Dva kluci stojí v jednom ze zlínských supermarketů a domlouvají se, jestli si ke svačině koupí koláč, salám, nebo nějaké sýry. Konverzace se ale odehrává v němčině, i když Němec je jen jeden z nich. Student ze saského Limbachu-Oberfrohny je spolu se svými dalšími spolužáky na výměnném pobytu ve Zlíně, jenž je partnerem německého města.
„Výměnný pobyt je dobrý v tom, že se přestanete bát mluvit v cizím jazyce. Neposune vás to v gramatice, ale ve schopnosti mluvit cizím jazykem,“ zhodnotil Vojtěch Palíšek, student třetího ročníku Gymnázia Lesní čtvrť ve Zlíně, který před nedávnem doma hostil saského žáka.
Právě možnost výměny školáků a studentů je jedním z konkrétních výstupů, jaké partnerství měst má. Řada měst ve Zlínském kraji má svého partnera v Rakousku či Německu, což je ideální využít ve školství. Hodně dětí si totiž němčinu volí po angličtině jako druhý cizí jazyk, který se učí.
„Naše motivace je spojená především s rozvíjením cizího jazyka, poznáváním zvyklostí navštívené země. Vždycky je co srovnávat, co obdivovat i případně přejímat,“ je přesvědčena Lucie Janků, učitelka němčiny na Gymnáziu Lesní čtvrť ve Zlíně, která má česko-saský výměnný pobyt s kolegyněmi na starosti.
„Pobyt je zajímavý i pro německé žáky u nás. K češtině moc neproniknou, i když pár ‚důležitých‘ slov jistě pochytí. Spíše nás zkoumají – naše způsoby, styl života i jeho úroveň. Obvykle se seznámí i s prostředím našeho gymnázia, které na ně dělá velký dojem,“ dodala.
Podobně je tomu i v jiných městech. Například studenti vsetínského gymnázia a střední zdravotní školy podnikli exkurzi do nemocnice v Mödlingu, rožnovské děti se mohou zlepšit v němčině v saském Bergenu, zuberské v dolnosaském Rosdorfu, studenti uherskohradišťského gymnázia v Mayenu, který se nachází ve spolkové zemi Porýní-Falc, a studenti ze zlínské průmyslovky vyjíždějí do belgického Izegemu.
Studenti také mají možnost potrénovat angličtinu, a to v případě, že vyjíždějí do zemí, jejichž jazyk se neučí. Angličtina tak slouží jako obecný dorozumívací prostředek.
„Z vlastních zdrojů financujeme každoroční výměny žáků a studentů se srbským Čačakem, chorvatským Daruvarem a městem Budva. Perlu černomořského pobřeží – bulharské město Balčik – navštívilo už 300 našich žáků a studentů,“ uvedl tajemník valašskomeziříčské radnice Josef Matocha.
Z partnerství těží i vinaři
Kromě dětí ze škol mají možnost získat zahraniční zkušenosti v partnerských městech i učitelé, sportovci, muzikanti a lidé sdružení v různých kulturních souborech.
Dlouholetá je spolupráci mezi házenkáři v Zubří a MTV Rosdorf, letos o prázdninách byl uherskohradišťský ženský sbor Rezeda v polském Krosnu a chystá se do Skalice, zuberský soubor písní a tanců Beskyd vyráží do Německa a Rakouska a v rámci 20. výročí partnerství měst Zlín, Limbach-Oberfrohna a Altenburg v Německu loni zahrála Filharmonie Bohuslava Martinů.
„Nejvíce na tom oceňuji, že naše děti mohly naživo vidět jiné soubory, jiná vystoupení, zažijí jinou kulturu, poznají se s konkrétními lidmi. Dnes, když děti žijí hlavně na internetu, je to obzvlášť důležité,“ je přesvědčena Lenka Kraváčková, vedoucí folklorního souboru Cifra z Uherského Hradiště, který se zúčastnil festivalu v partnerském městě, v maďarském Sárváru.
Zkušenosti v partnerských městech čerpají také vinaři. „Měli jsme možnost si kolem Mayenu, na úbočích řeky Mosely, prohlédnout vinice, na nichž se pěstuje rýnský ryzlink. Viděli jsme jiné technologie, než jaké jsou běžné u nás, například v prudkých svazích víno svážejí pomoci kolejové lanové dráhy,“ uvedl předseda sdružení Vinaři Mařatice Bohuslav Jež.
Partnerství samozřejmě platí i naopak, města ve Zlínském kraji často přivítají své kolegy na domácí půdě. Lidé tak mají možnost podívat se na národopisné bohatství jiné země.
„Na Rožnovských slavnostech, které naše město pořádá, vítáme folklorní soubory ze Slovenska nebo Maďarska. Velmi podobně je tomu i u festivalu Jánošíkův dukát,“ připomněl rožnovský starosta Radim Holiš.
„A třeba s Považskou Bystricí se každoročně organizuje projekt Bezhraniční valašení, kdy se pravidelně na hranicích států potkávají občané jak z české, tak i slovenské strany,“ dodal.
Nepřekvapí, že právě se slovenskými městy navazují tuzemské obce partnerství velmi často. A spolupráce má i netradiční výstupy. Například ve Vsetíně vydali kuchařku receptů z obou stran hranice nazvanou Hrnčeku, vař a v Panské zahradě nainstalovali zábavné vzdělávací tabule s česko-slovenskými názvy zvířat.
