně patrné praskliny, ale i vážnější deformace v podobě odtržení celých stěn od stropu a poklesu podlahy.
„Bylo potřeba přestěhovat plochu o rozloze kolem 7 500 m2, což zhruba odpovídá rozloze jednoho fotbalového hřiště, přičemž to pomyslné hřiště bylo plné laboratoří, učeben, kanceláří, tedy laboratorních přístrojů a vybavení, nábytku a spousty dalších věcí,“ popsala mluvčí univerzity Petra Svěráková.
Zásah je nutný, demolici doporučují odborníci
Podle odborníků je razantní zásah nutný. Univerzita se na názor ptala expertů z Kloknerova ústavu, který je součástí Českého vysokého učení technického v Praze. Ti vyhodnotili všechny technické průzkumy a posudky statiky budovy, z nichž například vyplývá, že železobetonový nosný systém má velmi nízkou pevnost a nelze jej podle současných norem za železobeton ani považovat. Jejich závěr jednoznačně doporučil demolici a novou stavbu.
„Na straně jedné nás to trošičku mrzí, přeci jen mluvíme o budově, kterou svého času pravděpodobně navštěvoval i Jan Antonín Baťa a kde naše fakulta strávila více než padesát krásných let. Zároveň se ale velmi těšíme,“ podotkl děkan fakulty Roman Čermák. „Nová budova nabídne nové možnosti, a my tak budeme moci posunout úroveň vysokoškolského vzdělávání ve Zlíně zase o kus dál,“ dodal.
Univerzita aktuálně hledá firmu, která budovu citlivě zbourá, i s ohledem na sousední Dům kultury, a bude například umět znovu recyklovat rozebranou stavební hmotu. Práce by měly začít letos v říjnu a trvat asi čtyři měsíce. Povolení od památkářů i další nutné legislativní kroky už má univerzita za sebou.
Novostavba bude plná moderní techniky
Soutěž o nejvhodnější architektonický návrh novostavby univerzitu teprve čeká. Už teď má ale k dispozici předběžnou studii, z níž vyplývá, že nová budova vznikne přesně na místě té současné.
Měla by mít čtyři podlaží, z nichž první bude výrazně vyšší, než je běžné, aby se do něj výškově vešly všechny moderní stroje a zařízení potřebné pro výuku strojírenského programu. Součástí nové fakulty budou i laboratoře a potřebné zázemí pro zaměstnance a studenty.
„Po více než padesáti letech činnosti fakulty technologické tak budeme mít konečně prostory, které jsou projektovány pro výuku a výzkum v oblasti strojírenství, materiálů a technologií 4.0, tedy vysoké a prostorné halové laboratoře. A také mnohé další, odpovídající 21. století,“ upozornil rektor UTB Vladimír Sedlařík.
Celkové náklady na bourání, projekty a samotnou stavbu se pohybují kolem 540 milionů korun. Část by měla univerzita získat ze státního rozpočtu, část zaplatí ze svých prostředků. První studenti by do nové budovy měli vkročit s akademickým rokem 2025/26.
