Nahoru vedou jen dvě přístupové cesty, každá z jiného kraje, a parkování pod vrcholem je omezené na 250 míst. Přesto jsou Pustevny jednou z turisticky nejvytíženějších lokalit v Beskydech.
Nová panoramatická stezka, která povede na vrchol 22 metrů vysoké konstrukce, ale nejspíš nápor návštěvníků ještě zvedne. Podobné stavby stojí na Dolní Moravě či na Lipně.
„Lokalita Pusteven už je zatížená přes míru, je to nejnevhodnější místo pro takovou stavbu. Na hřebeni chybí infrastruktura pro tolik návštěvníků, už není možné ji tam dostavět a problém je i dopravní napojení,“ reagoval radní Zlínského kraje odpovědný za cestovní ruch Jan Pijáček.
VIDEO: Na Pustevnách otevřeli stezku v oblacích |
Stavba rozhledny, na jejíž vrchol se nestoupá po schodech, ale po 600 metrů dlouhém chodníku, začala loni na podzim. Hotová má být před koncem roku a s otevřením se otálet nebude.
„Přístupná bude celoročně, i v zimním období,“ uvedl podnikatel Petr Káňa.
Je jedním z jednatelů společnosti Beskydská panoramata, která stezku připravovala šest let. Výsledkem je stavba téměř skrytá mezi stromy, která kopíruje terén.
Rozpočet má zhruba 40 milionů a vzniká údajně bez dotací, jen z peněz soukromých investorů a církve. Během stavby totiž do projektu vstoupilo i Biskupství ostravsko-opavské, kterému na Pustevnách patří velké množství pozemků, včetně toho, na kterém se staví stezka.
28. května 2016 |
Stát bude asi 250 metrů od horní stanice lanovky, směrem k vrcholu Tanečnica. Tedy opačným směrem, než zatím míří drtivá většina návštěvníků. Vycházková trasa, která před časem dostala z části asfaltový povrch, vede pouze na vrchol Radhoště a dál ke kapli Cyrila a Metoděje.
„Stezka bude alternativou. Lidé, kteří na Pustevny přijedou, se rozhodnou, jestli se vydají k soše Radegasta, nebo si to celé prohlédnou z jiné perspektivy,“ vysvětlil Káňa.
Z toho, že se ušlapou, strach nemá. „Rozptýlí se, protože budou mít na výběr,“ dodal.
Stavbu museli schválit památkáři i ochránci přírody
Stezka nabídne i dvě unikátní technická řešení. Zavěšený chodník, jehož konstrukce se zatím nikde v republice nepoužila, a skleněnou vyhlídku. Ta má evokovat pocit, že člověk stojí ve vzduchu.
„Hledali jsme nějakou zvláštnost, protože respektujeme ráz krajiny a nepouštíme se příliš vysoko,“ podotkl Káňa.
Stavba, která se během jara na čas zastavila, aby technika nerušila hnízdění ptáků a vyvádění mláďat, částečně zasahuje do ochranného pásma národní kulturní památky areálu Pusteven a stojí i v chráněné krajinné oblasti. Schválit ji tedy museli jak památkáři, tak odborníci na krajinu a přírodu.
„Z pohledu ochrany krajiny tam už není nic, co by zvýšený počet návštěvníků mohl ohrozit,“ reagoval ředitel chráněné krajinné oblasti Beskydy František Jaskula.
Zároveň však upozorňuje, že velký počet lidí na Pustevnách snižuje jejich vlastní komfort.
„Musíme si říct, kde je limit pro to území. To je problém, který se nikdy neřešil, ale je naprosto zásadní,“ dodal Jaskula.
Návštěvníci pak naráží třeba na nedostatečné sociální zázemí. Několik toalet sice vzniklo na nové stanici lanovky, náporu návštěvníků ale stačit nemohou. A chaty a restaurace je mají přednostně pro své hosty.
Problém je i se zásobováním vodou. Zvýšený pohyb lidí ale znamená také víc odpadků na odvoz a naopak větší spotřebu zboží, které se musí dopravit nahoru.
Špatná dopravní dostupnost
Velký nával, který Pustevny zažívají během letní i zimní sezony a nárazově také při různých akcích, hodně dopadá na přístupové obce Trojanovice, na moravskoslezské straně kopce, a Prostřední Bečvu.
Z ní stoupá nahoru jediná příjezdová silnice, na jejímž konci je parkoviště. Jakmile se zaplní, nechávají řidiči auta v Prostřední Bečvě a vyjíždějí nahoru kyvadlovou dopravou. Jenomže obec nemá žádné záchytné parkoviště, jen provizorní plochu, navíc na soukromém pozemku.
„Obec vlastní pozemek, který by se dal využít jako parkoviště, nemá a ani se nerýsuje vhodné řešení, jak jej získat,“ řekl starosta Prostřední Bečvy Radim Gálik. „Až se stezka otevře, čekají nás vážné problémy,“ doplnil.
Ze strany Moravskoslezského kraje vede na Pustevny pouze lanovka. Dnes je sedačková, v budoucnu se má změnit na kabinkovou, která by dokázala přepravit větší množství lidí. V tuto dobu se řeší stavební povolení a hledají finance (viz též Kámen, dřevo, sklo. Na Pustevnách vzniká nová stanice lanovky s restaurací).
Paradoxně však právě špatná dopravní dostupnost místa může pomoci s regulací počtu návštěvníků. Pokud budou kapacity lanovky a parkovišť odpovídat počtu lidí, které hřeben zvládne. Zatím se ale na žádné studii, která by limity území popsala, nepracuje.
„Problém je i v tom, že stezka je jen atrakcí, bez dalšího zázemí. Spoléhá se na to, které už na Pustevnách je,“ podotkl starosta Trojanovic Jiří Novotný.
Proto vznikne společný fond, do kterého půjde i část ze zisku provozovatelů stezky. Peníze se využijí na údržbu areálu.
Ten čeká větší proměna. Oba kraje, jejichž hranice Pustevnami prochází, se už před koncem minulého roku dohodly na řešení podoby. Už nyní mizí barevné plastové reklamy. Lavičky, odpadkové koše či značení dostanou jednotný styl (viz též Vrchol Pusteven se změní, zmizí plastové poutače, dole vznikne parkoviště).
K dispozici už je i několik návrhů, jak proměnit okolí sochy pohanského boha Radegasta. Ty ale nemají reálné termíny (viz též Okolí sochy Radegasta se má změnit, povalující se odpadky budou minulostí).
