„Větší propad očekáváme především v segmentu pracovní obuvi, což je pro nás velký trh. Když nebudou firmy vyrábět naplno a začnou propouštět, pocítíme to. Koronakrize vyvolá hospodářskou krizi,“ zmínil Palát.
Jaké jste měli hlavní potíže během nouzového stavu?
Lidé si brali dovolenou a byli na ošetřovném, částečně měli strach chodit do práce. Vyšli jsme jim vstříc i za cenu toho, že jsme museli některé dodávky oddálit. Neměl je kdo dělat. Například policii jsme nebyli schopni dodat boty podle původní objednávky a požádali jsme o měsíční odklad. Vyšla nám vstříc a zboží jsme již dodali.
Měli jste problémy s dovozem materiálu?
Ano. Usně dovážíme hlavně ze severní Itálie. Měsíc dva byl problém s dodávkami v reálném čase. Dneska už máme větší zásoby materiálu. Tehdy ale nikdo nemohl předpokládat, že se fabriky ze dne na den zavřou.
Trápilo vás, že byly zavřené obchody?
Našimi klíčovými zákazníky jsou velké korporace a státní instituce, armáda, policie. Také velkoobchody s pracovními pomůckami. Maloobchod je pro nás zanedbatelný. To, že byly obchody zavřené, nás netrápilo. Rozšířili jsme v té době náš e-shop o mobilní aplikaci, díky níž si mohou lidé přesně změřit svoji nohu, pokud si nejsou jistí velikostí obuvi. My jim do druhého dne doporučíme vhodný model boty i velikost. Zájem ale zatím není tak velký, jaký jsme očekávali.
Uvažovali jste o tom, že budete šít zákazníkům boty na míru?
Technicky to dokážeme, ale není k tomu důvod. Máme naplněnou výrobní kapacitu, navíc by na zakázku vyrobená obuv byla drahá. Nebyla by po ní poptávka. Je to ale možnost, kudy se dát, když třeba poklesne objem velkých objednávek.
Jakou velkou zakázku aktuálně máte?
Děláme zakázku za 10 milionů korun pro švýcarskou armádu, ta požaduje náročnou obuv z hlediska kvality i zpracování. Je to výrazně složitější i dražší bota, než jakou jsme dodávali české armádě. Švýcarská armáda má jiný standard, má strojírenské požadavky na přesnost šití, kde jde o desetiny milimetru. Musíme se tomu přizpůsobit.
Je pro vás výhodnější výroba náročnější a dražší obuvi, nebo běžnější a levnější?
Složitější obuv trénuje schopnosti našich lidí. Je to výzva. Navíc je to skvělá reference. Je to také potvrzení toho, že svoji práci děláme dobře. Máme radost i větší sebevědomí, že jsme jednou z firem, která v tendru uspěla. Švýcarská armáda nezadává zakázku jednomu dodavateli. Vzhledem k tomu, že ve Švýcarsku nemají domácího výrobce, disponují portfoliem zahraničních dodavatelů. Kdyby selhal jeden, nahradí ho druhý.
Šili jste boty také pro německou, nizozemskou nebo litevskou armádu. Tam očekáváváte nové zakázky?
Zdá se mi, že zatím všichni spí. Předpokládám ale, že se situace ve druhé polovině roku zlepší, trh se uvolní a budou vypsány další tendry.
A co česká armáda?
Příští rok bude končit kontrakt pro českou armádu na dodávku polních bot, zbývá nám dodat zboží za zhruba 100 milionů korun. Předpokládám, že potom bude vypsáno nové výběrové řízení, jehož se rádi zúčastníme. Letos jsme také vyhráli v tendru české policie, které budeme další čtyři roky dodávat zásahovou a vycházkovou obuv za 160 milionů.
Nescházejí vám zaměstnanci, což dlouhodobě hrozilo?
Situace se pro nás mírně zlepšuje s tím, jak se zhoršuje na trhu práce. Zatím lidé nestojí před branou podniku, ale už nechtějí odcházet jinam. To pominulo. Myslím si, že se situace bude dál zlepšovat ve prospěch zaměstnavatelů.
Kvůli obavám z nedostatku šiček jste loni otevřeli dílnu na Ukrajině. Jak se osvědčila?
Jenom jsme si to vyzkoušeli a hned to zmrazili. Jsou tam dva lidé, kteří hlídají stroje a shánějí zakázky na šití roušek. Dodávky v reálném čase nebyly a nejsou možné. Není to cesta do budoucna. Problém s pracovními silami se vyřešil sám. Naštěstí nešlo o zásadní investici, použili jsme tam stroje, které jsme měli na skladě. Náklady byly do milionu korun.
Vyrábíte také obuv pro extrémní podmínky a letos jste dostali od Karlovy univerzity v Praze ochrannou známku Prověřeno v poušti. O co přesně šlo?
S egyptology na Karlově univerzitě spolupracujeme už několik let. Testují naši obuv, abychom si ověřili, jestli ji děláme správně. Jiná cesta, než to zjistit v extrémních podmínkách, neexistuje. Ochranná známka je marketingová přidaná hodnota. Dostali jsme ji za obuv, která je vhodná do náročných podmínek, kde panují velká horka i chlad. Druhý extrém je zima. Máme také boty, které by měly udržet komfort v minus 40 stupních. Hledáme možnost, kde je vyzkoušet. Nechceme dobrodruha, který rád přehlédne nějaký problém, ale vědeckou organizaci, jež se pohybuje v těchto podmínkách.
Jak taková bota do extrému vypadá?
Bota samotná extrémní není. Musíme najít kompromis mezi komfortem a bezpečím. Když bota vydrží extrém, zaručuje to také to, že funguje bezvadně v běžném provozu.
Jaroslav Palát (53 let)
|
Před nedávnem Prabos vstoupil na burzu, kde jste prodal 30 procent ze svého polovičního podílu ve firmě. Chtěl jste za něho získat 60 milionů korun, povedlo se to?
Zisk byl 60 milionů, úpis byl úspěšný. Prabos je jedna z nejúspěšnějších firem na burzovním trhu Start. Letošní rok je ale kvůli koronaviru výjimečný v tom, že nemůžeme akcionářům vyplácet dividendy. Banka nám při jednání o rozšíření spolupráce řekla, že když potřebujeme peníze, nemůžeme je vyplácet. Má to svoji logiku.
Jak jste s penězi naložil?
Dvě třetiny z 60 milionů korun jsou zpátky ve firmě jako podřízený dluh. To mimo jiné znamená, že si peníze nemůžu sám sobě vyplatit před tím, než splatíme jiné závazky, včetně bankovních. Máme také potřebný finanční polštář na horší časy.
S Jurajem Vozárem jste Prabos kupovali dvakrát, podruhé v roce 2012 od polských majitelů, jimž jste ho dříve prodali. On se stará o výrobu a prodej, vy o ekonomiku. Zdá se, že tato spolupráce perfektně funguje.
Zlín je malý. Seznámili jsme se v 90. letech, kdy jsem dělal v bankovním sektoru a on v jiné obuvnické firmě. Bez něho bych Prabos nikdy nekoupil. Dostal jsem nabídku od polských majitelů a zeptal se ho, jestli do toho zase půjdeme. Souhlasil.
V jakém byla firma stavu, když jste ji kupovali?
Když jsme ji kupovali podruhé, byla zralá na konkurz. Vyrábělo se v ní málo a jenom na sklad. Neměla zakázky, dlužila za energie. Bylo velké riziko, že jsme do toho šli. Až nečekaně se nám ale podařilo dostat značku Prabos na úplně jinou úroveň.
Jaké máte další ambice a kde byste chtěl Prabos za pár let vidět?
Jsme konzervativní firma. Nejde nám o raketový růst. Stačí nám to, co máme. Budeme to udržovat a zlepšovat. Vždyť už staré přísloví říká, že žádný strom neroste do nebe.
