Zahraničí ale skýtá daleko větší možnosti a především firmy ve Zlínském kraji tamní pracovníky v brzké době budou potřebovat. Důvodů je několik. Třeba to, že i když se míra nezaměstnanosti v kraji během ledna zvýšila, činí pouhých 2,9 procenta. Ovlivňuje ji například nedostatek pracovníků ve stavebnictví.
„Obrovská poptávka po stavebních činnostech způsobila to, že tito lidé do evidence přicházejí v daleko menším počtu,“ uvedla krajská ředitelka úřadu práce Miriam Majdyšová. „Velké firmy si drží zaměstnance a ani na období mimo sezonu je neposílají do evidence. Mají i zakázky, které se dají v zimě realizovat,“ dodala.
Potíže najít šikovné lidi ale mají nejen stavební společnosti. Počet volných míst je o tři tisíce vyšší než počet lidí bez práce. „Firmy jsou v situaci, kdy musí odmítat zakázky a to je něco, co si v současné ekonomické situaci stát nemůže dovolit,“ řekl předseda Sdružení podnikatelů Zlínského kraje Rudolf Chmelař.
Druhým důvodem je fakt, že průměrný věk obyvatel kraje neustále roste, nyní činí 43,8 roku. To je zhruba o rok více než průměr republiky.
Zmíněné sdružení podnikatelů proto přišlo s myšlenkou zjednodušit systém najímání zahraničních pracovníků. A také odbourat zprostředkovatele. „Mnohem přehlednější by bylo, kdyby si firmy dělaly nábor přímo na území daného státu. Mohly by najít i kvalifikované pracovníky, kteří jim chybí,“ vysvětlil Chmelař.
Zaměstnavatel by cizincům musel zajistit ubytování, uzavřít s nimi řádnou smlouvu a nabídnout podmínky srovnatelné s těmi pro české zaměstnance. Lidé by tak byli spjatí s konkrétní firmou i regionem a mohli by k nim získat vztah.
To lze u agenturních pracovníků, kteří se zdrží krátkou dobu a firmy střídají, jen těžko očekávat. Navíc by se tím zjednodušil přehled o pohybu cizinců v Česku a také komunikace s nimi.
Některé firmy už zkušenosti se zahraničními pracovníky mají, jiné o nich vážně uvažují. Zemědělské družstvo Postoupky se dříve pokusilo získat pracovníky z Ukrajiny, ale nepochodilo. „Narazili jsme na takové administrativní zábrany, které jsme nepřekonali. Za zjednodušení bych se přimlouval,“ reagoval předseda družstva Jan Hašek.
Nyní mají plný stav, protože ale pracují v sezonním odvětví, mohou se do personální nouze dostat třeba během sklizně. Zajištění směn v živočišné výrobě zase může kdykoliv ohrozit vyšší nemocnost. „Byli bychom schopní vytvořit i dlouhodobější pracovní místa,“ dodal Hašek.
O pomoc se obrátí na zastupitelské úřady
„Zjednodušení procesů a zkrácení času v souvislosti s vyřízením zaměstnanecké karty, popřípadě schengenského víza by byla cesta, která by zaměstnavatelům pomohla. Ta je nyní velmi zdlouhavá,“ poznamenala mluvčí Continental Barumu Regina Feiferlíková. Největší zaměstnavatel v kraji potřebuje operátorské, ale i odborné profese, jakými jsou elektrikáři či údržbáři.
Lázně Luhačovice nebo rožnovská společnost ON Semiconductor zahraniční pracovníky nemají, chybí jim ale nekvalifikovaná pracovní síla. V Luhačovicích shánějí pomocné kuchaře, uklízečky nebo pokojské. Při výrobě polovodičů scházejí operátoři výroby.
„To nevyžaduje konkrétní kvalifikaci, lidi si zaučíme,“ řekl tamější HR manažer Ivan Tomek. „Zvažujeme, že zaměstnáme testovací skupinku cizinců a uvidíme, jak to bude fungovat,“ naznačil.
Při náboru by oslovili zprostředkovatelské agentury. Mnoho jiných možností ani není. Místo vhodné pro cizince musí tuzemská firma nejprve nahlásit úřadu práce, a až pokud se ho nepodaří obsadit, dostane se na zahraniční zájemce. Ti se ale ve své domovině o nabídce dozvídají jen velmi těžko.
„Udělat nábor v cizím prostředí je pro zaměstnavatele nákladné a časově náročné,“ podotkla Feiferlíková.
„Ideální by proto bylo využít zastupitelské úřady v jednotlivých zemích,“ naznačil Chmelař. V těchto dnech jednal se zástupci Senátu a skrze ně chce návrh dostat na příslušná ministerstva. Především práce a sociálních věcí a také na vnitro, které zřizuje ambasády.
Krásno má řadu zkušeností
Letité zkušenosti se zaměstnáváním cizích státních příslušníků má valašskomeziříčská společnost Krásno, která se zabývá zpracováním masa. Už roky tady mají řezníky a další profese z Mongolska, později se k nim přidali i lidé z Vietnamu a Ukrajiny. K náboru využívají agentury nebo zprostředkovatele a zkušenosti s nimi mají v celé škále od výborných po špatné.
Nejlépe spolupráce funguje v Mongolsku, kde mají osvědčeného zprostředkovatele. Ten jim lidi vytipuje a firma se s nimi pak spojí. Chce mluvit s každým adeptem zvlášť, aby se přímo od vedení společnosti dozvěděl, kam jede, co bude dělat a za jakých podmínek. Podnik jim nabízí ubytovnu, letos ale plánuje stavět pro stálé zaměstnance apartmánové byty.
„Mongolců u nás pracuje asi osmdesát a jsou to naši zaměstnanci, Ukrajince jsme najali přes agenturu,“ konstatoval jednatel Krásna Karel Pilčík.
Pracovní morálka cizinců je podle něj vyšší než u místních lidí, zvlášť pokud je hledají ve skupině těch, kteří jsou v současnosti bez zaměstnání.
„Pro ty je vstávat na šestou ranní příliš brzy, pracovat osm hodin příliš dlouho. Chodí do práce týden a jdou na neschopenku,“ řekl ke zkušenostem s českými nezaměstnanými Pilčík. „Není jiná cesta než zaměstnávat cizince,“ dodal.
