Vladimír Březina ani Stanislava Březinová ke středečnímu vyhlášení rozsudku nepřišli. Obžaloba je vinila z toho, že pomáhali legalizovat peníze z obchodů s nezdaněným lihem tím, že za ně nakupovali cenné papíry či nemovitosti. Celkem šlo o zhruba půl miliardy korun.
Podle žalobce si díky tomu přišel Vladimír Březina na více než 446 milionů, Stanislava Březinová na více než 42 milionů a Radek Březina na 18 milionů korun.
Žalobce vycházel z takzvaného černého účetnictví, které si o obchodech s nezdaněným lihem vedl mladší bratr lihového bosse Tomáš Březina. Ten před soudem neveřejně vypovídal minulý týden.
Obžalovaní se hájili, že o nelegálním podnikání Radka Březiny, který si za obchody s nezdaněným lihem odpykává 13 let vězení, nevěděli.
Otec i bývalá manželka hlavy lihové mafie Radka Březiny se dočkali zprošťujícího verdiktu už před dvěma lety, kvůli podstatným vadám v rozsudku však krajský soud kauzu vrátil k novému projednání. Rozhodnutí prvoinstančního soudu se však nezměnilo.
„Po doplnění dokazování soud nezjistil nové okolnosti, které by ho dovedly k tomu, aby změnil původní rozhodnutí. Důkazní situace nezměnila ani rozhodnutí o vině,“ sdělil soudce zlínského okresního soudu Pavel Houdek.
Podle něj není možné prokázat, že peníze, kterými Vladimír a Stanislava Březinovi disponovali, pocházejí především z trestné činnosti Radka Březiny.
„Základní předpoklad možnosti odsouzení je, že se jednalo o prostředky ze zdrojové trestné činnosti Radka Březiny a ostatních, nalézací soud to nemůže dovodit, a tak ani trestní odpovědnost,“ zdůvodnil soudce.
Z důkazů a výpovědí podle něj vyplývá, že nelegální a legální peníze se smíchávaly na jednu hromadu v trezorech Radka Březiny v Kostelci u Zlína.
„Odvolací soud řekl, že musí být dokázáno, že původ nelegálních peněz převyšuje legální. A to nelze. Tak i po opětovném posouzení všech důkazů, soud nemá jistotu, a proto je zprošťující rozsudek,“ doplnil Houdek.
Státní zástupce Radek Bartoš z Vrchního státního zastupitelství v Olomouci požadoval pro Březinu trest v polovině trestní sazby, která činí 5,5 roku vězení. V případě Březinové pak pod její polovinou.
Zprošťující verdikt soudu se podle jeho slov dal očekávat a Bartoš si nechal lhůtu na případné odvolání.
„Pokud někdo má takové výnosy z trestné činnosti a dává je do trezoru na jednu hromadu, nelze poznat, která koruna je legální a která nelegální. Podle mého přesvědčení byla většina peněz nelegální. Nic to nemění na jejich povaze, když do nich přimísíte další peníze za účelem, aby to už nikdo nikdy nepoznal,“ řekl Bartoš.
Oba obžalování od začátku případu svou vinu popírali. Vladimír Březina se hájil, že peníze vydělal svým podnikáním a následně je půjčoval. Tvrdil, že o nelegálním podnikání svého syna neměl tušení, stejně jeho bývalá žena Stanislava.
Advokáti obou obžalovaných byli s verdiktem soudu spokojeni. „Jiný rozsudek jsme ani nemohli očekávat,“ prohlásila Julie Přikrylová, která zastupuje Vladimíra Březinu.
„Soud se ztotožnil s řadou našich argumentů, tím stěžejním je neprokázání objektivní stránky. Soud konstatoval, že u každého vkladu není možné rozlišit, zda se jednalo o legální či nelegální prostředky. Ostatně i obžaloba připustila, že to nelze učinit, a to je to zásadní,“ dodal obhájce Stanislavy Březinové Tomáš Vymazal.
