Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Ladislav Němec, MAFRA

Najít kvalitního učitele je problém, shodují se ředitelé škol

  • 4
Školy čeká rozsáhlá generační obměna. Kantoři totiž stárnou, například ve Zlínském kraji jich za pár let bude polovina v důchodovém věku. Situace je zlá už dnes. Najít kvalitního a kvalifikovaného učitele je problém. Pravděpodobně ale bude ještě hůř.

„V příštích sedmi letech dosáhne téměř polovina učitelů v kraji důchodového věku. A i kdyby nastoupili všichni studenti, kteří odtud pocházejí a jsou dnes na pedagogických fakultách, nebude to stačit,“ uvedl krajský radní odpovědný za školství Petr Gazdík.

Vůbec největší nedostatek bude učitelů angličtiny, češtiny, matematiky nebo fyziky.

Situaci může podle něj zvrátit výrazné zvýšení platů, možnost kariérního růstu, omezování byrokracie na školách a zvyšování společenské prestiže. Co však zní jednoduše na předvolebních plakátech, se v praxi těžko prosazuje.

„Tady ale rychlé řešení neexistuje,“ upozornil expert společnosti EDUin Tomáš Feřtek.

V současné době hledá učitele řada škol ve Zlínském kraji. Velký problém je hlavně s učiteli na prvním stupni základních škol.

„K prvňáčkům, druháčkům nemůžete poslat absolventa. Tam je nutná praxe,“ vysvětlil ředitel základní školy Slovenská ve Zlíně Otto Procházka.

Třeba na základní škole v Tupesích akutně potřebují učitele na první stupeň a taky učitele matematiky a chemie. Inzerují na krajském webu zkola.cz, kde jsou ale také inzeráty z opačné strany, tedy od učitelů hledajících zaměstnání.

„Zájemci jsou, ale nepotkáváme se s představami. Problém bývá dojíždění, odradí je počet dětí ve třídě nebo žáci se speciálními vzdělávacími potřebami,“ posteskl si ředitel školy Štěpán Kubiš.

Oslovil i studenty, kteří byli ve škole na praxi. „Několik z nich mi rovnou řeklo, že do školství vůbec nenastoupí,“ dodal Kubiš.

Pro mladé kantory by mohl být k dispozici mentor

Zle jsou na tom i střední školy, vůbec největší problém je s učiteli odborných předmětů.

„U nás jsou to inženýři, kteří mají praxi v oboru a k tomu pedagogické minimum,“ ujasnil ředitel Střední průmyslové školy polytechnické Jiří Charvát.

Škola je potřebuje hned z několika různých oborů – strojaře, elektroinženýry, plastikáře i odborníky na polygrafii. V soukromém sektoru ale mají lidé s technickým vzděláním podstatně vyšší platy.

„Velice podobná, tedy velice špatná, je situace u učitelů odborného výcviku,“ dodal Charvát.

V tomto případě jde o lidi, kteří jsou vyučení v oboru, pracovali v něm, potom si doplnili maturitní vzdělání a pedagogické minimum. Jen to vyjde zhruba na deset tisíc korun, které musí investovat sami a před nástupem.

Škole pomáhá zajistit vyučující i systém odborné podpory, který má zavedený. Když přijde učitel bez praxe, má k dispozici zkušenějšího kolegu, který mu „řemeslo“ postupně předává.

A právě to je jedna z věcí, která může kantořinu udělat lákavější pro mladé učitele.

Pak by musel stát zaplatit nejen kantory, ale i takzvané podpůrné profese. Tedy mentory, s nimiž by se učitelé mohli radit. Odzkoušený už je i systém, kdy absolvent pedagogiky nastoupí do školy nejprve jako párový učitel.

V hodinách spolupracuje se starším kolegou a přebírá od něj zkušenosti. „Mladí učitelé, kteří tímto prošli, říkají, že na fakultě se o učitelství mnoho nedozvědí, a kdyby přišli do školy a neměli podporu, nevydrží v ní,“ vysvětlil Feřtek.

Stále víc je potřeba i speciálních pedagogů a etopedů. S poruchami učení u dětí si kantoři umí poradit. Situace, do nichž se dostávají se žáky s výchovnými problémy, ale zvládají obtížně.

Všechno dohromady by změnilo klima ve školách a dalo učitelům prostor, aby se soustředili na učení. Zlínský kraj nyní inicioval jednání s pedagogickými fakultami i ostatními kraji, aby společně tlačili na ministerstvo školství.

„Všechny změny mají počátek ve změně financování regionálního školství. Musíme vyjít od toho, že smažeme rozdíly ve financování mezi kraji,“ reagoval Gazdík.

Ve Zlínském kraji totiž mají učitelé vůbec nejnižší platy v rámci republiky. Až o 1 800 korun měsíčně.