Během nabízené stáže si studenti na jeden týden zkusí, co dnešní praktický lékař všechno dělá, jaké má možnosti, jaké má k dispozici přístroje a že i na vesnici je potřebná kvalitní medicína.
„Chceme, aby si to osahali, zažili a viděli na vlastní oči. Aby k oboru všeobecné praktické lékařství získali pozitivní vztah,“ vysvětlil zlínský praktický lékař a předseda okresního Sdružení praktických lékařů Lubomír Nečas, který bude jedním z deseti školících lékařů.
Kampaň Praktikem na zkoušku spouští Zlínský kraj právě teď. Deset lékařů nabídne zhruba dvaceti studentům pátého ročníku různých lékařských fakult týdenní stáž, během které poznají chod ordinace na vlastní kůži. Pro zapojené lékaře má kraj připravených 250 tisíc korun jako odměnu.
„Utvrdilo mě to v tom, že právě praktické lékařství je to, co chci dělat,“ konstatoval například jeden ze studentů, který podobným projektem prošel před dvěma lety v Královéhradeckém kraji.
Dva lékaři v jedné ordinaci. Sdílení pomáhá snížit nedostatek praktiků |
Zlínský kraj je tedy druhým v republice, který chce tímto způsobem zpomalit nepříznivou věkovou strukturu praktických lékařů. Aktuálně je v kraji mezi nimi čtyřicet procent ve věku nad šedesát let.
„Například v okolí Bystřice pod Hostýnem jsou dvě třetiny lékařů v pokročilém věku a jsou mezi nimi i osmdesátníci. Jednali jsme se zdravotními pojišťovnami i na úrovni státu, ale ukázalo se, že pokud chceme zlepšení, musíme s tím přicházet my,“ zdůvodnila spuštění kampaně krajská náměstkyně za zdravotnictví Olga Sehnalová.
Lékaře se mnohde nedaří nahradit
V posledních letech se často stává, že lékaře odcházejícího do důchodu nemá kdo nahradit. Řada obcí má zkušenost s tím, že nepomáhá ani nabídka bydlení zdarma, bezplatného pronájmu ordinace, nákup přístrojů nebo zaplacení mzdy sestry.
„Jednorázové finanční dotace pro nové lékaře se ukázaly také jako nedostatečně efektivní, stejně tak situaci nezachrání stipendia na lékařských fakultách. Je prostě potřeba mladé lékaře pro venkov postupně vychovávat,“ zdůraznila lékařka Milena Blahová ze Zubří, která se také do kampaně zapojila.
Studenti na fakultách se totiž k této praxi většinou nedostanou. Stáž u praktika je nepovinná a příliš neláká. Mladí lidé tak nemají možnost zjistit, jak se tato pozice během let změnila.
Zlínský kraj doplácí na pohotovost desítky milionů, sehnat lékaře je problém |
„Moderní venkovský lékař už dávno není jen člověk s fonendoskopem na krku a zrcátkem na čele. Během týdne u nás navíc studenti, na rozdíl od běžných stáží v rámci výuky, zažijí praxi v maloměstském prostředí, tedy mnohdy bez okamžité dostupnosti nemocnice a specializovaného pracoviště,“ prohlásila Blahová.
Jaký bude mít kampaň ohlas, nelze odhadnout. Kraj chce nabídku zveřejnit na všech lékařských fakultách v zemi. Například v nejbližší Olomouci studuje 1 295 mediků v programu Všeobecné lékařství, přičemž 168 studentů je v pátém ročníku.
„Z rozhovorů se studenty posledního ročníku vyplývá, že zájem o práci v primární péči má do deseti procent z nich. Relativně často plánují nejprve absolvovat základní interní kmen a teprve pak se rozhodují, zda budou pokračovat v oboru všeobecného praktického lékařství,“ přiblížil mluvčí Univerzity Palackého v Olomouci Egon Havrlant.
V jiném kraji měly stáže úspěch
V Královéhradeckém kraji měl nicméně projekt Staň se praktikem velký ohlas. Jeho systém byl ale trochu odlišný. Tam ho pořádaly lékařské odborné společnosti i královéhradecká univerzita, které uspořádaly na fakultě semináře pro všechny studenty pátého ročníku a teprve poté se mohli studenti hlásit.
„Zájem byl veliký, oficiálně se zaplnilo všech patnáct míst u vybraných školitelů a také jsem neoficiálně několika studentům pomáhala najít další školitele,“ potvrdila praktická lékařka z Nového Města nad Metují Kateřina Javorská, která byla také koordinátorkou projektu.
Stejně jako ona se tímto projektem zabývá pět let také lékař David Halata v Hošťálkové. Teď už ví, za jakých podmínek bude mít tato nabídka efekt.
„Zjistili jsme, že důležité je například proškolení praktického lékaře. Zdá se to jako drobnost, ale osobnost a schopnost lékaře nadchnout studenta jsou klíčové,“ upozornil Halata. „Z našich zkušeností také vyplývá, že u studentů z tohoto kraje je dvakrát až třikrát vyšší šance, že si zde otevřou ordinaci, než u těch, kteří se zde nenarodili. Takže i když rodáci studují až v Praze, je u nich stejně největší šance, že v kraji začnou i pracovat,“ doplnil.
