Návštěvníci tady mohli ochutnat mléko ze zdejší mlékárny, která zásobovala zámek, a pozorovat výstavní kusy pasoucího se dobytka. Maxmiliánův dvůr také nabízel také jedinečný výhled na panorama kroměřížských památek.
„Bylo to jediné místo, odkud byl na město takový pohled,“ říká vedoucí metodického centra Národního památkového ústavu Lenka Křesadlová.
Dnes jeho část využívá Střední škola hotelová a služeb. V původních Maxmiliánových stájích pro skot mají ustájené koně, potřebné pro výuku žáků v oboru chovatel koní. V části je pak hipologické muzeum s ojedinělou sbírkou kopyt a podkov.
Budova stájí z let 1844 a 1845 si zachovala historickou podobu. V rozlehlém prostoru za ní ale během socialismu přibyla místa pro sportování včetně tenisových kurtů. „Býval tam dokonce kemp, sportoviště byla hodně využívaná,“ připomněla předsedkyně místního klubu UNESCO Eva Nováková.
Ještě mnohem dřív vedla Maxmiliánovým dvorem trasa z Podzámecké zahrady do Květné pro kočáry tažené koňmi. Nyní je to ale zanedbané místo, a protože ho navštěvují kroměřížští školáci a obyvatelé, v létě se tady pořádají hudební festivaly nebo akce pro děti, chce se radnice podílet na jeho správě.
„Areál Pionýrské louky včetně vybavení a jednotlivých hřišť je ve špatném stavu. V posledních letech se tady nedělaly žádné úpravy ani vylepšení,“ sdělil místostarosta Karel Holík.
Zahrada se arcibiskupství nevrátila celá
Město tak otevřelo otázku dalšího směřování areálu a oslovilo majitele, jímž je Zlínský kraj. Jednat chce o bezúplatném převodu, prodeji či dlouhodobém pronájmu.
I hejtmanství přiznává, že místo potřebuje investice. „Věřím, že by se našlo řešení pro jeho případné úpravy tak, aby při zachování historických hodnot sloužilo potřebám veřejnosti,“ reagovala krajská radní pro školství a kulturu Zuzana Fišerová. Konkrétní řešení ale bude kraj teprve hledat.
Podzámecká zahrada se v rámci církevních restitucí vrátila v roce 2017 původnímu majiteli, olomouckému arcibiskupství. Jenže ne celá. Státní jsou nadále pozemky pod novým zázemím pro zahradníky. Pionýrská louka zůstala kraji.
„O daný pozemek jsme žádat nemohli, protože kraj není v restitučním zákoně povinnou osobou. Vydávaly se jen pozemky patřící státu a jeho organizacím,“ vysvětlil mluvčí arcibiskupství Jiří Gračka.
Velký, pěkný prostor se hodil
Oficiálně jde stále o Maxmiliánův dvůr. Pojmenování spojené s pionýry se však za desítky let ve městě vžilo natolik, že už se používá i v oficiálních dokumentech.
Dohledat odkdy není snadné. Regionální tisk Kroměřížské jiskry, který archivuje Muzeum Kroměřížska v roce 1960 uveřejnil krátkou informaci, že „v Podzámecké zahradě bude v květnu letošního roku otevřena pionýrská louka, na které bude mimo jiné upoutaný motocykl, kolotoče, šplh a jiné zajímavosti.“
Není jisté, zda je to první případ takového pojmenování. Navíc se nepsalo s velkým písmenem na začátku jako nyní.
„Prostě se tehdy hodil velký, pěkný prostor pro shromažďování a akce. A název se ujal,“ míní Křesadlová. „Bývaly tam dětské dny, které se později přesunuly na letiště,“ doplnila Nováková. Název Maxmiliánův dvůr se dnes používá jen pro stáje a prostor před nimi.
